Od ovoce až po zbraně. České Precismo chce oskenovat celý svět a jeho 3D modely zlepšují nejen nákupy v e-shopech

Iva BrejlováIva Brejlová

precismo-11Story

Foto: Precismo

Zdeněk Glazer a Mikoláš Herskovič, zakladatelé Precisma

0Zobrazit komentáře

Ten robot sám o sobě tak zajímavý není. V továrnách ho mají po celém světě, prostě tam něco montuje nebo lakuje. Tady, pár kilometrů za Prahou, je ale přísně střežený. Když se k němu přiblížím, Mikoláš Herskovič ze startupu Precismo mě nespouští z očí, aby mě ani nenapadlo ho třeba vyfotit. Je obklopený stovkami světelných pásků (tzv. světelnou klecí) a s jejich záblesky snímá to, co leží na stolku. Obvykle rychlostí 15 snímků za vteřinu, ale během mrknutí oka jich umí udělat i stovky.

V suterénu Precisma se zkrátka reálné věci stávají virtuálními. A ve virtuálním světě čekají na to, co s nimi všichni uděláme. „Původně jsme chtěli udělat nezávislou databanku 3D objektů a nabízet je virtuálním světům, technologiím a dalším platformám, se kterými bychom spolupracovali. Skenovat všechno, co nám přijde pod ruku. Ale technologii, která by to uměla, jsme nenašli. Museli jsme si ji vyrobit,“ říká Herskovič, spoluzakladatel a šéf Precisma.

Společně s druhým zakladatelem, technickým ředitelem firmy a dlouholetým kamarádem Zdeňkem Glazerem, mu to zatím zabralo zhruba tři roky. Včetně přípravy vlastního softwaru, který pracuje s prvky umělé inteligence a strojového učení a zdokonaluje se s každým naskenovaným objektem. Takový přístup oslovil investiční fond Koopeo Ventures, s jehož pomocí Precismo vzniklo. Další peníze firma obdržela letos, kdy se dohodla s fondem Nation1. Ten jí dal na expanzi a další rozvoj technologií necelý milion eur, zhruba 26 milionů korun.

precismo

Foto: Precismo

Zakladatelé Precisma Zdeněk Glazer a Mikoláš Herskovič hodlají oskenovat celý svět

Startup svými objekty pomáhá provozovat e-shopy a zákazníci si díky jeho technologii mohou prohlédnout jakýkoliv detail zboží, které nakupují, čistě online. Pomáhá i obchodům ve virtuální realitě, ve kterých si můžete pořizovat virtuální vybavení ve svém virtuálním životě na počítači, samozřejmě za reálné peníze. Případně kontrolovat kvalitu výrobků. „Ve 3D modelech dokážeme objevit povrchové defekty a praskliny, které výrobci při aktuálně používaných optických kontrolách nemají šanci odhalit,“ vysvětluje Zdeněk Glazer.

Teď Precismo digitalizuje portfolio produktů Procter&Gamble, což jsou modely, které se právě dostaly do e-shopů v tuzemsku. Pro představu, jak výtvor vypadá, je možné kouknout na Alzu. Firma ale digitalizuje řadu věcí – od spotřební elektroniky, oblečení, obuvi, zbraní, ovoce i zeleniny až po pomůcky do dílny nebo bytové doplňky. Herskovič ani nestíhá z hlavy všechny oblasti vyjmenovat.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Konkrétní klienty ale většinou zmiňovat nechce. Řada projektů je v běhu a velká část pod dohodou o mlčenlivosti. „Líbí se mi přesnost, s jakou dokáží v Precismu pracovat. Jejich řešení má potenciál značně přispět k rozvoji virtuálních obchodů, a to globálně. Již nyní Mikoláš a jeho tým slaví úspěchy za hranicemi Česka, a právě jejich expanzi a růst chceme v rámci investice podpořit nejvíce,“ říká k investici Marek Moravec z fondu Nation1.

První velkou akcí se pro firmu stal veletrh CES. „Tam se o nás dozvěděli velcí hráči a chtěli si ověřit, co umíme. To byli naši první zákazníci. Když nad tím tak přemýšlím zpětně, mohli jsme si nechat zaplatit asi stokrát tolik a asi by na to kývli,“ směje se Herskovič. Výraznou expanzi do zahraničí i další technologický posun slibuje firma pro příští rok. K tomu plánuje otevřít skenovací laboratoře v relevantních městech po celé Evropě. A také v USA.

Je libo trochu rosy?

Aby se jedna jediná věc stala z reálné digitální, jsou obvykle potřeba tisíce snímků téhož předmětu. Robotické rameno se totiž hladce hýbe a přístroj z něj posílá hromadu dat do počítače, kde se pak ze snímků reálné věci stává zase 3D objekt. Třeba obyčejnou botu Precismo sestaví zhruba ze dvou tisíc fotek. Výsledkem pak není fotografie a nejde ani o video.

A kdybyste se podívali na všechny obrázky, které počítač zpracovává, většina by vám ani nedávala smysl. „Člověk pochopí, na co se kouká, zhruba tak na čtvrt procentu fotek. Přístroj snímá sérii pohledů mnoha rovin. Třeba takové, které mají za úkol identifikovat jen odlesky. Když se na takový obrázek podíváte, uvidíte jen skvrny. Nemáte šanci pochopit, co stroj snímal,“ říká Glazer.

Software pracuje s objekty nasnímanými ve více než 1 000 různých světelných podmínkách, z nich pak sestavuje totožnou věc, pouze virtuální. Ve správném prostředí s ní poté můžete otáčet, házet nebo si ji třeba pověsit na stěnu. Pokud tedy mluvíme o virtuálním objektu a pověšení na virtuální stěnu. Kromě toho přináší i jiný pohled na věc do reklamního a filmového světa.

precismo-1

Foto: Precismo/CzechCrunch

Proces skenování

Mezi zhruba čtyřicítkou lidí, které firma zaměstnává, je například producent, střihač nebo režisér. Ti zpracovávají záběry něčeho, co vůbec neprošlo optikou kamer při natáčení. Představte si klasické reklamní video na holicí strojek: odlesk světla na břitech, záběry ze všech stran, strojek levitující ve vzduchu, orosená rukojeť. Prakticky cítíte dotek hlavy strojku, o které vám říkají, že perfektně kopíruje ohyby vašeho těla.

Kdybyste se zamysleli, je asi jasné, že velká část těch věcí je přidaná za pomocí digitální techniky. Ale klasicky pro natočení takové reklamy se strojkem v ruce tvůrci skutečně začínají. S Precismem ne. Příběh spotu sice možná připravil klasický režisér, kapky, úhly pohledu i odlesky a další podmínky našeho světa ale přidával jen programátor. Díky tomu, že kdysi dávno scanner ve světelné kleci převedl strojek do počítače s takovými detaily, že na ně třeba imaginární světlo reaguje přesně podle toho z reálného světa.

My vás to naučíme

Precismo začalo fungovat před třemi lety. Spoluzakladatelé měli za sebou podnikatelskou minulost i další projekty – Herskovič působil v audiovizuální společnosti, Glazer se uplatnil v 3D animaci videa. Vycítili, že virtuální světy, stejně jako světy rozšířené reality, budou růst, a proto chtěli vytvořit obrovskou databanku věcí, kterými by šly vybavit.

Chodíte se bavit do virtuálního světa? Pak budete potřebovat stůl, židle i třeba hodinky na ruku. Chcete si vylepšit fotografii z opravdové pláže na sociální sítě? Přidejte si z databáze libovolné mušle. Anebo se režisérovi nelíbí, že natočená scéna postrádá mísu s ovocem? Může dodat nádobu i ovoce přesně podle vašich představ, bez asistence širokého týmu lidí a za minimálních nákladů.

Teď se z jejich 3D modelů dají udělat fotografie, video či objekt pro augmentovanou nebo virtuální realitu. Fotka jako výsledek produktu z této databáze zabere řádově vteřiny. Když firma zjistí, že chce dát ve videu větší důraz na jinou část zboží, za pár vteřin má Precismo hotovo.

„Nabízíme celý balíček. Formáty do mobilních telefonů pro rozšířenou realitu, fotky, videa. Chceme, aby měl klient maximální zkušenost. Chceme to mít ve svých rukou, abychom mu ukázali, jak může výsledek vypadat. Ale je to pro nás trochu nutné zlo,“ uvádí Herskovič. Plánuje, že si zákazníci takový výstup jednou budou obstarávat sami.

Skenovali jsme všechno, co jsme měli po ruce. I boty, ve kterých jsme přišli.“

Než se klasicky budou schopni ponořit do všeho, na co jim Precismo s virtuálními 3D objekty může být dobré, připravili pro ně Herskovič a Glazer třeba i ukázkový obchod ve virtuální realitě. Teprve tady – tedy ideálně s 3D brýlemi na obličeji a ovladači v rukou – se pořádně projeví detaily, které stroj při skenování zachytil. A právě sem mě Herskovič také bere.

Po jedné ze stěn jsou na regálech vysázené páry bot. Zvedám jednu z nich a opravdu si ji se zaujetím prohlížím a otáčím ze všech stran. Pobavilo mě totiž, jak je sešmajdaná a trochu špinavá. Herskovič sleduje na svém monitoru, co vidím. Hned tuší, proč jsem se tu zastavila. „Tohle je testovací prostředí. Skenovali jsme všechno, co jsme měli po ruce. I boty, ve kterých jsme přišli,“ vysvětluje.

Název Precismo má odkazovat hlavně na to, že startup vytváří opravdu přesné kopie čehokoliv. Precizní je ale i jeho spoluzakladatel. Řeší řadu detailů, pyšný je třeba na způsob, jak virtuální svět reaguje, když mu změníte podmínky. Jsou tu připravena světla, která můžete přemístit nebo posouvat. Můžete s nimi osvětlovat i předměty okolo a skutečně na nich vidět odraz a změnu barvy.

Virtuální předměty ve vašich rukou

To je ostatně jeden z hlavních „taháků“, na které Herskovič upozorňuje. „Třeba jen nasvítit reklamní produkt při klasickém natáčení nebo focení je otázka i několika hodin. U nás si kluci hýbou virtuálně se světýlkem tak, jak chtějí a kdy chtějí. Je to úplně jiná dimenze,“ popisuje nadšeně Herskovič.

Zařízení dokáže skenovat i takové povrchy, které jiným zobrazovacím technikám dělají velké potíže: lesklé, hladké i kovové plochy. „Pokud bychom chtěli, jsme v tuto chvíli schopni za týden vygenerovat kolem stovky produktů. I když dost záleží na tom, o čem se bavíme. Když to budou jablka, je to jiné, než kdybychom skenovali složité broušené vázy,“ dodává Glazer.

precismo

Foto: Precismo

Mikoláš Herskovič a Zdeněk Glazer, zakladatelé Precisma

Kromě samotného skenování si Precismo vytvořilo zajímavou zkratku do budoucnosti, a to způsobem, jakým se jeho digitální objekty dají zobrazit v telefonech. Nechává to totiž na přístrojích. Pošle ho ve formě malého balíčku, třeba o sto kilobajtech. A samotný objekt pak vypočítá konkrétní telefon.

„Samozřejmě čím lepší telefon, tím lépe to vypadá. Ale pointa je v tom, že i ten, kdo má horší nebo starší přístroj, vidí objekt na maximu toho, co jeho telefon umí. Takže vlastně nejlépe, jak to jen jde. Za dva roky ten model nezestárne a stále ho vidíte v té nejvyšší možné kvalitě,“ popisuje Herskovič. I teď podle něj totiž ten dobrý telefon dokáže zobrazit asi pětinu celkové kvality, kterou si stáhl.

lukas_strandel_ceo_futured_01

Přečtěte si takéMyslel si, že je nesmrtelný. Lukáš Strnadel dostal první atak s prvním klientem ve Futured a teď radí, jak jim předejítMyslel si, že je nesmrtelný. Lukáš Strnadel dostal první atak s prvním klientem ve Futured a teď radí, jak jim předejít

Součástí technologie jsou navíc i mechanismy zpětné identifikace. Když je předmět zdigitalizovaný, dá se i poznat, takže když položíte například tablet na stůl a namíříte na něj foťák svého telefonu, dokáže vám říct, na který model tabletu se díváte. A pak jsou tu možná další použití v oblasti rozšířené reality. Když se teď podíváte na produkt Precisma do rozšířené reality přes mobilní telefon, můžete si ho dát třeba na zem nebo na stůl, obcházet ho, zmenšovat či zvětšovat. Nebo i obracet. Všechno to jsou pokyny přes prsty obrazovky.

Ale i toto bude brzy zastaralé. Pokud totiž teď do prostoru před telefon dáte ruku, ukáže vám ji vždy, bez ohledu na to, jestli ji dáváte do vzdálenosti před, nebo za danou věc z databáze Precisma. Nejnovější iPady a iPhony už ale mají senzor LiDAR, který jim pomáhá lépe chápat velikost objektů i jejich vzdálenost. Takže až to zkusíte příště, možná už vaše ruka zmizí za virtuálním zbožím. „Následně tak s tímto zbožím budete moci natažením ruky před mobil i hýbat,“ představuje si Herskovič.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Myslel si, že je nesmrtelný. Lukáš Strnadel dostal první atak s prvním klientem ve Futured a teď radí, jak jim předejít

Peter BrejčákPeter Brejčák

lukas_strandel_ceo_futured_01Story

Foto: Futured

Lukáš Strnadel, CEO a zakladatel agentury Futured

0Zobrazit komentáře

Lukáš Strnadel začal podnikat už v šestnácti letech. Jako designér tvořil weby pro své známé či menší firmy a práci tehdy ještě kvůli nezletilosti fakturoval na živnosti svých blízkých. Na volné noze se mu dařilo několik let, až se pak v jednadvaceti rozhodl založit vlastní firmu. Necítil se totiž komfortně jako skrytý prostředník jiných agentur.

„Nebylo to kvůli tomu, že bych nestíhal a chtěl dávat práci na víc lidí. V té době jsem byl extrémně zaměřený na peníze. Tušil jsem, že když já beru x, někdo na konci řetězce, kdo mou práci fakturuje, má mnohem víc a mně tak peníze utíkají,“ popisuje Strnadel začátky agentury Funtasty, která vloni prošla rebrandingem na Futured a už devět let se zabývá vývojem mobilních aplikací pro své klienty.

Zdá se to jako ukázkový příběh. Futured aktuálně zaměstnává pětačtyřicet lidí, loni utržil bezmála 30 milionů korun s téměř dvoumilionovým ziskem a v posledním žebříčku Deloitte Fast 500, jenž mapuje nejrychleji rostoucí technologické firmy v regionu Evropy, Blízkého východu a Afriky, agentura obsadila 243. příčku. Tržby ji totiž během čtyř let vyrostly o 564 procent.

Celý příběh má však mnohem temnější stránku. Lukáš Strnadel totiž před devíti lety, jen krátce poté, co založil svou společnost, zažil panickou ataku a s jejími následky se vypořádává dodnes. Své osobní zkušenosti tak popisuje s poučením a varováním pro ostatní.

lukas_strandel_ceo_futured_02

Foto: Futured

Lukáš Strnadel, CEO a zakladatel agentury Futured

„Kdokoliv, kdo má psychické problémy, ať je řeší a neschovává se v koutě. Nechat problémy vykypět dokáže být ohromně nepříjemné a opravdu ničící život. Není třeba se bát, začít o tom mluvit a říct to všem. Není se za co stydět, nejsou to filcky,“ říká Strnadel během rozhovoru pro CzechCrunch.

„Důvodem, proč jsem se o tom rozhodl mluvit v médiích, bylo ukázat, že být podnikatel není jen dovolená na Bali a Instagram plný špiček noh a pláž. Podnikání může být také plné – a teď mě omluvte – sraček. Chci ostatním lidem ukázat, že to není vždy taková sranda, jak to vypadá,“ popisuje.

„V tom samém triku, ve kterém jsem spal, jsem druhý den pracoval a pak opět usínal.“

Před založením vlastní agentury byl Strnadel klasickým workoholikem. E-maily řešil nonstop a reagoval na ně po každé notifikaci, bez ohledu na denní či noční dobu. A protože pracoval z domu, byl v práci prakticky pořád. „Ještě, že tehdy neexistoval Tomáš Čupr s Dáme jídlo nebo Rohlíkem, protože bych doma shnil,“ směje se nad tehdejším způsobem svého života. „V tom samém triku, ve kterém jsem spal, jsem druhý den pracoval a pak opět usínal.“

V extrémním pracovním tempu pak pokračoval i po založení tehdejšího Funtasty, kromě rozvoje byznysu navíc i nadále pracoval jako freelancer s vlastními klienty. Problémy však přišly v podstatě už s první zakázkou agentury, která byla větší než cokoliv předtím, na čem Strnadel pracoval.

Kvůli tomu zaměstnal dva programátory, protože sám aplikace programovat neuměl. Najednou tak musel živit dva další lidi bez ohledu to, jak se bude dařit samotné firmě a jestli bude mít proplacené faktury. To byla další stresující situace. „Myslel jsem si, že jsem nesmrtelný. Podnikal jsem čtyři roky a říkal si, že se mi nemůže nic stát, vždyť vydělávám hromady peněz,“ ohlíží se Strnadel devět let zpátky.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Pak se však všechno začalo kazit. Zakázka pro prvního klienta nepokračovala podle představ a nedopadla, k tomu se připojil stres z odpovědnosti za další lidi. Kvůli sezení na dvou židlích Strnadel navíc poprvé v životě zapomněl na klientův deadline. „V jeden okamžik mi ujel pomyslný vlak,“ říká.

„Dopoledne jsem měl plné nepříjemných zpráv, jak se klient pravděpodobně nevydaří a krachne, odpoledne přicházely nepříjemné zprávy od dalších klientů o tom, kde je jejich web, vizitky nebo bannery. Nějak mi to přeteklo přes hlavu a moc si z toho dne nepamatuji,“ vzpomíná Strnadel na osudný den.

Další den se už cítil relativně v pohodě, lépe řečeno jako po kocovině. Když však chtěl jít v pondělí do kanceláře, rozklepaly se mu nohy a bylo mu špatně. „Cítil jsem takový zvláštní stav, jako když sebe samého vidíte z pohledu třetí osoby. Věděl jsem, že něco opravdu není v pohodě.“

Proto se ozval rodinné známé – psychiatričce. Ta za ním přijela, diagnostikovala panickou ataku a naordinovala mu antidepresiva, které bere doteď. Tři měsíce po tomto zážitku přitom nebyl schopný vyjít z bytu.

„I v médiích jsem pořád četl jen o tom, jak jsou všichni ostatní skvělí, úžasní, někteří i krásní a vytvarovaní.“

„V podstatě jsem pořád žil s pocitem, že budu mít infarkt, mrtvici, nádor na mozku. Nebyl jsem vůbec schopný dojít do práce, tři měsíce jsem nebyl schopný komunikovat. Jakékoliv pomyšlení na práci a stres, který jsem si předtím očividně dlouho nepřiznával, mě rozklepalo, potil jsem se nebo zvracel,“ říká Strnadel.

Z dnešního pohledu tak už přiznává, že zjevně neporazitelný nebyl, jen si to neuvědomil právě kvůli tomu, že do dvaceti let mu v podstatě vycházelo všechno, co mu přišlo pod ruce. To, že skončil „s prášky“, vnímal jako osobní prohru, jako kdyby byl kvůli psychickým problémům slabší než všichni ostatní.

„I v médiích jsem pořád četl jen o tom, jak jsou všichni ostatní skvělí, úžasní, někteří z nich ještě i krásní a vytvarovaní. Já jsem nebyl nic z toho, a proto jsem měl pocit, že jsem sráč, že jsem někdo, kdo to nezvládl. Nezvládl jsem zakázku za možná dva miliony a dva zaměstnance. Co bych dělal, kdybych měl těch zaměstnanců sto?“ přibližuje své tehdejší přemýšlení.

Z práce v 6 a bez notifikací

Po několikaměsíčním zotavování pak Strnadel musel polknout hořkou pilulku, když při návratu do pracovního režimu čelil hromadě nepříjemného vysvětlování, proč ze dne na den na čtvrt roku přestal komunikovat. Firma přitom v rámci možností fungovala nadále díky zapojení obou kolegů, kteří se o všechny potřebné věci postarali i bez svého šéfa.

Strnadel si v rámci pracovního režimu nastavil alespoň základní pravidla, která se snaží pečlivě dodržovat – z práce odchází v pět nebo šest, na telefonu má vypnuté veškeré notifikace e-mailů nebo ze Slacku. A aby neměl pokoušení na ně koukat během dovolené, rovnou si je z telefonu i odinstaluje. A k tomu všemu se navíc snaží mít koníčky a přátele.

„Začal jsem chodit na psychoterapii a paní psycholožka mi vysvětlila, že život stojí na čtyřech nohách – práce, rodina, přátelé a koníčky. Myslel jsem si, že je mám, ale zpětně jsem zjistil, že život nemám vůbec tak plný. Teď už se snažíme chodit za kamarády, chodit ven, neřešit jen práci,“ říká Strnadel s tím, že obecně psychoterapii doporučuje všem.

„Pro mě to bylo s křížkem po funuse. Na terapii jsem začal chodit až v momentě, kdy jsem měl problém. Kdybych na terapie chodil dřív, tak bych velmi pravděpodobně žádný problém neměl a neskončil u psychiatra, terapie se dělají u psychologa. Dost jsem si toho o sobě uvědomil, v mnohém mi to pomohlo, zjistil jsem, čeho se bojím a proč. Není to nic, za co by se měl člověk stydět, může to pomoct a funguje to de facto jako kouč,“ doplňuje.

Poučení do byznysu

Tyto zkušenosti a doporučení se pak podepisují i na fungování Futured. S lidmi Strnadel otevřeně komunikuje s tím, že se za vyhoření a psychické problémy není třeba stydět, i tak se ale aktivně snaží předejít tomu, aby se do takovém stavu jeho kolegové vůbec dostali. Ve firmě tak podle jeho slov neexistují přesčasy, o víkendu se nepracuje, a navíc se organizuje spousta volnočasových aktivit.

Mezi ně patří například výlety – loni celá firma letěla na týden na Kanárské ostrovy, rok předtím na Sicílii. „To je totálně prodělečná činnost, stojí to obrovské peníze. Pro mě to ale má smysl, vidět lidi i jinde než s bílými tvářemi před počítačem. Pokud to dává smysl i jim, jsme všichni na správném místě,“ říká Strnadel.

futured-brno

Brněnské kanceláře Futured

Navzdory tomu, že Strnadel panické ataky pořád zažívá, jeho firmě se aktuálně daří. „Nebudeme si nalhávat, daří se nám i proto, že jsme v oboru, který jede. Kdybychom prodávali tištěné noviny, pravděpodobně nebudeme růst takovým tempem. Jsme v oboru, který pořád roste, je po něm hlad,“ popisuje.

V práci ho pak pohání několik jednoduchých věcí – dělat ji pořádně, mít z ní radost, dělat zajímavé a nové věci a zároveň k tomu vydělat peníze tak, aby byl celý tým v pohodě. „Já už nepotřebuji mít stovky tisíc měsíčně. Ve dvaceti jsem měl vyšší desítky tisíc měsíčně, to už nemám ani teď. Nepotřebuji to,“ přiznává Strnadel.

Futured je přitom dlouhodobě zvyklý na rychlý meziroční růst o 70 až 80 procent, loni však agentura dokázala vyrůst jen o deset procent. I z tohoto důvodu loni došlo k zamyšlení nad dalším rozvojem, rebrandingu a jinému nastavení procesů. Letos očekává meziroční nárůst tržeb o dvacet procent.

S tím vším souvisí i do budoucna plánované snižování podílu zakázkového vývoje pro klienty ve prospěch práce na „vlastních“ aktivitách. V rámci nich Futured získává ekvitu ve vybrané firmě a dodává ji služby. Aktuálně jsou takové projekty tři, mezi které patří Nesnězeno a Grason. „Jsou to věci, které nás baví a věříme jim. Jednoho dne z nich třeba bude jednorožec,“ dodává optimisticky Strnadel.