Když vláda před časem ukázala svůj konsolidační balíček, který má už příští rok ušetřit 94,1 miliardy korun, byl to tak trochu úkaz z říše divů. Nejen proto, že jen samotné představovaní se odehrálo na zdlouhavé, tříhodinové tiskové konferenci, ale i proto, že v něm vládní strany z koalice Spolu vědomě porušili jeden ze svých předvolebních slibů: že nebudou zvyšovat daně.

Na vládní tiskové konferenci tehdy v panelu odborníků seděl i ekonom Dominik Stroukal, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a vyučující ekonomie na Metropolitní univerzitě v Praze. Byť je vládní balíček v zásadě kritizován horem dolem, Stroukal oceňuje, že vláda nastavila – i díky doporučením NERV – správný kurz.

„Máme za NERV pár otazníků, ale jsme rádi za směr, kterým se to vydalo. Nic podobně velkého se u nás v minulosti nepředstavilo. Ale pojďme být upřímní – i když je v tom balíčku řada pozitivních návrhů, které jsou zajímavé a potřebné, tak vládě se je nedaří správně komunikovat,“ říká Stroukal v podcastu Čestmíra Strakatého, který si můžete pustit na přehrávači níže.

Jen fakt, že v rozpočtu vláda dokázala najít 120 miliard a ty poškrtat, považuje Stroukal svým způsobem za zázrak. A přestože není jasné, nakolik se cíl nakonec podaří naplnit (protože jak vidíme téměř v živém přenosu, i schodek státní kasy se prohlubuje nečekaně hluboko), už jen snaha o tak zásadní škrty je silný politický závazek. Neznamená to však, že by všechny škrty byly vždy racionální. Nebo úplně nejrozumnější.

Podle Stroukala totiž máme jako společnost tendence se o bytostně ekonomických tématech bavit způsobem, který má k racionalitě daleko. A vidět to bylo například i před posledními volbami do Poslanecké sněmovny. Ekonomové už tehdy bili na poplach, přestože na podzim roku 2021 většina populace nepociťovala, že se přehoupáváme přes vrchol ekonomického cyklu.

„Jako společnost jsme před volbami nechtěli slyšet, že se problém státního rozpočtu nevyřeší jen na straně výdajů. Žádná významná politická strana (až na výjimky) nenapíše do předvolebního programu, že peníze někomu sebere. Nikdo například nenapsal věc typu, že se podívá na daně z nemovitosti. A možná je to i trochu naše chyba, že to po stranách nechceme,“ vysvětluje ekonom.

Zázraky totiž zkrátka v ekonomice nefungují a stejně tak neexistuje ani politická strana, která by dokázala za současného stavu daně nezvyšovat. Že k tomu bude muset dojít, nezávisle na tom, kdo je u moci a kdo v opozici, totiž říkali ekonomové jako Stroukal už před volbami. „Když se podíváme na to, co lidé chtějí na výdajích, jak se nechtějí zadlužovat a jaké chtějí mít daně, tak to prostě nevychází,“ říká.

Stroukalovu tezi podtrhují i průzkumy. Například ten od agentury Ipsos, který si nechal udělat podcast Insider, ukazuje, že lidé podporují úsporná opatření zejména tehdy, pokud se netýkají jich osobně. Až 81 procent české populace souhlasí s tím, že je potřeba snížit schodek státního rozpočtu, pouze 55 procent je ale ochotno se na těchto opatřeních podílet, jestliže by se nějaké z opatření dotklo jich nebo jejich rodiny.

Jinými slovy: téměř všichni se shodnou, že veřejné finance je potřeba konsolidovat, a to zásadně. Proč tedy nemohou být škrty větší než plánovaných 94 miliard v příštím roce? Stručně řečeno proto, že je to politicky neprůchodné. Na důchody si málokterá vláda dovolí sáhnout, na školství také, nemůžeme škrtnout peníze, co posíláme do EU, a ani obsluhu státního dluhu. Pokud by státní rozpočet nechal tyto čtyři položky netknuté, podle Stroukala by se muselo poškrtat třicet procent všeho ostatního. Od státních zaměstnanců, kultury až po zdravotnictví.

Řešení tedy budou muset být na první pohled radikální. „Nebál bych se řezat do státního školství. Nejsem jeho velký fanoušek, i protože prohlubuje nerovnosti, a myslím si, že se v něm dá začít postupně. Ne rovnou rušit školy, ale třeba zrušit mléka do škol a podobné věci,“ říká Stroukal s tím, že vlastní děti chce ze státního školství vyvázat. Ostatně není zdaleka sám – s tím, jak společnost bohatne, se podle něj bude čím dál více dít, že investice do lepšího, soukromého vzdělávání bude pro mnohé rodiče prioritou.