Obec u Brna má autobusovou zastávku a rozhlednu v jednom. Výhled je na bojiště u Slavkova i na Dukovany
Obdélníková zastávka s modřínovou fasádou má uvnitř úkryt, kdyby počasí nepřálo. Když přeje, je možné vystoupat po schodech a užít si místní výhled.
Když vaše obec sídlí na kopci a je z ní vidět na jedno z nejslavnějších českých bojišť, pak jednoznačně potřebujete mít rozhlednu, aby byl ten výhled opravdu ničím nerušený. Obec Kobeřice u Brna sice nepoptávala vyhlídku, ale potřebovala autobusovou zastávku. Nyní má obojí v jednom.
Brněnský Atelier Walter oslovil starosta obce. Chtěl sice jen zmíněnou zastávku, nakonec ale vznikl přístřešek se schody nahoru, odkud je výhled i na slavkovské bojiště, kde se na začátku devatenáctého století střetli tři císaři. Napoleon tu tehdy porazil Rusko, kterému vládl car Alexandr I., a také Rakousko v čele s císařem Františkem I. A na bojiště jedné z nejznámějších bitev napoleonských válek je žádoucí vidět dobře.
„Zadáním bylo vytvořit objekt zastávky tak, aby nevšedním způsobem uváděl návštěvníky do obce ve směru od Slavkova u Brna. V nápadu sehrálo roli to, že Kobeřice jsou na kopci, už tak je odtud dobrý výhled, a zároveň také to, že jsem chtěl čekajícím umožnit klidnější prostor dál od vozovky,“ popsal pro CzechCrunch architekt Jaromír Walter mladší.
Uvnitř zastávky se dá i sedět, takže v případě, že bude kousek od bojiště hodně foukat nebo pršet, může se budoucí cestující v klidu schovat. Byť to místní moc často nedělají. Leda že by přišli s výrazným předstihem. V Kobeřicích totiž autobus začíná.
Kromě výhledu na slavné bojiště nabízí zastávka a rozhledna v jednom i pohled na Brno, viditelné jsou prý také Hády, což je kopec na severovýchodním okraji Brna. „Při dobrém počasí jsou odsud vidět i Dukovany,“ líčí Walter. Výhled ale přeci jen trochu omezuje to, že zastávka nestojí na samotném vrcholu kopce.
Tak jako tak jde každopádně i o povedenou stavbu. Půdorys zastávkové rozhledny je obdélníkový, má pět krát dva metry. Vysoká je stavba 3,6 metru. Jejím základem je pozinkovaná ocelová kostra, plášť je z hranolů mírně odsazených od sebe. Tím je podle studia zajištěná transparentnost, která vede k lepší kontrole, co se uvnitř děje. Obklad tvoří modřínové hranoly.
„Dřevo nám připadalo jako lepší řešení, protože jako přirozený materiál lépe zapadá do kontextu obce. Mělo by také důstojně stárnout, protože jsme na něj nepoužili žádný nátěr,“ popisuje architekt.