Ochránili papeže a nikdo si toho ani nevšiml. Izraelci loví drony do sítí a přebírají nad nimi kontrolu
Od garáže v Beer Ševě až k armádám NATO. Izraelské drony dnes nejen útočí, ale taky hlídají infrastrukturu a shazují zásoby vojákům na frontě.
Začínali v garáži v izraelském městě Beer Ševa. A byli prvními podnikateli v zemi, kteří začali nabízet komerční fotografování a natáčení videí pomocí dronů. Při přípravě na natáčení jednoho festivalu ale Amir Tsaliah a Ran Krauss zažili incident, na který jen tak nezapomenou. Během rutinního tréninku došlo k poruše dronu, stroj se zřítil k zemi a minul Amira o jediný metr. Stačil se skrčit a díky tomu se vyhnul přímému zásahu. Dvojice ale přišla o zařízení za tisíce dolarů.
Právě tahle zkušenost se pro Amira a Rana stala „okamžikem prozření“. Místo focení a natáčení eventů se rozhodli soustředit na vývoj systému, který porouchané drony zachraňuje pomocí autonomního padáku. A jak se později ukázalo, byl to jen první krok. Po vypuknutí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu a války v Pásmu Gazy se jejich společnost ParaZero Technologies začala vedle civilního využití stále víc zaměřovat i na obranné technologie. Drony totiž dnes na bojištích hrají mnohem větší roli než kdykoli dřív.
Poměrně známá jsou například videa, na nichž ukrajinské malé FPV drony (stroje s kamerou – pozn. red.) „loví“ skrývající se ruské vojáky nebo útočí na jejich pozorovací drony. Rusové se zase často baví tím, že svými bezpilotními letouny zabíjejí civilisty v rámci takzvaných „lidských safari“. Neustávající útoky vedly k tomu, že se ukrajinská krajina začala zahalovat do sítí, které mají obyvatele chránit před roji dronů.
A právě na sítě vsadila i společnost ParaZero. Podle jejího marketingového ředitele Amira Laviho je totiž velmi složité sestřelit dron ruční zbraní, přestože se o to Rusové na frontě často pokoušejí. Izraelci proto vyvinuli speciální pušky, jimiž mohou vojáci vystřelovat sítě a bezpilotní letoun tak na vzdálenost až 35 metrů bezpečně zneškodnit. Zbraň váží 2,1 kilogramu a tak se dobře přenáší. Navíc neobsahuje žádné výbušné komponenty. „Pušky se systémem DefendAir už má ve výbavě izraelské vojsko a také některé armády NATO,“ říká Lavi během návštěvy centrály firmy ve městě Kfar Saba u Tel Avivu.
Ohrožena ale během válečných konfliktů není „jen“ pěchota. Ostatně válka na Ukrajině ukazuje, že se cílem nepřátelských dronů velmi často stává kritická infrastruktura – elektrárny, přehrady nebo vládní budovy. ParaZero proto nevyvinulo pouze menší pušku, ale i autonomní stacionární věž, která dokáže zastavit větší a rychlejší drony na vzdálenost až 100 metrů. K tomu přidává speciální přepadové drony nesoucí sítě, schopné hlídat důležitou infrastrukturu v okruhu dvou kilometrů.
ParaZero ale nezapomnělo ani na své původní zaměření a dál sází na vývoj různých řešení založených na padácích. Během ozbrojených střetů totiž často bývá složité dostat k vojákům munici, zdravotnický materiál nebo třeba krevní transfuze. Systém DropAir umožňuje dronům shodit nad určeným místem potřebné zásoby, aniž by musely přistát. Hmotnost přepravovaného balíčku se podle typu bezpilotního letounu pohybuje mezi 5 a 20 kilogramy. „Tento systém lze navíc využít i pro komerční účely,“ dodává Lavi.
Další firmou, kterou naše česká podnikatelská delegace během cesty do Izraele navštívila, byla D-Fend Solutions se sídlem ve městě Ra’anana. Ta se do povědomí Čechů a Slováků dostala v roce 2021. Tehdy se svým vlajkovým produktem EnforceAir pomohla ochránit papeže Františka, 90 biskupů, 500 kněží a přibližně 60 tisíc věřících během mše svaté pod širým nebem v Šaštíně, kde stojí poutní bazilika Sedmibolestné Panny Marie.
Na místě se pohybovalo vícero dronů, které místní policie označila za autorizované. Během mše však D-Fend odhalila přítomnost neznámého, ručně vyrobeného letounu. Bezpečnostní složky jej chtěly nejprve vyřadit pomocí rušiček, od tohoto záměru však brzy ustoupily – rušení by mohlo narušit jak živý přenos papežova projevu, tak činnost okolních základnových stanic, což by vyvolalo celou řadu dalších problémů.
Na scénu proto nastoupil systém EnforceAir, který převzal nad neznámým dronem kontrolu a poslal jej na bezpečné místo daleko od shromáždění s papežem. „Byla to rychlá a čistá práce. Přítomný dav si ani nevšiml toho, že se něco odehrává na nebi přímo nad nimi,“ vysvětluje marketingový ředitel firmy Jeffrey Starr s tím, že se toto řešení využívá i při ochraně věznic, kasáren nebo letišť. V době, kdy se Evropskou unií šíří incidenty spojené s drony neznámého původu, jde o obzvlášť aktuální téma.
Nevěnují se mu však pouze Izraelci. Například český startup Airsec pomocí kombinace několika technologií a vlastního softwaru zajišťuje ochranu vzdušného prostoru, který dosud není pokrytý kamerami nebo leteckými radary. K tomu společnost využívá takzvané „tiché metody“, jež nepředstavují nebezpečí pro své okolí. Patří mezi ně zaměřování pozice pilota, selektivní rušení řídicí frekvence dronu nebo kybernetické útoky, které nad strojem převezmou kontrolu a donutí jej přistát na konkrétním místě.
„Ačkoli sestřelování dronů může pro laickou veřejnost působit populárně, takové řešení je v praxi krajně nebezpečné. Výrazně přesnější je stroj pomocí přesných dat lokalizovat, popsat jeho chování a zareagovat tak, aby jeho eliminace ještě nestupňovala riziko,“ uvádí šéf Airsecu Marek Šoltys. Mezi další české firmy, které se zaměřují na ochranu kritické infrastruktury, pak třeba patří i Dronetag či Eagle.One.
