V čem jsou Češi dobří? Odpovědi se pochopitelně mohou různit, určitě však patří mezi světovou špičku ve vaření piva, zároveň jsou to velmi dobří IT vývojáři a navíc mají rádi výhodné nabídky. Tyto na první pohled nesouvisející světy pak propojuje startup BeerSport, jehož mobilní aplikace dokáže pomocí umělé inteligence rozpoznávat načepovaná piva a uživatele za jejich konzumaci odměňovat ve formě cashbacku.

Jde o poměrně velký byznys. Startup původně začínal u patentované technologie na vstupenky a různými okolnostmi se propracoval až do pivovarnického světa. V mezičase od investorů dokázal získat 30 milionů korun. Teď aplikaci BeerSport alespoň jednou za měsíc v Česku využije 400 tisíc lidí a firma chce změnit způsob, jak vůbec Češi chodí do hospod. K tomu se ale dostaneme za chvíli.

„Celý příběh začal tak, že jsem jako ředitel v korporaci bral přes sto tisíc měsíčně a pak se vítězoslavně rozhodl založit startup s tím, že půjdu sám na sebe,“ začíná náš rozhovor Zdeněk Nový, když spolu sedíme v jedné z pražských hospod nad čepovaným pivem. Se smíchem pak rovnou pokračuje: „Zjistil jsem, co všechno neumím. Neuměl jsem nic, možná trochu návrh a vývoj softwaru.“

Zdeněk Nový původně pracoval v IT firmě, kde se od píky z pozice vývojáře a pak analytika vypracoval až na ředitele jedné divize. Jak se ale někdy stává, práce jej po letech už tolik neuspokojovala a potřeba větší seberealizace byla hlavním důvodem, proč se rozhodl pustit do vlastního podnikání.

Foto: BeerSport

Aplikace BeerSport

„Cítil jsem, že chci dokázat víc, než jsem dělal v korporaci. Když si čteš knížky o velkých podnikatelích, řekneš si, že to dokážeš taky. Do zdi narazíš až pak. Ale všechno je o odvaze a vytrvalosti,“ vypráví Nový o svých podnikatelských začátcích, které jej v roce 2013 dovedly k založení vlastního startupu, tehdy ještě pod názvem Cool Ticket.

V tomto startupu se rozhodl řešit problém, na který sám narážel, když s partou kamarádů jezdili na koncerty. Pořád s sebou museli tahat papírové vstupenky, které se v té době navíc často posílaly poštou, a proto se rozhodl zaběhnutý systém změnit. Začal se bavit s promotéry akcí, kteří však nechtěli používat QR kódy a čtečky, protože vstupenky v takovém formátu překupníci lehce kopírovali a hardware u vstupu na akci často selhával.

Hvězdní investoři

V Cool Ticket tak vyvinuli vlastní technologii ticketingu, na níž doteď drží patent, a postupně se ve svém oboru uchytili. V tom jim pomohli i investoři jako Michael Rostock Poplar známý z pořadu Den D nebo Karel Obluk, bývalý ředitel AVG, kteří do firmy vložili miliony korun už v prvním roce jejího života. Od ticketingu v malých klubech se pak startup vypracoval až na festivaly typu Rock for People s desítkami tisíc návštěvníků.

Mezi dalšími velkými klienty byla i síť multikin CineStar a v tuto dobu Cool Ticket začal svůj patent využívat v dalších vertikálách. Zdeněk Nový kinařům navrhl, jestli by se princip validace, který se používá na vstupenky, nedal využít také například jako poukaz na bar, když chtěli udělat ochutnávky na nové limonády nebo občerstvení.

Tím se tvůrcům aplikace otevřely dveře do vertikály rychloobrátkového zboží a mohli začít spolupracovat s firmami jako Kofola, Mondelez nebo Unilever, kdy pomocí poukazů motivovali zákazníky k nákupu vybraných produktů. Od segmentu nápojů to byl už jen krůček k pivům, a startup tak začal pracovat přímo s hospodami.

Postupem času se i díky stále větší škále dostal k vyjednávání přímo s pivovary. Ty fungování aplikace zaujalo – samotní hospodští totiž už nechtěli žádné nové tablety nebo zařízení, které by museli při různých marketingových akciích využívat. Pomocí Cool Ticketu bylo možné toto omezení obejít, aplikace totiž funguje nezávisle na hospodách, kde za marketing platí přímo pivovary.

V podstatě totiž pivovarům nezáleží na tom, ve které z provozoven zákazník svůj poukaz využije. Důležité je, že pije pivo správné značky. Velkým zlomem ve vývoji startupu pak byl rok 2019, kdy došlo k rozšíření dostupné technologie rozpoznávání objektů pomocí umělé inteligence přímo do mobilních telefonů na iOS i na Android. Právě díky této novince se Cool Ticketu otevřela možnost začít přímo analyzovat samotné pivo.

Zaměření jen na pivo

Zákazník si tak v hospodě zapne aplikaci, vybere si poukaz na konkrétní pivo a pomocí fotoaparátu namířeného na sklenici umělá inteligence okamžitě vyhodnotí, jestli jde opravdu o načepované pivo správné značky. Následně pak uživatel dostane tzv. cashback, tedy peníze za využití poukazů, přímo na svůj bankovní účet. Tím se zcela eliminuje potřeba cokoliv řešit se zaneprázdněným personálem podniků.

„Zásadní je, že tímto způsobem spustíme akci pro pivovar v tisícovkách hospod prakticky na zavolanou. Jedná se o neomezenou škálovatelnost,“ dodává Nový. Cool Ticket tak sice měl slušně rozjetý byznys s původní patentovanou technologii, postupným vývojem se však dopracoval ke zpracovávání objektů, což stojí na jiném druhu technologie. S tím pak souvisí další velký zlom ve vývoji firmy.

V únoru letošního roku se společnost rebrandovala na BeerSport, a jak napovídá nový název, startup se soustředí přímo už jen na pivo. „Ostatní oblasti jsme opustili, protože jsme potřebovali jasný směr a značku. Aplikace se už pro uživatele stávala nečitelnou, pod názvem Cool Ticket v ní měli lístky do kina, poukazy na pivo nebo čokolády a soutěže vaření Knorr. To nebylo udržitelné. Pokud chceme mít pozornost a aplikaci dál rozvíjet, museli jsme to směřovat tam, kde máme srdíčko,“ usmívá se Nový.

„Kvůli změně zaměření máme hodně haterů, desítky tisíc lidí z aplikace odešly nebo si ji odinstalovaly, protože v ní už neměly čokoládu a gumové medvídky. S tím jsme počítali. I tak jsme ale změnu zaměření dělali v momentě, kdy míra a poměr využití poukazů na piva překonal všechno ostatní,“ doplňuje Nový.

Pokročilé technologie poznávání piva

Z technologického hlediska přitom analyzování piva vůbec není jednoduchá věc, i když by se tak mohlo na první pohled zdát. Ostatně z tohoto důvodu startup získal v roce 2019 od tuzemského venture kapitálového fondu Presto Ventures 20 milionů korun, aby mohl investovat zejména do vývoje technologie využívající umělou inteligenci.

Na trénování neuronových sítí bylo potřebné sestavit obrovskou databázi obrázků a dalších zdrojů. Zároveň bylo nutné algoritmy naučit rozpoznávat, jestli jde opravdu o čepované pivo, a to do detailů včetně toho, jak je sklenice orosená nebo panák správně namražený (toto BeerSport dokáže uplatnit například u značky Jägermeister, která si na tom zakládá). Na to padla většina ze zmiňované investice.

S novým zaměřením firmy pak pochopitelně souvisela i částečná změna byznys modelu. „Řekli jsme investorům, že toto je náš nový byznys. Rok jsme dělali piloty se zákazníky a v tržbách jsme kvůli tomu šli skoro na nulu, což investory nepotěšilo. Ale nakonec se nám to podařilo, děláme obrovské kampaně pro ty největší značky,“ říká Nový.

Foto: BeerSport

Zdeněk Nový, zakladatel a ředitel BeerSportu

Mezi konkrétními značkami se nachází tuzemské pivovary Prazdroj, Staropramen, Svijany, Bernard, Budějovický Budvar a Krušovice nebo zahraniční Stella Artois a Hoegaarden. Jak zakladatel BeerSportu přiznává, jednotlivé značky pochopitelně řeší, že firma spolupracuje i s jejich konkurenty, důvodů je pro to ale několik.

„Pivovarům dokážeme vyvinout aplikaci na míru pod jejich značkou, aby tam mohli mít pouze vlastní obsah a kampaně. Musí si ale spočítat, jestli se jim ta investice do aplikace s tak pokročilou technologií vyplatí a jestli se budou pořád držet na takové ekonomice, jakou jim nabízíme teď. Z investičního hlediska je to třeba řešit na nadnárodní bázi, podobně jako například funguje aplikace McDonald’s,“ říká Nový.

Druhým důvodem jsou pak samotní uživatele aplikace, kteří v ní najdou přehled všech hospod včetně piv, jež nabízí na čepu. Pokud by aplikace byla jen pro jeden pivovar, neměli by tak velkou motivaci využívat ji, protože by v ní nebylo ucelené portfolio hospod. To vytváří kruh – čím víc pivovarů a hospod v ní bude zapojených a čím aktuálnější informace v ní uživatelé najdou, tím víc budou motivováni ji využívat.

Byznys BeerSportu přitom stojí na dvou poplatcích – tzv. initial fee v řádu stovek tisíc korun za to, že tvůrci aplikace musí pro pivovar připravit umělou inteligenci na to, aby dokázala rozpoznat jeho sklo. Další část pak tvoří tzv. success fee, tedy provize za reálné a prokázané aktivace uživatelů.

Tržby v desítkách milionů korun

Pivovary však mohou aplikaci využívat také na sbírání zpětné vazby. Díky velkému množství uživatelů, kteří jsou pomocí poukazů motivováni například k opravě chybných informací o pivech na čepu nebo o otevírací době hospody, má BeerSport k dispozici rychle aktualizovaná data o dění na trhu, jenž se navíc kvůli pandemii koronaviru hodně změnil. Tyto informace by pivovary v terénu sbíraly i měsíce.

Díky sběru dat navíc aplikace dokáže ještě lépe mířit na správnou cílovou skupinu. Když uživatel označí, že mu dané pivo nechutná, do budoucna už nemá smysl ukazovat mu poukazy na tuto značku. Byznys model se přitom ukazuje jako úspěšný. BeerSport v letošním roce dosáhne na tržby v řádu desítek milionů korun a vykáže zisk v jednotkách milionů, ten ovšem směřuje rovnou zpátky do firmy na další vývoj aplikace. A že je co vyvíjet.

„Chybí nám větší socializace a propojování lidí. Pivo a hospody jsou o kultuře a to chceme s aplikací podporovat. Ve vývoji proto máme funkci přátel, které si uživatel přidá a u nichž uvidí informaci, jestli jsou ve stavu, že by šli na pivo. To pak spojíme s dárkovými poukazy, aby si přátelé mohli pivo navzájem rovnou darovat,“ říká Nový a rovnou vysvětluje i cíl firmy.

„Naše vize je, že lidé nemají platit za čepované pivo. Mají mít mobilní peněženku plnou poukazů na pivo, které si přátelé navzájem sdílejí v rámci komunity. Toto je potenciál technologie, který chceme dodělat, protože jedna věc jsou poukazy na pivo, druhá věc jsou umělou inteligencí řízená ochutnávání a věrnostní programy pro pivovary,“ pokračuje Nový s tím, že tyto funkcionality by v aplikaci měly přibýt na podzim.

V tomto ohledu se ovšem přirozeně nabízí otázka, jestli BeerSport svými aktivitami nepodporuje alkoholismus. To však zakladatel firmy popírá, od začátků spolupráce s pivovary a likérkami musí dodržovat etické kodexy Na pivo s rozumem a Pij s rozumem.

„V rámci kodexů je zakotveno motivovat lidi maximálně na dvě piva denně. Ani naše aplikace ti nedovolí využít víc poukazů, dokážeme to systémově a opravdu striktně hlídat, tohle nikdy neporušíme. Naopak když má hospodský rozdávat razítka, kdy za deset piv dostaneš otvírák nebo tričko, tak limit dvě piva denně neohlídá centrálně nikdo nikdy. My obecně jen iniciujeme, aby lidé šli do hospody na pivo s kámošem. Na tom nevidíme nic špatného,“ vysvětluje Nový.

V dlouhodobějších plánech pak BeerSport nadále pokračuje ve zlepšování svých technologií. Umělá inteligence totiž dokáže nejenom rozpoznávat skla, ale díky zvuku analyzovat například i to, jestli si někdo otevřel plechovku. Tím se startupu daří něco v oboru zatím dosud nemyslitelného – propojit světy popíjení piva doma a v hospodě.

Časem zároveň dojde i na větší zahraniční expanzi. Už teď je aplikace lokalizovaná kromě češtiny i do slovenštiny, angličtiny a němčiny. A díky referencím tuzemských pivovarů postupně startup rozbíhá první kampaně s jejich zahraničními matkami. BeerSport však své zahraniční působení nechce uspěchat.

„Už v úplných začátcích jsme měli patent a super technologii, takže jsme šli do zahraničí. V prvním roce, když jsme začali, jsme měli obchodní zástupce v São Paulu, New Yorku i Berlíně. Všude jsme prodávali náš patent, ale přitom jsme nebyli moc usazení a rozjetí ani doma v Česku – a už jsme se valili do světa,“ vzpomíná zakladatel BeerSportu.

„Jen v Česku je v gastronomii obrat 100 miliard korun ročně, čili zatím ani zdaleka nemáme vytěžený a dosažený náš potenciál. Pokud klient řekne, že mu kampaň v Česku fungovala a že nás doporučí dál, jsme připraveni. Ale zároveň máme na českém a slovenském trhu ještě hodně práce,“ uzavírá Nový.