Organizace Global Footprint Network dává každý rok dohromady analýzu, na základě které upozorňuje populaci na to, kdy nastává takzvaný Overshoot Day. Tedy den, od něhož žijeme na ekologický dluh, jelikož naše poptávka po přírodních zdrojích překročila kapacitu, kterou je Země schopná v daném roce obnovit. Letos tento den připadá na 2. srpna, Česko ale žije na dluh už od 12. dubna.

Pro výpočet konkrétního data, kdy svět překročí obnovitelné kapacity Země, Global Footprint Network využívá data od OSN a Mezinárodní energetické agentury. Analytici v něm zohledňují naše požadavky na pěstování surovin, chov dobytka, rybolov, spotřebu dřeva či prostor pro bydlení, zaměřují se i na množství vyprodukovaných emisí.

Zmíněné parametry související s poptávkou lidstva následně porovnávají s kapacitou ekosystému planety. Overshoot Day tak symbolicky zachycuje den, od kterého nejsou lesy a oceány schopny absorbovat emise vypuštěné do ovzduší Země do konce roku. Den překročení limitů v České republice letos připadl už na 12. dubna. Kvůli tomu se řadíme na nelichotivé 24. místo na světovém žebříčku.

„Česko na tom není moc dobře kvůli tomu, že jsme historicky industrializovaná země. V minulosti jsme byli na průmyslu zcela závislí a dnes se to jen pomalu transformuje. Naše energetika je stále závislá na uhlí, máme z něj vyráběnou třetinu elektřiny. V tom tedy máme nevýhodu,“ uvedla na toto téma v rozhovoru pro CzechCrunch Zuzana Vrbová, korporátní konzultantka v oblasti životního prostředí.

K obnovení všeho, co lidstvo v současnosti od přírody vyžaduje, by bylo aktuálně zapotřebí biokapacity 1,75 Země. A pokud budeme limit překračovat po dobu padesáti let, znamená to, že se roční deficity budou kumulovat v ekologický dluh ve výši 19 let nutných pro obnovu planety, která bude trpět degradací ekosystémů a atmosférou plnou skleníkových plynů.

„Existuje spousta možností, jak překračování limitů zvrátit. Navíc jsou ekonomicky proveditelné. I poslední zpráva IPCC jasně dokládá, že řešení existují a máme je k dispozici. Chybí pouze vůle na politické úrovni. Největší přínos má solární a větrná energie, ochrana a obnova lesů a dalších ekosystémů, zemědělství a výroba potravin šetrné ke klimatu,“ dodává Šimon Hauser, mediální koordinátor Greenpeace ČR.

Poslední zpráva IPCC upozornila na to, že vlády musejí zatlačit na prosazování opatření směřujících ke snižování emisí, jelikož se rychle blížíme k bodu, z něhož není návratu. Podle vědců máme na snížení emisí pouhých sedm let – do roku 2030 musí klesnout o 48 procent, v případě emisí metanu musí dojít k třetinovému poklesu.