Obědváte často rychlokuře? Má popáleniny, zlomené nohy a žije na prostoru velikosti papíru A4

Podobné chovy jsou v Česku v zákonných mezích. Na to, jak žijí takzvaná rychlokuřata, se ale nedívá lehko. Nyní se na ně zaměřili aktivisté.

rychlokure

Foto: Obraz – obránci zvířat

Rychlokuřata žijí ve velkých halách

V mrazáku už to vidět není. Kdyby se ale člověk podíval na kuře ještě za jeho života, viděl by popáleniny na nohou, zdeformované končetiny nebo chybějící peří. Žádný hezký pohled to není, přesto právě takhle vypadá podle aktivistů většinový chov kuřat na maso. Video a fotografie takzvaných rychlokuřat mají změnit, jak se k ptákům v Česku chováme.

Před pár lety se zvedla vlna zájmu o nosnice chované pro vejce v klecích. Slepice bez peří, se zkřivenými nohami, natěsnané jedna na druhou už mají své zastání. Klecové chovy by měly být v Česku zakázané od roku 2027. Smráká se nad nimi ale i v Evropě. Teď nastal čas postavit se za další nešťastníky – rychlokuřata.

V Česku se na maso ročně odchová kolem 140 milionů kuřat. V Evropě je to přes 7 miliard. Podle spolku Obraz – Obránci zvířat tvoří naprostou většinu kuřat právě rychlokuřata. Ta jsou vyšlechtěná tak, aby co nejrychleji dorostla. A aby to v ideálním případě stálo co nejméně.

„Šlechtění udělalo z kuřat naprosté mrzáky. Z malého roztomilého kuřátka se kvůli přešlechtění stane během pěti týdnů víc než dvoukilové monstrum, které sotva unese vlastní tělo. Pod náporem svalstva se jim lámou nohy,“ popisuje Radim Trojan z Obrazu.

rychlokure

Foto: Obraz – obránci zvířat

Rychlokuřata jsou často natěsnaná na sebe

V přeplněných halách se pak kuřata často nemají kam hnout. Většinu života prosedí. Z podestýlky plné výkalů pak mají podle spolku na nohou i na břiše popáleniny.

„Člověk se ke kuřatům ve velkochovech chová jako ke strojům na maso. Jen do nich pumpuje krmení a urychluje jejich růst, aby na nich mohl co nejvíc vydělat. O jejich stres, utrpení a nemoci se nikdo nestará,“ popisuje spolek.

Podmínky chovu rychlokuřat v Česku natočil spolek na video na třech farmách. I když to leckdy hezký pohled není, chovatelé zákony neporušují. Stejně to ale bylo i v případě klecových chovů. Podobně jako na ně se začínají v Evropě dívat i na rychlokuřata.

Podle Obrazu se k vyššímu standardu zavázaly supermarkety ve Francii, Německu i Polsku. „Jsou to právě řetězce, které mají sílu ukončit obludné týrání zvířat tím, že začnou vyžadovat nový standard od svých dodavatelů,“ uvádí Trojan.

V Evropě už vznikla iniciativa European Chicken Commitment, která stanovuje nové standardy pro chov. Mezi nimi například vyjmenovává povolená plemena. Nebo říká, kolik mají mít kuřata v chovu místa.

„Na výměru o velikosti papíru A4 nyní připadá víc než jedno kuře. V takových podmínkách se kuřata nemohou věnovat svým přirozeným potřebám, jako je protažení křídel nebo popelení,“ líčí obránci zvířat. To vše má podle nich vliv také na kvalitu masa.

rychlokure

Foto: Obraz – obránci zvířat

Rychlokuřata mají často popáleniny nebo zlomené nohy

Že slepice v nevhodných podmínkách trpí, bylo vidět právě na problematice klecových chovů. Iniciativa Slepice v nouzi, která nosnice z klecových chovů vykupuje, popsala, jak zvířata vypadají. Jsou bez peří a mají zkřivené nohy od stání na drátech. Žijí natěsnaná na sebe, takže pak vůbec nechápou, že se mohou rozběhnout po výběhu. Nevědí, jaké to je roztáhnout křídla. A ani nevědí, že umí hrabat.

Zatímco rychlokuře ve zmíněném mrazáku člověk pozná hůř, vejce od klecové slepice se dá poznat jednoduše. Každé vejce na sobě totiž má číselný kód. Pokud začíná trojkou, pak slepice byla v klecovém chovu. Dvojka znamená chov v uzavřené hale. Jednička jsou slepice z volného chovu, které se dostanou i ven. Nula je vejce od slepice z ekologického chovu.

Eliška Nová

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.