Glosa Petera Brejčáka: Když kolegyně Sára Goldbergerová před časem napsala článek o populárních Jídlovicích, restauraci nazvala „karlínským obědovým fenoménem“. Souhlasím, že jde o výborný koncept se skvělým jídlem za rozumnou cenu. Ale pokud se budeme bavit o pražských jídelnách – neboli „táckárnách“ s odkazem na klasický tácek, s nímž si zákazník musí vyzvednout oběd u pultu –, opravdový karlínský obědový fenomén je naprosto jiný. Seznamte se: Gastro Karlín.

I Sára v článku o Jídlovicích jídelnu Gastro nepřímo zmínila: „V Karlíně se nachází i typická ‚závodní‘ jídelna, a i když ji redakce CzechCrunche pravidelně navštěvuje, po nějaké době může být zdejší výběr postavený na smaženém sýru a UHO omáčkách s knedlíky trochu monotematický.“ Právě to je ale kouzlo Gastra.

Už jenom dostat se do podniku je zážitek. Projdete dlouhým podchodem a ocitnete se ve vnitrobloku, odkud musíte vyjít do prvního patra. Zdi kolem schodů zdobí malby dětí ze základní školy (za povšimnutí stojí zejména hranolky s logem McDonald’s). Do jídelny se pak dostanete přes tunel obložený poloprůhlednými plastovými deskami, který svou vůní už často láká na samotné pokrmy. Takže zatímco ve zmiňovaných Jídlovicích čekáte v dlouhé frontě venku, což v současném počasí není zrovna příjemné, řada hladových lidí v Gastru stojí hezky vevnitř a díky sehrané obsluze rychle postupuje.

V Gastru vás přivítá prostředí, které na první pohled i atmosférou připomíná jídelny ze středních a základních škol (kromě věku samotných strávníků). Myšleno samozřejmě v dobrém. Na výběr je většinou minimálně pět různých pokrmů, z nichž jedním je vždy smažený sýr, který si na nic nehraje a svým poměrem cena/výkon překonává i signature smažák sítě hospod Lokál (kde stojí úctyhodných 285 korun). Další volby jídel, které se střídají v několikatýdenním cyklu, pak do velké míry představují českou klasiku.

Konkrétně například naší redakcí oblíbené buchtičky se šodó, pikantní masová směs s bramborákem, šunkofleky, rajská… ale také různé variace mezinárodní kuchyně v českém podání jako indické tandoori kuře (což znamená, že je s kari) nebo mexická masová směs (je pikantní) i boloňské špagety. Běžná jídla, u nichž to dává smysl, jsou podávána s UHO, tedy klasickou a skutečně výbornou univerzální hnědou omáčkou.

Porce jsou přiměřené a nejlepší na celém gastronomickém zážitku je cena. Oběd totiž stojí od 145 do asi 170 korun s tím, že v ceně je již zahrnutá polévka i bezedný nápoj. Přitom v Karlíně není samozřejmostí ani čistá voda v karafě. Zato v případě Gastra jde o teplý „čaj“ v zimě a sirupovou vodu v létě – přesně s chutí, kterou si pamatujete ze základky.

Pro štamgasty má navíc Gastro připravenou speciální nabídku, kdy díky kartě, na kterou si můžete nabíjet peníze, dostanete každé desáté jídlo jen za 49 korun. V širším centru Prahy a v srdci Karlína Gastro se svou cenovou politikou nemá konkurenci. Taková nabídka láká různorodé spektrum návštěvníků, mezi nimiž jsou nejen redaktoři CzechCrunche, ale i zaměstnanci mnoha firem sídlících v okolních kancelářích, stavební dělníci či důchodci. A nejednou jsme zahlédli i zakladatele společnosti, s jejímiž akciemi se obchoduje na pražské burze.

Osobně jsem byl v Gastru poprvé asi před sedmi lety a od té doby se tam téměř nic nezměnilo. Pravidelně do jídelny chodím poslední dva roky, během nichž CzechCrunch sídlí v Karlíně. Pamětníci, kteří v této pražské čtvrti pracují delší dobu, přitom vzpomínají, že tento podnik byl legendární již mnohem dříve. Pořád je a doufáme, že bude i nadále. Legendy se nerodí ze dne na den.