Cirkularita v módním průmyslu je na vzestupu. Ukazuje to alespoň report, který každoročně vydává jeden z největších amerických second handů ThredUP. Podle něj kroky spotřebitelů stále častěji vedou nejprve právě do obchodů s módou z druhé ruky. Do cirkulárního segmentu vstupují ve větší míře také velké značky a objevuje se tak více možností, kde udržitelnější oblečení nakoupit. Loni globální trh se secondhandovou módou vyrostl na hodnotu 177 miliard dolarů, v přepočtu 3,7 bilionu korun.

Ve Spojených státech si loni koupilo zboží v second handech na 52 procent spotřebitelů a jeden ze tří nově pořízených kousků v americkém šatníku pochází právě z tohoto zdroje. Největší motivací pro nakupující je přitom nízká cena, za kterou získají „hodně muziky“, roli hraje také kvalita oblečení a pestrý výběr. Zejména mezi generací Z ale výrazně rezonuje i udržitelnost – 47 procent dotázaných odmítá nakupovat u řetězců s rychlou módou.

I díky tomu loni globální trh s módou z druhé ruky vyrostl v porovnání s rokem 2021 o 28 procent – na zmíněných 177 miliard dolarů poskočil ze 138 miliard. Společnost ThredUP ve svém reportu přitom vychází z dat analytické platformy GlobalData, která na základě aktuálních trendů předvídá, že tento segment trhu poroste v nadcházejících letech třikrát rychleji. V roce 2024 by tak mohly 10 procent trhu s módou tvořit právě secondhandové oblečení a doplňky.

Trend kopíruje i Česká republika, kde je jedním z nejsilnějších hráčů na trhu s již nošenou módou second hand 1981. „Loni jsme nárůst určitě pozorovali. Nebyl sice tak velký, jak jsme předpokládali, ale i přes všechno, co se v loňském roce dělo – válka na Ukrajině, zdražení energií, inflace – jsme zaznamenali nárůst tržeb o 80 procent oproti předcházejícímu období,“ říká David Homola, jeden ze zakladatelů známého sekáče.

Foto: 1981

V Česku je oblíbený například second hand 1981

V Česku je na poli oblečení z druhé ruky významná také online platforma Vinted, která v roce 2021 překročila v Česku milion uživatelů, populární jsou i online „bazary“ jako Bazoš.cz, Aukro nebo Sbazar. Objevují se výběrové second handy jako Crashily, Lula Vintage a další. Magazín Forbes informoval o průzkumu, který loni provedl experimentální obchod s cirkulárním zbožím No Neke ve spolupráci s agenturou a výzkumným centrem Insight Lab – podle něj až 77 procent Čechů alespoň někdy nakupuje věci z druhé ruky a 53 procent dává přednost online nákupům.

Zajímavý průzkum zaměřený na udržitelnost v oblasti módy na území České republiky v loňském roce provedla také agentura STEM pro organizaci Klub svobodných matek. Ukázalo se, že při výběru oblečení hraje pro české spotřebitele největší roli cena, pak vzhled a materiál. Plných 47 procent tvoří lidé, kteří kombinují nákup nového oblečení s módou z druhé ruky a 45 procent lidí nakupuje pouze nové oblečení.

Při nákupech ošacení však Češi běžně nezohledňují jeho dopad na životní prostředí. Průzkum ale probíhal u respondentů starších 18 let, takže není zřejmé, jak by se výsledek změnil, kdyby do síta spadla i mladší generace. Aspekt udržitelnosti přitom není vůbec zanedbatelný. Podle reportu ThredUP má za sebou secondhandová móda v průměru o 25 procent nižší emise oxidu uhličitého. Kdyby si tak letos každý z nás koupil jeden obnošený kousek namísto nového, mělo by to stejný efekt, jako kdyby ze silnic v jeden den zmizelo 76 milionů aut.

Na trh sekáčů také ve větší míře vstupují obchodníci s novou módou. V roce 2021 mělo program přeprodeje ve své strategii zahrnuto 36 značek, loni to bylo už 124 a aktuálně se číslo vyšplhalo na 138. Jejich motivací jsou zejména postoje generace Z a její nákupní chování – jakmile totiž značka adoptuje tento přístup, mladí lidé u ní budou s větší pravděpodobností nakupovat. Oblečení tak přeprodávají i velmi silné značky, jako je Zara, H&M, Levi’s, The North Face nebo Patagonia.