Obrazy počasí jako od van Gogha. Českou aplikaci na vizualizaci předpovědi používají miliony lidí

Za znázorněním pohybů a vývoje počasí stojí roky práce, umělá inteligence i data z řady států. Ventusky rozhodně není jen na efekt.

ventusky

Foto: Ventusky

Aplikace Ventusky ukazuje mimo jiné pohyb větru

Svou první aplikaci zabývající se počasím vypustil David Prantl do světa, když mu bylo 14 let. Tehdy to byla webová stránka. „Ani ještě neexistoval iPhone,“ směje se dnes. Za tu dobu se stal na počasí a jeho znázornění přeborníkem. V Česku je jeho In-počasí jedním z nejnavštěvovanějších webů s touto tematikou. Ale ještě zajímavější je to ve světě. Aplikace Ventusky, kterou s týmem spustili před šesti lety, navštíví každý měsíc deset milionů lidí ze všech koutů zeměkoule.

Odstíny růžové, žluté, modré i fialové nevypadají jako něco funkčního, spíš připomínají obraz. Některé z nich snad víc než cokoliv jiného vypadají jako některá z děl Vincenta van Gogha. Tedy pro některé lidi. A David Prantl mezi ně patřit nebude. Vnímá totiž, co to všechno znamená. Pod zářivými barvami se totiž skrývají obrysy kontinentů. A intenzita barvy odkazuje k tomu, co se v podnebí nad nimi právě děje.

„Už teď ale tolik na wow efekt nemíříme,“ říká přesto Prantl. „Mnohem důležitější je přesnost,“ ujasňuje. A hned najde znázornění předpovědi z devíti hodin ráno, která mířila na 16 hodin odpoledne dne, kdy se bavíme. Tedy dne, kdy se přes Česko přehnaly bouřky. A porovnává ji s reálnými záznamy. Buňky mraků se nevyskytují úplně přesně na stejném místě, kde je později zachytily opravdové snímky z družic. Ale téměř. A s menšími odchylkami odpovídá i jejich tvar.

„Na to, že se jedná o předpověď v podstatě náhodného vzniku bouřek, je to obrovský úspěch. Takto přesné předpovědi ještě před pár lety vůbec nebyly možné. Už se posouváme a jsme schopni předpovídat jednotlivé buňky,“ vysvětluje Prantl.

ventusky

Foto: Ventusky

Ventusky ukazuje intenzitu jednotlivých jevů prostřednictvím barev

Což znamená, že na mapách je možné sledovat přesný postup přeháněk nebo bouřek a zjistit, kdy konkrétně do dané oblasti dorazí déšť. Ve vysokém rozlišení pro Evropu a Severní Ameriku, předpověď radaru tu ale ukazují pro celý svět.

Ve specializovaných médiích – těch zaměřených na počasí i na software – nebo žebříčcích aplikací se čas od času objeví Ventusky s mnoha superlativy. Označují ji jako hodně barevnou a myslí to jako pochvalu. Nebo taky jako „téměř dokonalou“. To už jde posoudit hůř, ale Prantl průběžně pracuje na tom, aby se projekt takovým směrem posouval.

Ventusky ukazuje třeba i výskyt polárních září, teplotní i srážkové odchylky, čímž dokáže prozradit, jak se počasí odlišuje od klimatického normálu a může pomoci při detekci sucha. Na meteorologických mapách jsou označovány mimo jiné i středy tlakových níží a výší. Umí ukázat i radarové snímky na celý den dopředu.

To je jedno z vylepšení, kterých se aplikace v posledních týdnech dočkala. K tomu si její tvůrci nadělili zobrazení hladkých přechodů vývoje. Takže když si ji zapnete – tedy, pokud mluvíme o mobilní aplikaci – můžete sledovat přelévání barev a jejich posun nad jednotlivými místy, trochu jako by člověk pozoroval tekutinu. Ostatně, Prantl říká, že se plynule přelévá jedna předpovědní mapa do druhé.

Doteď tyto změny aplikace taky ukazovala, ale pohyby byly trhané. „Pracují u nás jak meteorologové, tak vývojáři, kteří jsou schopní celý obor posouvat dále a dělat na věcech, které na světě dokáže vytvořit jen pár lidí,“ věří Prantl.

Jak předpovídat bez fyziky

Ventusky oficiálně označuje Prantl jako meteorologickou firmu zaměřující se na datové zpracování a zobrazování meteorologických dat. Na jejím vývoji spolupracuje se svým bratrem Martinem a Markem Mojzíkem, dohromady se na projektu podílí sedm lidí.

Aplikace kombinuje předpovědi z více než deseti modelů, pro každou část světa uživateli automaticky vybere model, který je v jeho oblasti nejpřesnější. Takže ve Spojených státech to bude úplně jiný model než v Evropě. Mixuje data z pozemních radarů, přitom každý stát má svůj. Natrénovala neuronovou síť, která podle předchozího pohybu srážek předpoví, jak se budou chovat v dalších 120 minutách. A tam, kde se nedá použít, ji zastupují výpočty.

ventusky

Foto: Ventusky

David Prantl, který stojí za aplikací Ventusky a In-počasí

Neuronovou síť totiž nelze pustit a nechat ji „přemýšlet“ na několik hodin dopředu. „Protože jí chybí fyzika a nedokáže předpovídat změny podmínek v atmosféře. Takže pro další předpověď potřebujeme numerické modely ve vysokém rozlišení. Tady stahujeme data z několika regionálních i globálních modelů a kombinujeme je tak, aby ta předpověď byla co nejpřesnější,“ popisuje Prantl.

Během dubna Ventusky přešla na výkonnější servery, což pomohlo mimo jiné rychlosti načítání dat. Podle Prantla meziročně návštěvnost vzrostla dvojnásobně. Popisuje, že uživatelé jsou s převahou ze Spojených států, naopak v České republice směřují spíš na web In-počasí.

První projekty, které Prantl kdysi posílal do světa, byly prostě listy odkazů na statické obrázky z modelu. V roce 2014 jim dal podobu prohlížeče a o dva roky později právě samostatné Ventusky, které zacílil na celý svět. „Mít platformu pro zobrazování dat je v meteorologii klíčové, takže se celou dobu učím, jak ji dělat dokonalou,“ říká dnes třicetiletý zakladatel.

Novinky, kterými s týmem platformu vybavili, by prý mohly zajistit, že rychlý růst její návštěvnosti bude i dál pokračovat. „Jedná se o globální službu. Takže potenciál je obrovský,“ myslí si Prantl.

Iva Brejlová

Osoba, které se technologie a startupy vetřely do soukromého i pracovního života. Od té doby jimi žije.

Osoba, které se technologie a startupy vetřely do soukromého i pracovního života. Od té doby jimi žije.