Pandemie koronaviru a související vládní nařízení způsobily problémy mnoha podnikatelům, kterým nečekaná situace udělala logicky čáru přes rozpočet, a to doslova. Desítky tisíc provozoven hlásí zavřeno nebo omezený provoz a většina z nich včetně mnoha podnikatelů kvůli tomu zápasí s udržením cash-flow.

Častým problémem v oblasti likvidity firem je, že jim jejich zákazníci přestanou hradit pohledávky. Tím se zároveň dostávají do situace, kdy nezvládají platit ani své dluhy – typicky za nájem, zaměstnance, služby dodávané třetími stranami nebo i daňové povinnosti.

Na základě současné legislativy přitom členové statutárního orgánu odpovídají celým svým majetkem za způsobenou škodu ostatním subjektům v případě, že na sebe korporace nepodala insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se členové měli o jejím úpadku dozvědět. U množství podnikatelů tak kvůli tomu panuje nervozita a nejistota, zda a jak mají případně v tomto ohledu konat.

Lex Covid

„Je to obrovský problém, od začátku krize nás už kontaktovaly desítky klientů, kteří by potřebovali odložit splatnosti pohledávek a řeší, jak to mají udělat, aby se zároveň nedostali do úpadku, a jestli by na sebe náhodou neměli podat insolvenční návrh,“ potvrzuje právník Petr Sprinz, partner v tuzemské advokátní kanceláři Havel & Partners s největším týmem odborníků na restrukturalizace.

Vláda proto pro zjednodušení situace podnikatelů a pro snížení nejistoty připravila návrh zákona pod názvem Lex Covid, který dočasně umožní odložení povinnosti podat na sebe insolvenční návrh ze strany dlužníků. To však platí pouze v případě, že se dostali do problémů nebo úpadku kvůli karanténě či dalším „pandemickým“ opatřením.

Na přípravě nového zákona, který dnes schválila Poslanecká sněmovna, se jako člen legislativní komise podílel i právě Petr Sprinz jako specialista se zkušenostmi s vedením největších insolvenčních kauz u nás. Podnikatelům pochopitelně prostý odklad povinnosti podat na sebe insolvenční návrh k záchraně nemusí stačit. Neřeší totiž nijak postup a obranu proti možným krokům ze strany věřitelů. Jedním z dalších opatření je zavedení tzv. mimořádného moratoria.

Koronavirus stále více ovlivňuje ekonomickou situaci

Se spolupracovníky přitom v tomto ohledu vycházeli ze vzoru „tradičního“ moratoria, které už v zákoně definované je, ale v současné krizi nefunguje úplně nejlépe. Předpokladem jeho podání je totiž písemný souhlas většiny věřitelů, což není jednoduché v krátkém období zajistit.

Ochrana životaschopných podnikatelů

Současně projednávané opatření o mimořádném moratoriu podle názoru advokáta slouží k ochraně podnikatelů v situaci, kdy ve vztahu k nim začnou věřitelé vykonávat exekuce či realizovat zástavní právo či jiné zajištění. Tím se mají chránit životaschopní podnikatelé, kteří mají vidinu fungování i do budoucna.

„Mimořádné moratorium rozhodně nepomůže těm, kterým se již dnes byznys rozpadl. Pomůže jen v situaci, kdy bude mít dlužník tzv. běžící podnik, going concern, se kterým je schopen fungovat i nadále, ale dočasně mu někdo klade překážky například zahájením exekuce,“ vysvětluje Sprinz.

Do 31. srpna tak má platit speciální režim, který dlužníkům umožní chránit se rychle a flexibilně. K soudu podají jednoduchý návrh, ve kterém požádají o „tříměsíční stopku“ od exekucí či realizaci zajištění. Dlužník je přitom částečně omezen v nakládání se svým majetkem.

Během této doby zároveň insolvenční soud nemůže rozhodnout o tom, že je dlužník v úpadku. Dlužník navíc získává prostor, aby se s většinou věřitelů domluvil a požádal o prodloužení o další tři měsíce. Dohromady tak může podnikatel získat ochranu až na půl roku, během kterého může činit další kroky a domluvit se například na splátkových kalendářích – čímž ideálně situaci hrozícího úpadku překlene.

Do hrozícího úpadku se dostala početná skupina podnikatelů

„Jde o potenciálně rychlý, obranný nástroj, který může napomoci životaschopným podnikatelům dostat se ze situace hrozícího úpadku. Do podobné situace se dnes dostala početná skupina podnikatelů. V podstatě nikdo nikomu neplatí, pokud vyloženě nemusí nebo nepotřebuje. Podnikatelé typicky uhradí mzdu nutných zaměstnanců, ale přestanou platit dodavatelům třetích stran, kteří mu již poskytli své služby,“ přibližuje Sprinz. Samotné moratorium podle něj vše nevyřeší, klíčový je v však v tomto případě restart podnikání, což je značně odvislé od míry, než pominou opatření vyvolaná pandemií.

Lex Covid tak podle Sprinze podnikatelům, kteří o svůj byznys do budoucna přijít nechtějí a mají potenciál krizi přežít, umožní bránit se případným agresivním věřitelům. Ne všichni podnikatelé však čelí těmto rizikům. Využít moratorium tak není pro společnosti povinností, ale pouze jednou z pomocných rukou.

„Lex Covid má platit do 31. srpna. Když podnikatel požádá o moratorium v tento den, automaticky získá ochranu na tři měsíce do konce listopadu a po dohodě s věřiteli je schopen si ji prodloužit o další tři měsíce, tedy do konce února,“ doplňuje Sprinz s tím, že očekává, že nový zákon projde legislativním procesem ve zrychleném režimu zřejmě v řádu vyšších jednotek dnů než týdnů.