Elon Musk je zřejmě ve formě. Od začátku nového roku stihl urazit premiéra Velké Británie a německého kancléře i prezidenta. Na své sociální síti X navíc hojně komentuje politické směřování obou zemí. A evropským lídrům tím způsobuje těžkou hlavu.

Na běžného uživatele sítě X v posledním týdnu s největší pravděpodobností alespoň jednou vyskočil příspěvek týkající se tématu tzv. grooming gangs v Británii. Jde o případ z anglického města Rotherham, kde britská prokuratura, kterou v letech 2008 až 2013 vedl současný premiér Keir Starmer, řešila rozsáhlou kauzu zneužívání dětí gangy násilníků, většinou pákistánského původu. Loni v prosinci více než deset let starý případ zaujal i samotného Elona Muska, který o tom opakovaně píše na X.

Premiéra Starmera označuje za „spoluviníka ze znásilnění Británie“, který nedokázal těmto zločinům zabránit, a opakovaně volá po tom, aby král Karel III. rozpustil parlament a vyhlásil nové volby. Britský labouristický premiér se proti Muskovým nařčením tento týden ohradil. Tvrdí, že jako šéf britské prokuratury změnil celý přístup, který do té doby bránil vyslyšení obětí, a „postavil před soud nejvyšší počet případů sexuálního násilí na dětech v historii“.

Muskovy tweety rozčílily i Eda Daveyho, předsedu Liberálních demokratů, kteří jsou třetí nejsilnější politickou stranou ve Spojeném království. „Lidé už mají dost zasahování Elona Muska do demokracie naší země, když on Británii očividně vůbec nerozumí. Je na čase předvolat si amerického velvyslance a zeptat se ho, proč budoucí představitel USA naznačuje, že by britská vláda měla být svržena,“ napsal.

Z Muskových vyjádření je v posledních měsících navíc očividná i podpora krajní pravice, a to nejen v Británii. Nejbohatší muž světa se na své sociální síti například zasazuje o propuštění Tommyho Robinsona z vězení. Robinson je zakladatelem protiislámské skupiny English Defence League a je podle amerického Forbesu hlavní personou krajní pravice v Británii. Loni na podzim dostal osmnáct měsíců vězení za pohrdání soudem v případu porušení už staršího soudního rozhodnutí.

Šéf automobilky Tesla a vesmírné SpaceX ale u Británie nekončí. Často kritizuje levicové či liberální politiky, které obviňuje z nekompetentnosti, korupce a ohrožování svobody slova. Jeho oblíbenými tématy jsou migrace, kriminalita nebo sociální politika. Německého kancléře Olafa Scholze označil za blázna a spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera za „nedemokratického tyrana“.

It is my earnest hope that His Majesty considers this matter in the interests of his subjects https://t.co/xUD8lOym8g

— Elon Musk (@elonmusk) January 4, 2025

Obavy pak vzbuzuje měsíc a půl před parlamentními volbami v Německu i Muskova podpora tamní Alternativy pro Německo (AfD), krajně pravicové populistické strany. Podle deníku The Wall Street Journal německá zpravodajská služba klasifikovala některé regionální pobočky AfD jako extremistické. Strana volá například po zrušení sankcí proti Rusku a po vystoupení Německa z Evropské unie. Někteří její členové zlehčují holokaust a sympatizují s neonacistickými myšlenkami.

Musk přitom napsal na sklonku loňského roku komentář pro německý deník Die Welt, ve kterém označuje AfD za „poslední jiskru naděje“ pro Německo. Vedoucí názorové sekce novin Eva Marie Kogelová následně na protest proti tomu, že komentář vyšel, podala výpověď. AfD zároveň oznámila, že by se její lídryně Alice Weidelová měla potkat s Muskem v živě přenášeném rozhovoru na sociální síti X.

Politici z jiných německých politických stran nesou angažování Muska nelibě. „Nepamatuji si srovnatelný případ zasahování do volební kampaně spřátelené země v dějinách západních demokratických zemí,“ řekl například Friedrich Merz, šéf CDU, která je podle průzkumů favoritem voleb.

Situace v Německu navíc znepokojuje i další evropské lídry. „Kdo by si před deseti lety pomyslel, že majitel jedné z největších sociálních sítí na světě bude podporovat novou mezinárodní reakční alianci (hnutí podporující zpátečnické myšlenky, pozn. red.) a přímo zasahovat do voleb, a to i v Německu?“ cituje deník The Telegraph například francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který však Muska přímo nejmenoval.

Jako problém vidí miliardářovo chování i norský premiér Jonas Gahr Støre. „Domnívám se, že je znepokojující, když se muž s takovým přístupem k sociálním médiím a s obrovskými finančními zdroji přímo zapojuje do vnitřních záležitostí jiných zemí.“ A co na to Spojené státy? Do inaugurace Donalda Trumpa, jenž s Muskem počítá na jednu z pozic ve svém kabinetu, zbývají dva týdny. Budoucí prezident ale zatím výstupy šéfa Tesly nekomentoval.