Obliba oblečení z druhé roky roste. Do cirkularity se ve větší míře zapojují i velké módní značky

Pro spotřebitele jsou při nákupu módy důležité nízká cena, velký výběr a uhlíková stopa. Sekáče se tak stále více dostávají do jejich hledáčku.

second-hand

Foto: Shanna Camilleri / Unsplash

Popularita second handů roste

0Zobrazit komentáře

Cirkularita v módním průmyslu je na vzestupu. Ukazuje to alespoň report, který každoročně vydává jeden z největších amerických second handů ThredUP. Podle něj kroky spotřebitelů stále častěji vedou nejprve právě do obchodů s módou z druhé ruky. Do cirkulárního segmentu vstupují ve větší míře také velké značky a objevuje se tak více možností, kde udržitelnější oblečení nakoupit. Loni globální trh se secondhandovou módou vyrostl na hodnotu 177 miliard dolarů, v přepočtu 3,7 bilionu korun.

Ve Spojených státech si loni koupilo zboží v second handech na 52 procent spotřebitelů a jeden ze tří nově pořízených kousků v americkém šatníku pochází právě z tohoto zdroje. Největší motivací pro nakupující je přitom nízká cena, za kterou získají „hodně muziky“, roli hraje také kvalita oblečení a pestrý výběr. Zejména mezi generací Z ale výrazně rezonuje i udržitelnost – 47 procent dotázaných odmítá nakupovat u řetězců s rychlou módou.

I díky tomu loni globální trh s módou z druhé ruky vyrostl v porovnání s rokem 2021 o 28 procent – na zmíněných 177 miliard dolarů poskočil ze 138 miliard. Společnost ThredUP ve svém reportu přitom vychází z dat analytické platformy GlobalData, která na základě aktuálních trendů předvídá, že tento segment trhu poroste v nadcházejících letech třikrát rychleji. V roce 2024 by tak mohly 10 procent trhu s módou tvořit právě secondhandové oblečení a doplňky.

Trend kopíruje i Česká republika, kde je jedním z nejsilnějších hráčů na trhu s již nošenou módou second hand 1981. „Loni jsme nárůst určitě pozorovali. Nebyl sice tak velký, jak jsme předpokládali, ale i přes všechno, co se v loňském roce dělo – válka na Ukrajině, zdražení energií, inflace – jsme zaznamenali nárůst tržeb o 80 procent oproti předcházejícímu období,“ říká David Homola, jeden ze zakladatelů známého sekáče.

popup

Foto: 1981

V Česku je oblíbený například second hand 1981

V Česku je na poli oblečení z druhé ruky významná také online platforma Vinted, která v roce 2021 překročila v Česku milion uživatelů, populární jsou i online „bazary“ jako Bazoš.cz, Aukro nebo Sbazar. Objevují se výběrové second handy jako Crashily, Lula Vintage a další. Magazín Forbes informoval o průzkumu, který loni provedl experimentální obchod s cirkulárním zbožím No Neke ve spolupráci s agenturou a výzkumným centrem Insight Lab – podle něj až 77 procent Čechů alespoň někdy nakupuje věci z druhé ruky a 53 procent dává přednost online nákupům.

Zajímavý průzkum zaměřený na udržitelnost v oblasti módy na území České republiky v loňském roce provedla také agentura STEM pro organizaci Klub svobodných matek. Ukázalo se, že při výběru oblečení hraje pro české spotřebitele největší roli cena, pak vzhled a materiál. Plných 47 procent tvoří lidé, kteří kombinují nákup nového oblečení s módou z druhé ruky a 45 procent lidí nakupuje pouze nové oblečení.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Při nákupech ošacení však Češi běžně nezohledňují jeho dopad na životní prostředí. Průzkum ale probíhal u respondentů starších 18 let, takže není zřejmé, jak by se výsledek změnil, kdyby do síta spadla i mladší generace. Aspekt udržitelnosti přitom není vůbec zanedbatelný. Podle reportu ThredUP má za sebou secondhandová móda v průměru o 25 procent nižší emise oxidu uhličitého. Kdyby si tak letos každý z nás koupil jeden obnošený kousek namísto nového, mělo by to stejný efekt, jako kdyby ze silnic v jeden den zmizelo 76 milionů aut.

Na trh sekáčů také ve větší míře vstupují obchodníci s novou módou. V roce 2021 mělo program přeprodeje ve své strategii zahrnuto 36 značek, loni to bylo už 124 a aktuálně se číslo vyšplhalo na 138. Jejich motivací jsou zejména postoje generace Z a její nákupní chování – jakmile totiž značka adoptuje tento přístup, mladí lidé u ní budou s větší pravděpodobností nakupovat. Oblečení tak přeprodávají i velmi silné značky, jako je Zara, H&M, Levi’s, The North Face nebo Patagonia.

Budoucnost logistiky je zelená. DHL koupilo elektrická letadla, k udržitelnosti navádí i zákazníky

Zatímco zákazníci DHL budou moci volit šetrnější doručení balíčku, řidiči firmy budou jezdit co nejvíc ekologicky.

Eliška NováEliška Nová

dhl-3

Foto: DHL

DHL disponuje dvěma tisíci elektrických dodávek

0Zobrazit komentáře

Město umění a věd ve Valencii působí, jak kdyby bylo postaveno teprve nedávno, komplex několika budov byl přitom dokončený už v roce 2009. Nová chlouba španělského města měla stát původně 300 milionů eur, nakonec však svůj rozpočet stavba překročila třikrát. A stálo to za to. Ročně toto muzeum vědy vydělá 113 milionů eur a vytváří 3,5 tisíce pracovních míst. Navíc je mezi dvanácti nejnavštěvovanějšími místy Valencie. Není proto náhoda, že si DHL pro svoji konferenci o udržitelnosti vybralo právě toto místo.

Příběh to totiž může být dost dobře podobný. Zelená politika bude firmu něco stát, počítá ale s tím, že se jí to do budoucna vyplatí. Minimálně to první už DHL, alespoň v krátkodobém horizontu, ví. Na udržitelná paliva a technologie totiž plánuje do roku 2030 dát sedm miliard eur. Logistická společnost se už v roce 2017 zavázala, že do roku 2050 chce snížit emise na čistou nulu.

Velký krok k tomuto cíli chce společnost absolvovat právě do třicátého roku. „Jsme pyšní na to, jak rychle postupujeme, i tak ale chceme dál zkoumat nové technologie a partnerství, díky kterým bychom naši zelenou agendu posílili,“ uvádí viceprezident pro firemní rozvoj v Deutsche Post DHL Group Yin Zou.

Oněch sedm miliard by mělo jít především do alternativních paliv, na pořízení bezemisních aut a také na budování klimaticky neutrálních budov. To by mělo vést k tomu, že emise společnosti, které v roce 2021 činily 39 milionů tun ekvivalentu CO2, by do roku 2030 klesly na méně než 29 milionů tun.

dhl

Foto: DHL

Elektrická flotila DHL

V současnosti má DHL ve své flotile třicet tisíc elektrických aut. Stále to je ale jen zlomek, konkrétně asi osm procent. Do roku 2030 chce mít firma bezemisních šedesát procent svých vozů, přičemž mluví nejen o elektřině, ale také vodíku. Společnost už nyní využívá také dvě tisícovky plně elektrických dodávek, které mají dojezd přes tři sta kilometrů.

DHL se ale soustředí i na leteckou přepravu – německý logistický velikán už objednal dvanáct elektrických nákladních letadel. „Bezemisní cesta je v letectví pořád ještě v plenkách – a je to také velmi složité. V současnosti máme k dispozici 830 milionů litrů udržitelného paliva a je to patrně nejvíc, co kdo na trhu má,“ líčí Zou. Palivo by mělo vydržet až do roku 2026. Ve výsledku by mělo ušetřit asi dva miliony tun emisí oxidu uhličitého, což vydá zhruba stejně, jako kdyby přestalo jezdit 400 tisíc osobních aut.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V neposlední řadě má DHL v plánu se v příštích letech zaměřit také na budovy. Uhlíkově neutrálních je nyní už víc než polovina z nich, příštích sedmnáct roků tak bude ve znamení poloviny druhé.

Společnost ale zároveň říká, že když nemáte k dispozici čistou energii, nemůžete dělat nic. A tak je součástí plánů také zelená energie. V roce 2030 chce DHL mít devadesát procent energie ze solárních panelů.

Už žádné papírové krabice

DHL ale počítá s tím, že na udržitelnost nebude dbát samo. Od toho je tu také zmíněná konference, která se konala ve Valencii na konci dubna. DHL si ji vybralo také proto, že španělská samospráva vyhrála titul Evropské zelené město 2024. Na konferenci nazvanou Globální summit éry udržitelné logistiky pozvala německá společnost na tisícovku odborníků a lidí z oboru, aby diskutovali o dalších zelených možnostech.

„Čelíme klimatické nouzi, je tedy jasné, že udržitelnost musí být v popředí našeho úsilí. Upřednostňováním čistší a ekologičtější logistiky a spoluprací můžeme dosáhnout významného pokroku,“ uvedla na začátku konference obchodní ředitelka DHL Katia Busch.

dhl-1

Foto: DHL

V roce 2030 chce společnost vyrábět devadesát procent energie ze solárních panelů

Ony zelené možnosti přitom DHL nastínilo v rámci výstavy, která byla po dobu summitu k vidění právě ve Městě umění a věd. Tam ukázala možnosti zelené logistiky. V budoucnu by tak kurýři mohli vozit zboží místo v papírových krabicích v látkových skládacích na zip, ze kterých by si zákazník při předání balíček vyjmul, zatímco kurýr by si látkovou přepravku zase odvezl.

Hudbou ne tak daleké budoucnosti je také aplikace, na které by si zákazníci mohli prohlédnout kompletní uhlíkovou stopu zboží. V případě vína by aplikace prozradila, jaké emise byly vyprodukovány při pěstování hroznů, jaké při výrobě lahve a jaké při výrobě korku, případně jaké emise se vytvoří při přepravě vína.

Výstava je dočasná a ve Valencii skončila i se summitem. Expozice by ale měla být cestovní a v různých inovačních centrech by si ji měli mít možnost prohlédnout také zákazníci.

dhl-2

Foto: DHL

Výstava o budoucnosti udržitelnosti v logistice

Německá firma chce motivovat i svoje zaměstnance. Ti si budou moci vybrat projekt, který má pozitivní dopad na životní prostředí a dva dny se na něm podílet. Firma je hodlá v udržitelnosti také online vzdělávat. Po absolvování kurzu dostane zaměstnanec certifikát, přičemž i tady platí cíl pro rok 2030. Tehdy chce mít takzvaných zelených specialistů DHL osmdesát procent. Program plánuje společnost také pro své řidiče, kteří by měli absolvovat školení k ekologičtějšímu řízení.

Konečně ale DHL spoléhá na to, že odpovědní budou i její zákazníci. Pro ty spustila letos projekt Go Green Plus, dobrovolnou službu, kterou budou moci využívat ti, kdo chtějí, aby jejich zásilky neměly tak obrovskou uhlíkovou stopu. Vybrat tak bude možné cestu, na kterou se balíček vydá pouze s udržitelnými palivy. Podobný projekt si DHL ozkoušelo už v Německu. „Tam se ukázalo, že lidé volili zelenější, nikoliv rychlejší řešení,“ říká Zou.