Opustil vysoká patra londýnských bank a začal dělat donuty. Franšízy La Donuteria teď prodává od USA po Dubaj
Jedna z poboček sítě La Donuteria
Po čtrnácti letech, kdy si Slovák Peter Straňák budoval kariéru v bankách a investičních fondech v Londýně, se rozhodl svět finančnictví opustit. Nechtěl být dále zaměstnancem a výzvu naopak viděl v pokusu o rozběhnutí vlastního podnikání. Společně se svou partnerkou se tedy před pěti lety rozhodli v Bratislavě otevřít kavárnu s vlastními donuty. Pojmenovali ji La Donuteria.
Během posledních dvou let přitom celou síť poboček předělali na franšízový model a celkový počet prodaných licencí koncem roku 2020 přesáhl hranici 40. Slovenský koncept stylových „donut shopů“, které denně přímo na místě pečou vlastní donuty a zaručují vysokou kvalitu i čerstvost, tak zákazníci brzy najdou například v Chicagu, na Floridě, v Bahrajnu, Dubaji a dalších, zejména evropských zemích včetně Česka.
Tím se přitom dvaačtyřicetiletý podnikatel jen rozbíhá. Navzdory nepříznivé situaci v celém gastronomickém segmentu jeho firma loni dosáhla tržeb na úrovni 2 milionů eur, tedy něco přes 50 milionů korun, s úctyhodným meziročním růstem kolem 300 %. Celá skupina navíc dosáhla zisku ve výši 160 tisíc eur (4 miliony korun), který teď může využít na posílení celé expanze. Ale o tom až za chvíli.
V Evropě pravé donuty neexistovaly
Svou kariéru začal Straňák budovat po dokončení studia na bratislavské Ekonomické univerzitě. Nastoupil do globální agentury Reuters, kde pracoval na pozici obchodního ředitele pokrývající oblast bank a finančních trhů. Po několika letech se z Bratislavy přesunul přímo do centrály firmy v Londýně, kde časem získal i další pracovní nabídky v bankách a investičních fondech, což vyžadovalo časté cestování po celém světě.
„Díky tomu jsem se dostal i k donutům. V Americe je donut shop téměř na každé jedné ulici a lidé na ně ráno čekají v řadě. Zjistil jsem, že donuty jsou celosvětově nejprodávanějším typem sladkého dezertu, v Evropě se přitom téměř žádné neprodávali,“ popisuje Straňák v rozhovoru pro CzechCrunch.
Když se pak rozhodl opustit manažerské pozice velkých finančních institucích v Londýně, kde pod sebou vedl i tým o stovce lidí, hledal možnosti, jaký vlastní byznys si může založit. „Rozhodli jsme se pro donuty. Ve světě to hezky funguje, u nás začínala být populární jiná street food jídla jako burgery nebo hranolky. Tak jsme to zkusili,“ vzpomíná na období před pěti lety.
Prvním úkolem pochopitelně bylo připravit co nejlepší recepturu donutů. Během jednoho roku společně s dalšími oborovými odborníky v Londýně testovali více než stovku různých receptů, až nakonec vyladili ten nejdokonalejší. Staví přitom na kvalitě – vše se vyrábí z čerstvých a lokálních surovin, bez polotovarů a jiné „chemie“.
Pro La Donuterii tak jde o jeden z odlišovacích znaků od konkurenčních a globálně působících sítí jako například Dunkin’ Donuts nebo Krispy Kream, které proslulý typ amerických koblih zmrazují a následně posílají na prodejny, kde se opět rozmrazí.
První pobočku La Donuteria otevírala na Šafárikově náměstí v bratislavském Starém městě, jen ulici vedle od jedné z fakult Univerzity Komenského. Zatímco Straňák se postaral o výrobu donutů a další byznysových záležitosti, jeho přítelkyně převzala kontrolu nad designem interiéru celé kavárny.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs„Otevírali jsme to jako hobby byznys. Kdyby mi tehdy před lety někdo řekl, že budeme mít světovou síť franšíz, vůbec bych mu nedokázal věřit,“ usmívá se Straňák a přiznává, že se svým týmem byl ohromně překvapen, jaký zájem lidé o donuty projevili, když už po několika měsících provozu tvořili před kavárnou fronty.
Postupně tak v rámci stejné firmy Straňák začal otevírat i další pobočky. Kromě Bratislavy se dočkala i další slovenská města a také Brno, k tomu naplno využívali dva food trucky, s nimiž objížděli různé akce a hudební festivaly. S osmi lokalitami však už začali narážet na limity managementu.
Z tohoto důvodu se La Donuteria v průběhu roku 2019 proměnila z rodinné sítě na franšízový byznys model a Straňák všechny pobočky – kromě historicky první na Šafarikově náměstí, kde je otevřená dodnes – prodal dalším zájemcům. A tím se začala rychlá jízda prodeje licencí.
Dobývání České republiky
„Určili jsme si, že na Slovensku má ekonomický význam být asi v pětadvaceti městech. Za půl roku jsme všechny licence vyprodali,“ pochvaluje si. O franšízy La Donuterie však začali projevovat zájem také podnikatelé v zahraničí, proto se bývalý bankéř začal zaměřovat i na další trhy.
V tuzemsku má aktuálně firma fungující pobočku v Brně, další licence prodala v Praze či Hradci Králové, které s otevřením čekají na uklidnění situace kolem koronaviru. Po celé České republice by však skupina chtěla prodat licence minimálně ve všech městech s více než 50 tisíc obyvateli.
Co se týče další expanze, aktuálně má La Donuteria prodaných celkově čtyřicet licencí ve dvanácti zemích, dalších několik desítek zájemců s podpisem smlouvy vyčkává na zlepšení situace související s koronavirem.
„Našim původním plánem bylo mít ke konci loňského roku více než padesát prodaných licencí, i tak jsme ale dosáhli na hezké číslo,“ hodnotí Straňák a vyjmenovává nové lokality čekající na otevření jako Vídeň, Salzburg, Budapešť, Mnichov, Stockholm, Málaga nebo Lisabon.
Stovky poboček do jednoho roku
„Jako skupina jsme loni rostli hlavně díky prodaným licencím, na samotné lokality samozřejmě covid nějaký dopad měl a obecně klesly, zejména kvůli úbytku turistů a studentů. Hodně jsme ale posílili donáškové služby a marketing,“ doplňuje šéf La Donuteria.
Pro letošní rok přitom očekává ještě větší rozběh byznysu a zájmu o prodeje licencí, který Straňák vysvětluje zejména popularitou donutů mezi mladými lidmi i relativně nízkými cenami franšíz, kdy si podnikatel dokáže vlastní pobočku otevřít s investicí na úrovni 30 až 40 tisíc eur, tedy kolem jednoho milionu korun.
„Máme velké plány, zaregistrovali jsme ochranné známky pro další země. Výhodou franšízového modelu je, že se dá rychle a jednoduše škálovat,“ hodnotí závěrem Straňák. „Covid sice ještě může hodně zamíchat kartami, zájem o licence je ale velký. Do roka bychom chtěli mít tři až čtyři stovky poboček,“ dodává ambiciózní plány.
„Chceme umožnit i dalším lidem, aby mohli zopakovat úspěch, kterého jsme dosáhli my. Nabídnout jim příležitost vybudovat si vlastní podnikání a pomoct jim posouvat se. Mnoho lidí má sen mít svou vlastní pěknou kavárnu nebo cukrárnu a nás naplňuje, že jim tyto sny pomáháme splnit,“ uzavírá Straňák.
Zobrazit příspěvek na Instagramu