Ve víru toho, co se v posledních měsících děje kolem Twitteru, padajících akcií Tesly nebo více i méně úspěšných startů raket SpaceX, bylo snadné zapomenout, že Elon Musk chce ještě vytvořit přímé spojení mezi lidským mozkem a počítačem. Neuralink ale pořád funguje – a představil své novinky. Tedy jak se to vezme. Šéf ambiciózní neurotechnologické firmy už poněkolikáté slíbil to, co podle jeho předpovědí mělo proběhnout už před lety.

Neuralink je aktuálně ve fázi pokročilejších prototypů malých zařízení s elektrodami, které po zavedení do mozku dokáží přijímat i vysílat slabé elektrické signály. To umožňuje interagovat s počítačem výhradně pomocí mysli, jak firma demonstrovala loni na příkladu makaka ovládajícího hru Pong, aniž by k tomu potřeboval joystick. Schopnosti mozkového implantátu se od té doby nějak výrazně neposunuly, prý se ale pracuje na aspektech jako spolehlivost, jednoduchost zavádění a podobně.

Na akci pojmenované Show and Tell Musk a několik lidí z neurotechnologické společnosti přesto představili pár zajímavých videí. Na jednom z nich opice s implantátem v mozku (zvaným prostě Link), bezdrátově připojeném k počítači, výhradně pomocí mysli na klávesnici vyťukala krátkou větu.

Podobné testy přitom nemají sloužit jen pro ukázku, co miniaturní zařízení s desítkami elektrod dokáže, ale jako rané fáze užitečných funkcí. Například člověk trpící kvadruplegií nebo jinými problémy s pohybovým ústrojím by nepotřeboval složité, poměrně neefektivní externí ústrojí pro interakci s počítačem. Stačil by prakticky neviditelný implantát.

Jiné video, na němž prase se zavedenými elektrodami v mozku chodilo po běžeckém pásu, pak připomenulo další z cílů Neuralinku: přímo řešit poruchy pohybového ústrojí, například pro případy poškození míchy. Poslední představené video pak ukazovalo nabíjení baterie Linku. Opice se prý naučily pravidelně docházet na vyhrazené místo s instalovanou bezdrátovou nabíječkou a hlavu po určitou dobu (zatímco se krmily) držet v blízkosti nabíjecí plochy.

Dalším důležitým bodem prezentace bylo samotné zapojení Linku do mozku. Jelikož to vyžaduje zavedení 64 elektrod v přesném místě a do přesné hloubky tkáně, která připomíná želé pokryté silonem, nelze se dost dobře spoléhat na lidské chirurgy. Neuralink pro tuto operaci proto vyvíjí robota. Jak předvedla demonstrace na umělé napodobenině mozku, ten dokáže všechny elektrody přesně zavést asi za patnáct minut. Počítá se samozřejmě i s možností Link zase kdykoliv vyjmout a přestat používat nebo nahradit novější verzí.

Nakonec zaznělo, že Neuralink americkému Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) už dodal většinu dokumentace potřebné pro schválení testování na lidech. To by podle Muska mělo začít do půl roku. S podobnou předpovědí už přitom přišel párkrát, jednou v roce 2020, podruhé loni. Snad se tedy Link k prvním lidským subjektům dostane někdy příští rok.

Pokud ano, v zásadě tím dosáhne bodu, kam neurotechnologie dospěla v roce 2006, kdy počítač skrze elektrody v mozku ovládal první lidský pacient. Od té doby její možnosti pokročily výrazně dále. Například loni proběhl první úspěšný test, při němž žena trpící úplnou ztrátou zraku dokázala pomocí kamery rozeznávat objekty v prostoru a dokonce jednoduché znaky písma. Už před deseti lety pak lidští pacienti skrze mozkový implantát ovládali umělé paže či ruce.

Neuralink se potýká s problémy

Neuralink tedy má co dohánět – a včerejší prezentace měla přiznanou funkci náborové akce. Firma se přitom potýká s problémy ve vedení. Podle informací magazínu Fortune z ní loni odešel prezident a letos ho následoval spoluzakladatel. Od vzniku v roce 2016 ze společnosti podle agentury Reuters mělo odejít už sedm z celkových osmi spoluzakladatelů.

Bývalí i stávající zaměstnanci přitom tvrdí, že Neuralinku chybí jasné vedení. Elon Musk, který má být ředitelem, zde netráví dostatek času a stanovuje termíny, které nejde dodržet. Ve firmě prý také panovala toxická kultura obrovských nároků a vinění lidí i za prodlevy či chyby, jimž nemohli předejít.

Proces vývoje mozkového implantátu navíc provádí obvinění z týrání zvířat. Americká nezisková organizace Physicians Comittee for Responsible Medicine (PCRM), prosazující alternativy k testování na zvířatech, počátkem roku prostřednictvím žaloby získala možnost zveřejnit několik interních dokumentů Neuralinku. Podle nich v důsledku testování Linku zemřelo několik opic a další trpěly různými zdravotními problémy či nedostatečnou veterinární péčí.

PCRM na zmíněné dokumenty opět upozornilo včera na speciálním webu, kde také popisuje alternativní metody testování elektrod a mozkových implantátů. Muskova firma na obvinění reagovala v článku, kde potvrdila eutanazii celkem osmi zvířat (ne nutně jen opic) a uvedla, že veškerá nová zdravotní zařízení nebo léčby musí být nejdříve testovány na zvířatech, než se přejde k lidským subjektům.

Text také tvrdí, že Neuralink neporušil žádné státem nařízené normy a naopak se snaží zvířatům poskytnout péči nad jejich rámec. K zacházení se zvířaty ze strany jeho společnosti se na včerejší prezentaci vyjádřil i přímo Musk. Řekl, že k testování na zvířatech přistupují velice zodpovědně a dělají vše pro to, aby předešli újmě na jejich zdraví. Zároveň prý neustále zlepšují technologii mozkových implantátů tak, aby byla zcela bezpečná pro lidi.

Musk si podle vlastních slov chce někdy v budoucnu sám nechat Link voperovat, pravděpodobně však ne jako součást klinických studií na lidech. Konečným cílem Neuralinku je podle něj nejen pomáhat lidem s různými zdravotními problémy, ale i pro zdravé jedince zásadním způsobem posunout možnosti interakce s počítačem a umělou inteligencí. Neurovědci ani filozofové nicméně stále vedou živé diskuze o tom, zda je něco takového vůbec možné.