Kdysi tu stály jen dvě stavby. Jednou z nich byla hospoda Na Růžku a dále malá škola. Ve dvacátých letech, kdy se Praha rychle rozvíjela, ale bylo každému jasné, že tyto pozemky jsou velmi cenné. Dnes se tu člověk rozhlíží po Vítězném náměstí, které je dílem architekta a urbanisty Antonína Engela. Kulaťák se podle jeho návrhu nepodařilo dokončit, to by se ale mělo nyní napravit.

Dostavbu ústředního náměstí pražských Dejvic překazila válka. Nikdy k ní pak už nedošlo, ačkoli se o ní horečně mluvilo. Až nyní se daly hlavy dohromady a byla vyhlášena soutěž, která má určit podobu takzvaného čtvrtého kvadrantu. Těmi spojenými hlavami jsou investoři budoucí zástavby Penta Real Estate, Sekyra Group a Kaprain. Na dokončení Vítězného náměstí se ale podílí také Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT), která vlastní část pozemku, stejně jako hlavní město. Zapojena je ale také městská část Praha 6 a rovněž Institut plánování a rozvoje.

Dohromady se se svými návrhy dostavby Kulaťáku do soutěže přihlásilo 44 studií z celého světa – od USA až po Japonsko. Porota oslovila deset z nich, aby návrh dopracovala, přičemž jeden účastník odstoupil. Výsledkem je nyní výběr pěti návrhů, o kterých bude porota hlasovat. Pořadatelé soutěže je ale schválně zveřejnili v předstihu, protože svou trochou do mlýna může přispět i veřejnost. Hlasovat o jednotlivých návrzích může až do 11. června na webu soutěže.

„Zapojení veřejnosti v co největší míře je naším cílem. Před vyhlášením soutěže se místní obyvatelé i návštěvníci území mohli podělit o své hodnocení současného stavu, ale i navrhnout, co v území chybí. Podněty se pak staly součástí zadání soutěže,“ uvedl Petr Návrat z plánovací kanceláře ONplan.

Podněty veřejnosti budou pro mezinárodní porotu přeloženy a jak vysvětluje ředitel Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč, jde o soutěžní dialog a hodně záleží právě na porotě. I vzhledem k tomu, že je mezinárodní, se ale bude opírat také o veřejnost. „Výhodou je, že Engelův urbanismus už je jasně daný a všichni to tak chápou,“ sdělil Boháč. Podle náměstka pražského primátora pro oblast územního rozvoje Petra Hlaváčka je tento postup pro Vítězné náměstí ideální.

„V době, kdy je neuvěřitelné množství různých názorů téměř na každou věc, je důležité projít procesem, kdy je do výběru zapojeno mnoho aktérů. Kromě rozhodnutí poroty jsme nyní přidali také možnost, aby se vyjádřila veřejnost. Neznamená to konec architektonických soutěží, ale jsou případy, jako je tento, kdy je tento postup jediný možný,“ míní Hlaváček.

Pět studií, ze kterých se nyní vybírá, tvoří nizozemský tým MVRDV, česko-německé spojení Pavel Hnilička Architects + Planners a Baumschlager Eberle Architekten, dále nizozemské a české studio Benthem Crouwel International spolu s Opočenský Valouch architekti, česká kancelář A69 architekti a konečně druhé česko-nizozemské uskupení Cityförster a Studio Perspektiv. Na jednotlivé návrhy se bude možné podívat přímo v místě budoucí výstavby, tedy na Vítězném náměstí, a to až do 30. června.

„Praha se ocitla na mapě velkých světových architektonických studií. Nejen tady, ale třeba i na Masarykově nádraží. Doufám, že za čas se přesune také na mapu velkých světových architektonických staveb,“ dodal Boháč.

Ve čtvrtém kvadrantu by mělo být místo pro kanceláře, ale také byty. Měly by tu být obchody, služby a restaurace. Součástí projektu je ale také nová univerzitní budova pro VŠCHT. „Velmi nutně potřebujeme nové prostory pro studenty i zaměstnance, protože ty současné neodpovídají podmínkám jednadvacátého století. Dostavba by mohla přinést propojení Kampusu s městskou částí. A máme také náš malý výzkumný pivovar, který bychom rádi transformovali do něčeho, co bude viditelné i pro veřejnost,” uvedl rektor VŠCHT Pavel Matějka.

Součástí stavby má být ale také nové kulturní centrum Prahy 6, které by dohromady mělo mít tři tisíce metrů čtverečních a uvnitř by měly být dva sály pro koncerty, výstavy, divadelní představení a také společenské a komunitní akce místních.

Vítěz takzvaného čtvrtého kvadrantu by měl být jasný v září letošního roku. Navázat by měl na Engelův rukopis, který se s návrhem Dejvic inspiroval urbanismem Paříže, Vítězné náměstí mělo být odrazem pařížských bulvárů a velkých náměstí. Ten nakonec vtiskl i do celého okolí Kulaťáku od Podbaby přes Julisku až po Hanspaulku.

Samotný Kulaťák by měl ale doznat dalších změn. Kromě toho, že už nyní se na náměstí staví projekt Victoria Palace investora Penta Real Estate, byla uspořádána také architektonická soutěž přímo na řešení Vítězného náměstí. Tu vyhrálo studio Pavla Hniličky, které je rovněž ve zmíněné pětici finalistů s návrhem na čtvrtý kvadrant. Hlavní změnou by mělo být přitom nové uspořádání tramvají, které by měly náměstí objíždět nikoli středem, ale po jeho obvodu. Tak ostatně tramvaje jezdily úplně původně. Po změně by mělo náměstí být především veřejným prostorem pro trávení volného času, v jehož středu by měl stát obelisk.

Dostavba náměstí se řešila už před revolucí, znovu se s ní začalo hned v devadesátých letech. Diskuze se vedla o tom, zda dostavovat podle starých Engelových plánů. Nikdy se ale různé návrhy nedostaly dál než k pouhým studiím. Nyní je tak dokončení prostoru nejdál, co kdy bylo. A to i přes složité majetkové vztahy.

Ať už se v průběhu let nazývalo náměstí jakkoli, vždycky se mu přezdívalo Kulaťák. Zajímavostí je, že pravidelně kulaté není. Uprostřed je velký kruhový objezd, domy jsou ale seřazené do tvaru podkovy.