V loňském roce mnohé strávníky, kteří pravidelně vyrážejí během pracovní doby na oběd, zaskočily změny cen poledních nabídek. Ve druhé polovině roku 2022, kdy se do cen obědů naplno promítla inflace, se průměrně zvedly dokonce o 10,9 procenta, tedy o více než 17 korun. Počet transakcí v restauracích byl tak tři roky po začátku pandemie poloviční a lidé si začali ve větší míře nosit krabičky z domova. Nyní ale došlo k výraznému zpomalení zdražování a průměrné ceny obědů by nás neměly zaskočit výrazným vychýlením ani po zbytek roku.

V červnu vyšlo průměrné obědové menu v Česku na 182,4 koruny, což je jen o 2,7 procenta více než v prosinci roku 2022. Nejhlouběji do peněženky si při placení obědu musejí sáhnout obyvatelé Českých Budějovic, kde ceny poledního menu stouply o 7,1 koruny. Nejlépe na tom naopak jsou obyvatelé Pardubic. Tam obědy od začátku roku zdražily o pouhé 2 koruny.

V hlavním městě ceny v první polovině roku stouply o 2,7 procenta, tedy o 5,4 koruny, a v Brně o 2,4 procenta. Růst cen obědů se ale v první polovině letošního roku po překotném růstu předchozích měsíců stabilizoval. Během stejného období v loňském roce stouply ceny obědů v průměru o 4,4 procenta, což je 6,8 koruny. Ve druhé polovině roku nastalo dokonce zdražení o 17,4 koruny.

„V souladu se současným vývojem inflační křivky se růst cen obědů v restauracích uklidnil, což je dobrá zpráva pro všechny zaměstnance, kteří si v práci chtějí dopřát plnohodnotný oběd v kantýně nebo restauraci. Vzhledem k dosavadnímu vývoji neočekáváme ani ve druhém pololetí žádné výraznější cenové výkyvy,“ míní Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred, která data získává na základě plateb více než 220 tisíc majitelů jejích benefitních karet.

Foto: Edenred

Vývoj průměrných cen obědů v Česku

Stabilizoval se také podíl obědů objednaných skrze rozvážkové služby. V červnu si zaměstnanci nechali oběd doručit v 8,4 procentu případů, což odpovídá dlouhodobému trendu, kdy dovážka tvoří zhruba desetinu z celkového počtu plateb za obědy. Lidé se tak ve větší míře vrátili do restaurací, v porovnání s obdobím před propuknutím pandemie ale lidé rozvážkové služby využívají častěji – v lednu 2020 byl totiž jejich podíl na celkovém počtu plateb jen 3,6 procenta.

Jen pro srovnání: během prvního lockdownu v dubnu 2021 tvořila podle dat Edenred externí online rozvážka 66 procent tržeb restaurací, v květnu to bylo 35 procent. Po úplném rozvolnění opatření se lidé do restaurací vrátili a od té doby se rozvážkový byznys drží na deseti procentech výdělků. Procenta zvyšují také zaměstnanci, kteří si objednávají ve velkém rovnou do kanceláře.

„V posledních měsících pozorujeme, že zaměstnanci u rozvážkových služeb častěji objednávají více jídel najednou. Není neobvyklé, že se kolegové vzájemně domluví na jedné objednávce, aby si oběd mohli společně vychutnat třeba v odpočinkové místnosti. To potvrzuje i rozdíl mezi podíly počtu a objemu transakcí,“ doplňuje Martišková.

Z aktuálních dat Edenred a Českého statistického úřadu také vyplývá, že lidé v Liberci, Českých Budějovicích, Pardubicích a v Plzni dají za obědy v restauracích a kantýnách více než desetinu svých měsíčních příjmů. Nejmenší část svých příjmů za obědy naopak i navzdory nejdražším průměrným cenám, které aktuálně činí 206,4 koruny, utratí Pražané. Dvacet obědů v restauraci je v červnu vyšlo na 4 128 korun, což je přibližně 7,8 procenta průměrné mzdy v hlavním městě.