Na konci června v roce 2026 by vedení firem obchodovatelných na burze mělo vypadat o trochu jinak než dnes – mělo by v nich být více žen. Konkrétně čtyřicet procent. Taková je vůle Evropského parlamentu i členských zemí. Návrh nicméně musí být ještě formálně potvrzen všemi zeměmi.

Hlasování má proběhnout ještě letos, pak bude zveřejněna ve věstníku a v platnost vejde dvacet dní po zveřejnění. Členské státy budou mít dva roky na to, aby vytvořily vlastní zákon.

Kvóty řeší EU už deset let. Tehdy s návrhem na povinné zastoupení žen ve vedení společností přišla Evropská komise, narazila však na odpor členských států. Určitou benevolenci si však sedmadvacítka i přesto vydobyla – na každé zemi bude, jaké udělí pokuty v případě, že firmy kvótu nesplní.

Evropská unie zároveň stanovila požadavek pro celkový počet žen ve všech seniorních pozicích včetně nevýkonných postů. Ten hovoří o kvótě 33 procent pohlaví, které je ve firmách podreprezentované. Netýká se to firem, kde je méně než 250 zaměstnanců.

Společnosti budou muset jednou ročně podat zprávu o zastoupení žen a mužů v představenstvech. V případě, že cíl daný EU nebude splněn, budou muset referovat, jak ho chtějí dosáhnout. Je také možné, že výběr orgánů firmy zruší soud, pokud nebude odpovídat legislativě.

Umístění žen ve vedoucích pozicích v celé EU je 30,6 procenta, ovšem v jednotlivých zemích je obrovský rozdíl. Kupříkladu Francie stejnou kvótu, jako si nyní stanovila i EU, už má. V jejích firmách je ve vedení více než 45 procent žen. Dohromady je legislativa o naplňování kvót v devíti zemích Evropské unie.

Blízko k novému cíli je Nizozemí, Švédsko, Belgie a Německo, které se pohybují mezi 36- a 38procentním obsazením něžného pohlaví. Na opačné straně žebříčku je Maďarsko, Estonsko nebo Kypr, kde je méně než jedna z deseti nevýkonných pozic. Jaká je situace v Česku, mapovala společnost Deloitte, podle které je ve vedení tuzemských firem 17,2 procenta dam.

Počet žen ve vedoucích pozicích by měla pomoci narovnat Strategie rovnosti žen na roky 2021 až 2030, kterou vláda přijala loni. Ta přichází s konkrétními opatřeními, jak dosáhnout podobné úrovně jako jiné státy EU.

„Všechna data ukazují na to, že k dosažení genderové rovnosti nedosáhnete přes pouhé štěstí. Větší rozmanitost přispívá k lepšímu rozhodování ve firmách i lepším výsledkům,“ uvedla nizozemská europoslankyně Lara Wolters, která se účastnila jednání s členskými zeměmi.

Souhlas nad kvótami ocenila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Po deseti letech, kdy Evropská komise přišla s tímto návrhem, je nejvyšší čas, abychom prolomili skleněný strop. Existuje mnoho kvalifikovaných žen pro nejvyšší pozice. Měly by být schopny je také dostat,“ uvedla. Skleněný strop je přitom označení pro pomyslnou bariéru, která brání ženám postupu na vyšší pozice.

Sama Komise na svých stránkách zveřejnila, že 60 procent absolventů vysokých škol jsou v současnosti ženy. I přesto mají ale ve firmách stále malé zastoupení. „Společnosti musí zajistit, aby postupy jmenování byly jasné a transparentní a aby uchazeči byli posuzováni objektivně na základě jejich individuálních zásluh bez ohledu na pohlaví,“ uvádí Komise.