Na přelomu tisíciletí se v Hollywoodu formoval nový druh vzrušující audiovizuální zábavy: celovečerní filmy vytvořené kompletně počítačovou animací. Ačkoliv Doba ledová se k tomuto trendu připojila s mírným zpožděním v roce 2002, společnost Blue Sky Studios, která film vytvořila, už tehdy držela významné místo v dějinách animace. Měla za sebou mnoho reklam, práci na revolučním Tronu, ale ve svých počátcích také příspěvky k teoretické fyzice. Teď ovšem studio definitivně skončilo.

Konec Blue Sky Studios nastal už loni, nyní se ale originálním způsobem společnost rozloučila přímo s diváky prostřednictvím jedné ze svých nejoblíbenějších postav. Je jí samozřejmě šavlozubá veverka Scrat z Doby ledové, která se ve všech filmech snažila – obvykle s katastrofálními neúspěchy – sbírat žaludy. Poslední produkcí Blue Sky Studios je krátký seriál o Scratovi, který právě vyšel na streamovací službě Disney+.

Na YouTube se ale ve stejnou dobu objevil krátký klip s veverkou, kde si s žaludem konečně v klidu sedne a pustí se do něj. „V posledních dnech studia malý tým umělců spojil síly a vytvořil jeden poslední záběr. Je to naše sbohem, naše osobní poslední rozloučení,“ říká tweet, v němž se odkaz na klip se Scratem objevil. Kapitola uzavřena.

K tvorbě Doby ledové se studio dostalo v zásadě náhodou. Nápad na film o tom, jak se nekonvenční skupina zvířecích přátel snaží zachránit lidské mládě, přišel už v roce 1997. Producentka Lori Forte ho tehdy představila filmovému studiu 20th Century Fox jako klasickou ruční animaci, protože revoluční Toy Story od Pixaru tehdy ještě nikdo nedokázal napodobit.

V té samé době ale 20th Century Fox zrovna koupilo Blue Sky jako perspektivní společnost, která v minulosti už mnohokrát předvedla svoje schopnosti při tvorbě kvalitních digitálních vizuálů používaných v reklamách i jako speciální efekty v hraných filmech. Bylo jasné, že nejlepší cestou je Dobu ledovou vygenerovat v počítači.

Ještě zajímavější jsou ale úplně začátky lidí z Blue Sky, kteří měli k audiovizuální zábavě pro děti docela daleko. Zakladatelé studia Chris Wedge, Eugene Troubetzkoy a další se setkali v 70. letech ve firmě MAGi, celým názvem Mathematical Applications Group, Inc. Šlo o technologickou společnost vyvíjející software SynthaVision, jehož účelem bylo simulovat fyzikální zákony v počítači a měřit tak paprsky jaderného záření – Troubetzkoy měl doktorát z teoretické fyziky. Hlavním klientem MAGi byla americká vláda.

Reprofoto: Romeo Five Hotel/YouTube

Záběr z filmu Tron z roku 1982

Jako absolvent filmové školy ale Wedge pomohl SynthaVision použít také pro tvorbu jiné pohyblivé grafiky, která našla úspěch v reklamách. Koncem 70. let se pak portfolio MAGi dostalo až do Hollywoodu a Walt Disney Productions firmě nabídlo podílet se na Tronu, jednom z vůbec prvních filmů s rozsáhlými digitálními efekty. Dnes jeho vizuály působí mnohdy úsměvně, drží však důležité místo v dějinách kinematografie.

Tron měl v roce 1982 velký úspěch u kritiky i diváků a John Lasseter, který později spoluzaložil Pixar, efekty vytvořené pomocí SynthaVision označil za první počítačem generované obrazy (CGI), jaké kdy ve filmu viděl. O pět let později Wedge, Troubetzkoy a několik dalších založili Blue Sky Studios zaměřené už výhradně na audiovizuální zábavu. Neměli žádné investory a spoléhali se jen na vlastní schopnost získat dostatek zakázek.

Také zde jim výrazně pomohly začátky spojené se simulacemi v jaderné fyzice. Většina tehdejšího softwaru vyžadovala, aby animátoři světelné efekty do obrazů doplňovali manuálně, nástroje Blue Sky ale dokázaly simulovat fyzikální vlastnosti paprsků světla a tyto efekty aplikovat automaticky. Šlo v zásadě o ranou verzi metody dnes známé jako ray tracing.

Holicí strojky, Vetřelec a šavlozubá veverka

Koncem 80. a v 90. letech byly produkty Blue Sky žádané hlavně v reklamním průmyslu. Studio se postaralo například o první počítačově animované čokoládky M&M’s, spolupracovalo také se značkami jako Chrysler, Gillette, MTV nebo Braun. Za reklamu na holicí strojek studio získalo nominaci na reklamního Oscara CLIO. Ale nevyhrálo – porotci, zkušení počítačoví grafici, totiž mysleli, že kompletně digitálně renderovaná scéna byla živá a že Blue Sky přidalo jen pár animovaných titulků.

Celkem studio vytvořilo přes 200 reklam a v roce 1997 svým uměním Hollywood zaujalo natolik, že ho koupilo 20th Century Fox. Pod jeho vedením Blue Sky jako první úkol dodalo plavající xenomorfy do filmu Vetřelec: Vzkříšení. Následovaly další filmy, Chris Wedge a jeho kolegové ale měli větší ambice. Ve volném čase už delší dobu pracovali na kompletně počítačově animovaném krátkém snímku Bunny. V roce 1998 ho dokončili a získali Oscara. Tím se jim také naplno otevřela brána k celovečernímu animovanému filmu.

Doba ledová na plátna přišla až po druhém dílu Toy Story, Příšerkách nebo Shrekovi a podle některých novinářů zpracovávala příliš podobná témata, ale méně chytrým způsobem. Většina diváků se však shodla na vysoké vizuální kvalitě a snímek zaznamenal velký kasovní úspěch. Dokonce byl nominovaný na Oscara, avšak porazilo ho mistrovské dílo Hajaa Mijazakiho Cesta do fantazie.

Z Doby ledové se stala velká franšíza, která pokračuje dodnes. Vzniklo pět dalších celovečerních filmů, z nichž čtyři vytvořilo studio Blue Sky. Ačkoliv hodnocení jednotlivých pokračování se postupně propadalo, finančně byly stále úspěšné. Nezastavila je ani akvizice 20th Century Fox ze strany Disney v roce 2019, to se ovšem rozhodlo Blue Sky z produkce šestého snímku vynechat.

Reprofoto: Movieclips Classic Trailers/YouTube

Mamut Manny a lenochod Syd v Době ledové

Když pak příští rok přišla pandemie, Disney se muselo vypořádávat s masivním propadem příjmů a vedení firmy usoudilo, že nedokáže nadále provozovat tři samostatná animační studia – Pixar, Walt Disney Animation a Blue Sky Studios. Poslední z nich tak bylo v dubnu loňského roku rozpuštěno.

Nicméně zůstávají po něm stále aktivní franšízy. Seriál Scrat Tales o šavlozubé veverce značce konečně zase vysloužil chválu a po delší době se pracuje na třetím filmu ze série o papouškovi Rio. Odkaz Blue Sky Studios ale prostupuje Hollywoodem. A to jak historickým významem u rozvoje digitálních efektů, tak schopnými lidmi, kteří se s originálním přístupem dokážou prosadit. Snad i dnes v době olbřímích blockbusterů a mnohamiliardových konsolidací zábavních firem jsou podobné příběhy možné.