Obědváte často rychlokuře? Má popáleniny, zlomené nohy a žije na prostoru velikosti papíru A4

Podobné chovy jsou v Česku v zákonných mezích. Na to, jak žijí takzvaná rychlokuřata, se ale nedívá lehko. Nyní se na ně zaměřili aktivisté.

Eliška NováEliška Nová

rychlokure

Foto: Obraz – obránci zvířat

Rychlokuřata žijí ve velkých halách

0Zobrazit komentáře

V mrazáku už to vidět není. Kdyby se ale člověk podíval na kuře ještě za jeho života, viděl by popáleniny na nohou, zdeformované končetiny nebo chybějící peří. Žádný hezký pohled to není, přesto právě takhle vypadá podle aktivistů většinový chov kuřat na maso. Video a fotografie takzvaných rychlokuřat mají změnit, jak se k ptákům v Česku chováme.

Před pár lety se zvedla vlna zájmu o nosnice chované pro vejce v klecích. Slepice bez peří, se zkřivenými nohami, natěsnané jedna na druhou už mají své zastání. Klecové chovy by měly být v Česku zakázané od roku 2027. Smráká se nad nimi ale i v Evropě. Teď nastal čas postavit se za další nešťastníky – rychlokuřata.

V Česku se na maso ročně odchová kolem 140 milionů kuřat. V Evropě je to přes 7 miliard. Podle spolku Obraz – Obránci zvířat tvoří naprostou většinu kuřat právě rychlokuřata. Ta jsou vyšlechtěná tak, aby co nejrychleji dorostla. A aby to v ideálním případě stálo co nejméně.

„Šlechtění udělalo z kuřat naprosté mrzáky. Z malého roztomilého kuřátka se kvůli přešlechtění stane během pěti týdnů víc než dvoukilové monstrum, které sotva unese vlastní tělo. Pod náporem svalstva se jim lámou nohy,“ popisuje Radim Trojan z Obrazu.

rychlokure

Foto: Obraz – obránci zvířat

Rychlokuřata často žijí natěsnána na sebe

V přeplněných halách se pak kuřata často nemají kam hnout. Většinu života prosedí. Z podestýlky plné výkalů pak mají podle spolku na nohou i na břiše popáleniny.

„Člověk se ke kuřatům ve velkochovech chová jako ke strojům na maso. Jen do nich pumpuje krmení a urychluje jejich růst, aby na nich mohl co nejvíc vydělat. O jejich stres, utrpení a nemoci se nikdo nestará,“ popisuje spolek.

Podmínky chovu rychlokuřat v Česku natočil spolek na video na třech farmách. I když to leckdy hezký pohled není, chovatelé zákony neporušují. Stejně to ale bylo i v případě klecových chovů. Podobně jako na ně se začínají v Evropě dívat i na rychlokuřata.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podle Obrazu se k vyššímu standardu zavázaly supermarkety ve Francii, Německu i Polsku. „Jsou to právě řetězce, které mají sílu ukončit obludné týrání zvířat tím, že začnou vyžadovat nový standard od svých dodavatelů,“ uvádí Trojan.

V Evropě už vznikla iniciativa European Chicken Commitment, která stanovuje nové standardy pro chov. Mezi nimi například vyjmenovává povolená plemena. Nebo říká, kolik mají mít kuřata v chovu místa.

„Na výměru o velikosti papíru A4 nyní připadá víc než jedno kuře. V takových podmínkách se kuřata nemohou věnovat svým přirozeným potřebám, jako je protažení křídel nebo popelení,“ líčí obránci zvířat. To vše má podle nich vliv také na kvalitu masa.

rychlokure

Foto: Obraz – obránci zvířat

Rychlokuřata mají často popáleniny nebo zlomené nohy

Že slepice v nevhodných podmínkách trpí, bylo vidět právě na problematice klecových chovů. Iniciativa Slepice v nouzi, která nosnice z klecových chovů vykupuje, popsala, jak zvířata vypadají. Jsou bez peří a mají zkřivené nohy od stání na drátech. Žijí natěsnaná na sebe, takže pak vůbec nechápou, že se mohou rozběhnout po výběhu. Nevědí, jaké to je roztáhnout křídla. A ani nevědí, že umí hrabat.

Zatímco rychlokuře ve zmíněném mrazáku člověk pozná hůř, vejce od klecové slepice se dá poznat jednoduše. Každé vejce na sobě totiž má číselný kód. Pokud začíná trojkou, pak slepice byla v klecovém chovu. Dvojka znamená chov v uzavřené hale. Jednička jsou slepice z volného chovu, které se dostanou i ven. Nula je vejce od slepice z ekologického chovu.

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.

Z automobilek se budou muset stát energetické firmy. K autu prodají i třeba fotovoltaiku, říká Rokůsek

Energetický vizionář hovoří o tom, jak mohou domácnosti nahradit velké energetické zdroje a proč bychom měli začít vrtat hluboko do země.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

rokusek-podcast-min

Foto: Nano Energies

Petr Rokůsek, spoluzakladatel energetické společnosti Nano Energies

0Zobrazit komentáře

Myšlenkové pochody Petra Rokůska je někdy náročné stíhat. Je to totiž velký vizionář, který obvykle přemýšlí hodně dopředu, a to nejen v moderní energetice, kde se svou společností Nano Energies obchoduje se zelenou elektřinou. Neustále vymýšlí nové koncepty spojené s novou ekonomikou, které by umožnily fungovat udržitelněji. „Chceme domácnostem optimalizovat spotřebu energií. Když budeme moci chytře řídit váš bojler, jsme schopní ušetřit klidně tisícovku měsíčně,“ říká v novém díle CzechCrunch Podcastu.

Zakladatel Nano Energies Nano Energies nanoenergiesNano Energies je česká energetická společnost, která na trhu působí od roku… 2008PrahaPetr RokůsekStanislav Chvála (CEO) Více informací neustále pendluje mezi Českou republikou, Švýcarskem a Lichtenštejnskem, kde pracuje či žije, a tak nasává zkušenosti napříč Evropou. Chytrý bojler, který je napojený na internet a lze ovládat na dálku, nezmiňuje náhodou. Právě v takových zařízeních vidí budoucnost, protože se díky tomu bude moci odemknout takzvaná energetická flexibilita – a Nano Energies chtějí být jejím agregátorem. Co to přesně znamená?

„Představte si agregaci jako rybník s vodou, do něhož přitéká voda a další se odčerpává. Některé přílivy se dají regulovat, některé ne, ale pokud by například měl každý dům fotovoltaiku, způsobí to obrovské rozvlnění hladiny rybníka. Tím pádem musíme mít na druhé straně výstupy, abychom hladinu ukorigovali v mezích minima a maxima. Díky tomu se vyhneme blackoutu,“ vysvětluje Rokůsek. Takové vyrovnávání stojí velké peníze a dnes se o něj starají velké zdroje jako uhelné elektrárny.

Podle osmačtyřicetiletého podnikatele, který nedávno investoval také do slovenského výrobce nábytku, by se ale na vyrovnávání sítě mohly podílet i samotné domácnosti. Musela by se však změnit legislativa. „Myslíme si, že je to jediná úspora, kterou lidem aktuálně můžeme nabídnout, protože nejsme schopni ovlivnit cenu energií na burze,“ přemítá Rokůsek v novém díle CzechCrunch Podcastu, který si můžete pustit níže nebo ve vašich podcastových aplikacích, včetně Spotify, Apple Podcastů, Google Podcastů a také v audioformě na YouTube.

V energetice ostatně Rokůsek vyhlíží i další velké změny. Když hovoří o tom, jak si svět dlouhodobě poradí například s hrozícím nedostatkem plynu nebo dalších zdrojů, je přesvědčen, že teprve přijde nová technologie, která tyto otázky vyřeší. „Nemůžeme se dívat pohledem, který momentálně známe,“ míní. Řešením podle něj mohou být například hlubinné vrty, díky kterým bychom brali teplo z nitra naší planety. „Teprve teď přicházejí obrovské investice do plazmových vrtáků, které dokážou do země vyvrtat několik kilometrů. Jeden takový vrt by mohl teplovodně dokázat uhřát třeba jedno město,“ doplňuje.

Do budoucna se navíc do světa energetiky ponoří také další hráči, a to zdaleka nejen ti tradiční, jaké známe dnes. Podle Rokůska se to stane nezbytné například pro automobilky, protože až budou většinu jejich prodejů představovat elektromobily, bude dávat smysl, aby k nim nabídly třeba tarif na nabíjení vozů nebo rovnou instalaci celé fotovoltaiky. Přirovnat to lze například ke změnám v pojišťovnictví, kdy je dnes již vcelku běžné, že si pojištění telefonu pořídíte přímo v e-shopu při nákupu a nemusíte chodit do pojišťovny jako takové.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Změny by se mohly týkat také dalších oblastí. „Co když teď děláme výpočetní výkony zbytečně ve městech?“ ptá se Rokůsek. Obrovské cloudové počítače lze podle něj stavět na místech, kde je neustálý velký přísun slunečního záření, a vše si pak posílat přes internetové sítě kamkoliv po světě. Je otázka, jak moc velká hudba budoucnosti je a zda se dočkáme telefonů, které budou mít de facto jen flexibilní displej, anténu na příjem signálu a malý generátor elektřiny, protože všechny výpočty se budou odehrávat jinde, ale Rokůsek takovým scénářům věří.

weekly-060125-mvp-y

Přečtěte si takéNový Harry Potter a český startup, co pomáhá lékařůmNový Harry Potter, nenápadná hvězda známého fondu a český startup, co pomáhá lékařům

V novém díle CzechCrunch Podcastu rozebírá Petr Rokůsek následující témata:

  • Co znamená agregování energetické flexibility?
  • Jak se distribuuje elektřina dnes a jak by to mohlo fungovat v budoucnu.
  • Jak může vypadat komunitní sdílení energie.
  • Proč potřebujeme v domácnostech chytré bojlery nebo elektroměry.
  • Proč se Nano Energies zbavili lukrativní divize s algoritmickým spekulativním tradingem.
  • Co brání výraznější energetické revoluci v domácnostech.
  • Vrátí se levnější elektřina?

To všechno a ještě mnoho dalšího se dozvíte v novém díle CzechCrunch Podcastu, který si můžete pustit níže nebo ve vašich podcastových aplikacích, včetně Spotify, Apple Podcastů, Google Podcastů a také v audioformě na YouTube.