Weby věnující se kancelářím často představují prostory vypilované k naprosté vizuální dokonalosti. Jak ale upozorňují Daniel Matula a Karel Konečný, zakladatelé firmy Capexus, oku lahodící prostor nemusí být ani zdaleka zárukou toho, že v něm budou zaměstnanci spokojení a motivování k podávání těch nejlepších výkonů. Skutečně kvalitní kancelář podle nich musí být primárně funkční, což ovšem její vizuální atraktivitu nikterak nevylučuje.

To je také důvod, proč se řada realizací společnosti, která na trhu působí už deset let, objevuje na webech představujících zajímavé kanceláře typu Officelovin, a zároveň je oceňována i odbornou veřejností. Tím vůbec nejdůležitějším důkazem kvalit studia je ovšem portfolio realizovaných projektů, mezi nimiž můžeme najít prostory společností jako Vodafone, T-Mobile, Sportisimo, Avast, Unicredit bank, Jan Becher Pernod Ricard, Miton, JTI, Siemens a mnoho dalších.

Pro Daniela Matulu ani Karla Konečného přitom nebyl design a architektura něco, čemu by se chtěli věnovat již od mala. V rámci svých původních profesí působili spíše na druhém břehu, na kterém dnes stojí jejich klienti. Přesto nebyli problematikou vnitřních prostor kancelářských budov zcela nepolíbeni.

O kanceláře se ve velkém zajímali v rámci své práce pro nadnárodní nemovitostní fondy nebo developerské firmy. Touha zanechávat za sebou něco hmatatelného však nakonec rozhodla, že se dva dobří kamarádi při jednom ze vzájemných squashových mačů rozhodli zkusit své štěstí na poli designu kancelářských interiérů.

Díky předchozím zkušenostem se rozhodli, že Capexus už od počátku bude přistupovat k navrhování a realizaci kancelářských prostor jako ke komplexní službě řešící přání klienta od A do Z. Jedná se o model, který byl během začátků společnosti na tuzemském trhu novým, stejně jako filozofie jejího fungování a přístup ke klientovi.

U takzvaného design & build modelu architektonický návrh i realizace spadá pod jediného partnera. „Díky tomu klientovi odpadá jednání se subdodavateli a odpovědnost tak leží jen na jediné firmě. Například u centrály T-Mobile jsme díky tomu zkrátili čas realizace z původních tří let na polovinu,“ vysvětluje Karel Konečný.

Že se tato strategie, již zakladatelé firmy okoukali v anglosaských zemích, vyplácí, dokazuje dynamický růst společnosti. Během jediné dekády vyrostla v podnik s obratem atakujícím 700 milionů korun. Capexus nyní navíc začíná psát zcela novou kapitolu svého fungování, a to díky spojení s energetickou skupinou ČEZ, respektive její inovativní divizí ČEZ ESCO, která metodu design & build také používá. To ale trochu předbíháme.

Klíčová schopnost reagovat na změny

Jak zakladatelé společnosti Capexus upozorňují, za úspěchem stojí dřina a mimořádné pracovní nasazení celého týmu. Firma začínala u stavby jediné příčky. Postupem času se však podařilo nabírat stále větší a zajímavější zakázky, což vyústilo v práci pro největší podniky v Česku a na Slovensku.

Capexus přitom trefil své působení do doby, během které kanceláře procházely turbulentními změnami, na něž bylo nutné pružně reagovat. Pokud porovnáme způsob, jakým vnímají kancelářský prostor zaměstnanci a zaměstnavatelé dnes a jak jej vnímali před deseti lety, zjistíme, že rozdíly jsou obrovské.

„Ten hlavní rozdíl spočívá v tom, že kvalitně poskládaná kancelář je dnes jakousi nutností pro udržení sdílení firemní kultury, know-how a též k udržení a náboru nových zaměstnanců. Před deseti lety to ale byla nanejvýše určitá forma prezentace. Mezi funkčností a estetickou hodnotou je nutné dělat rozdíl. Pokud je kancelář hezká, ale není funkční, jsou v ní lidé nešťastní, nechtějí tam chodit a nebudou podávat efektivní výkony, což firmu stojí nemalé náklady,“ upozorňuje Karel Konečný na nutnost myslet na každý detail, jako je akustika, vyhovující počet zasedacích místností či úložných prostor.

Pro firmy dnes skutečně kanceláře nepředstavují pouze prostor, ve kterém je vykonávána práce, ale z kanceláří se stala nedílná součást celkové firemní kultury. Zatímco dříve měli podobu nových kanceláří na starost office manažeři a také finanční ředitelé z pohledu nákladů, dnes jejich podobu řeší především osoby z HR úseků i nejvyšší management.

V důsledku toho se změny odehrály i na druhé straně, kde klienti již neřeší své požadavky prvotně s architekty, ale se specializovanými workplace konzultanty. Jak totiž Karel Konečný připomíná, právě zjištění unikátních potřeb je při navrhování kanceláří to nejdůležitější.

Další výraznou proměnu kancelářského prostředí přinesly moderní IT technologie. „Pamatuju si, že když jsme začínali, tak každé pracovní místo mělo svůj floor box se zásuvkami a datovou přípojkou. Dnes má devadesát procent zaměstnanců notebook a jediné, co potřebujete, je elektrifikace na jeho nabíjení a konektivita. Jinak se mohou volně pohybovat po kancelářích. Zní to jako malá změna, ale z pohledu navrhování kanceláří je zásadní,“ popisuje Daniel Matula proměny přicházející do kanceláří spolu s pokrokem hardwaru a softwaru.

A v neposlední řadě je tu i pandemická situace, která opět výrazně zamíchala kartami a pro firmy, jako je Capexus, přinesla nové výzvy. Pokud se dnes zakladatelů studia zeptáte, co musejí dnešní kanceláře nabízet, aby vycházely vstříc trendům a trochu neobvyklé době covidové, jejich odpověď je naprosto jednoznačná.

„Flexibilita a hybridní způsob vykonávání práce. To pro nás vystihuje aktuální fungování většiny moderních firem, které chtějí být atraktivním zaměstnavatelem. Pokud tyto dva předpoklady nemá splněné, respektive dobře uchopené, tak firma není konkurenceschopná a přichází o kvalitní lidi,“ vysvětluje devětatřicetiletý Konečný.

Covid jako urychlovač nevyhnutelných změn

Dobrým příkladem toho, jak by měly moderní kanceláře vypadat, je nedávno dokončená realizace pro Avast. Společnost vedená Ondřejem Vlčkem pověřila Capexus úkolem navrhnout prostory, které by vycházely vstříc nastavení, ve kterém mohou zaměstnanci Avastu čerpat home office, ale i dovolenou volně dle libosti. Bylo proto nutné najít balanc mezi rozvržením prostor určených těm zaměstnancům, kteří navštěvují budovu Avastu každý den, tak i těm, kteří projdou branami společnosti třeba jen jednou týdně.

Byť by se mohlo zdát, že to byla pandemie, co nejvíce definovalo změny, které v kancelářském prostředí nastaly v posledních letech, Konečný upozorňuje, že koronavirus posloužil spíše jako urychlovač scénáře, který by i bez pandemie dříve či později nastal.

To dokazuje nejen Avast, který ostatně neomezený home office i dovolenou nabízel již před pandemií, ale i realizace kanceláří nového sídla T-Mobilu na pražském Chodově. Zde Capexus na téměř 20 tisících metrech čtverečních vytvořil v několika fázích jedinečný kancelářský prostor vycházející vstříc maximální flexibilitě i hybridnímu způsobu vykonávání práce.

Tato realizace byla přitom započata ještě v roce 2019, tedy ještě předtím, než se vůbec koronavirus objevil v České republice. Vytvoření takových kanceláří navíc není otázkou několika málo týdnů. Vždy záleží na velikosti a komplikovanosti zakázky. Podle Matuly může vše zabrat tři měsíce, ale klidně i rok a půl jako v případě zakázky pro T-Mobile.

Navrhování a realizace nových kancelářských prostor je totiž náročný proces, který je v porovnání s navrhováním a stavbou domu podstatně komplexnější. „Oproti domu je to kosmická raketa, byť to na první pohled není tak úplně vidět,“ říká s úsměvem Daniel Matula, což naznačují i cenové hladiny, v nichž se kanceláře pohybují.

Podle Karla Konečného vychází standardní pracovní prostor na 300 až 400 eur (přibližně sedm až deset tisíc korun) za metr čtvereční. V případě skutečně propracovaných realizací se však může cena vyšplhat i na více než tisíc eur, tedy přes částku 25 tisíc korun.

V budoucnu třeba do digitální kanceláře

Vyvstává otázka, zda společnostem v dnešní době stále dává smysl investovat finance do kancelářských prostor, když v nich zaměstnanci tráví podstatně méně času než kdy dřív. Jak se shodují Konečný i Matula, současné změny jsou s největší pravděpodobností trvalé a kanceláře již nikdy nebudou tím místem, kterým byly před pandemií. Ovšem i nadále budou mít svůj význam. Zaměstnanci je sice nebudou navštěvovat každý den, ale pravděpodobně se ve většině firem ustálí model dvou až tří dnů v kanceláři a tří nebo dvou dnů dny doma. To potvrzují i další experti studia Capexus.

Ostatně i sám Capexus s přibližně stočlenným týmem plánuje v brzké době stěhování do nových prostor. Ty budou mimo jiné i komunitním místem nesoucím se v duchu zážitků a setkávání zástupců odborné veřejnosti na nejrůznějších seminářích či v showroomu trendů. Návštěvníci tak budou moci vyzkoušet experience centrum nebo coworking inkubátor s výhledem na Vltavu a Vyšehrad. Zaměstnanci pak využijí například kancelář pro rodiče s dětmi, spa, kde budou probíhat masáže či kosmetické služby, nebo si budou moci zacvičit jógu.

Jak Daniel Matula říká, doposud bylo pro Capexus každé stěhování zlomovým okamžikem, což by mělo být v letošním roce umocněno zmíněným spojením s ČEZ ESCO, tedy inovativní divizí energetické skupiny, která chce využít know-how firmy, aby byla schopna efektivně reagovat na výše zmíněné proměny kancelářských prostor.

„V budovách probíhá stejná revoluce, která proběhla například v automobilech. Stávají se z nich sofistikovaná chytrá zařízení, kde se klade velký důraz na kvalitu ovzduší, osvětlení nebo správné nastavení teploty. Stále se také zpřísňují pravidla pro jejich energetickou účinnost a klimatickou stopu. Capexus posílí náš klastr zvaný Energetika budov a rozšíří portfolio o zakázky v kancelářských budovách. Spolupracovat bude zejména s našimi dceřinými firmami AZ Klima a Hormen,“ okomentoval propojení společností generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.

Podle Konečného a Matuly znamená spojení s ČEZ zcela novou příležitost, jak posunout činnost firmy za hranice pracovišť a více se podílet přímo na navrhování prostředí a technického řešení kancelářských budov jako takových.

„Jeden z důvodů, proč nás ESCO koupilo, je naše dynamika, flexibilita a proaktivita. Tyto charakteristiky bychom si rádi ponechali i nadále,“ říká Daniel Matula, podle kterého by akvizice společnosti neměla nikterak ovlivnit personální fungování studia. „My ve svých rolích zůstáváme. Stále jsme kapitáni lodi se všemi pravomocemi a s tím spojenými výhodami i nevýhodami,“ dodává.

Proto pro něj a Karla Konečného dosavadní houževnatá práce nekončí. Nadále budou stát u kormidla společnosti a vést ji vstříc novým velkým výzvám. Dynamická proměna kanceláří totiž není zdaleka u konce a prostory, ve kterých budeme pracovat, se budou stále dramaticky vyvíjet.

„Když se dnes podíváme na to, jak mladí lidé vnímají zážitky digitálně, tak takto podobně se může posunout i kancelářské prostředí, tedy místo, kde se práce bude vykonávat. Ale to už hledíme do poměrně daleké budoucnosti,“ říká Karel Konečný, kterého mimo Capexus zaměstnávají i další projekty.

Spolu s Danielem Matulou totiž vlastní také investiční společnost 100 Towers Holding, pod kterou Capexus před prodejem ČEZ ESCO patřil. 100 Towers Holding kromě realit investoval i v segmentu zdravotnictví či do začínajících startupů a jen v tomto roce chtějí jeho prostřednictvím oba pánové proinvestovat desítky milionů eur.