Osmdesát procent Čechů žije ve vlastním. Hlavně v Praze bude ale podle odborníků třeba si zvykat na nájem
Praha, hlavní město České republiky
Touha po vlastním bydlení je zakořeněná i u mladé generace. Ta bude mít přitom čím dál častěji problém na koupi nemovitosti dosáhnout. A tak zatímco většina Čechů nyní bydlí ve vlastním, odborníci dodávají, že nájmů bude přibývat. Není to nic divného. Třeba v Německu bydlí v nájmu polovina obyvatel.
Počet Čechů bydlících ve vlastním překračuje průměr Evropské unie. Zatímco na starém kontinentu žilo v roce 2020 sedmdesát procent lidí v osobním vlastnictví, v Česku to bylo 78,9 procenta. Nová data zveřejnil statistický úřad Eurostat.
Ještě vyšší podíl osobního vlastnictví než u nás je v deseti dalších státech, Česko je tak na jedenácté pozici. První příčky zaujímají země z východní či střední Evropy nebo z Pobaltí a Malta. První je suverénně Rumunsko – v nájmu je tam pouhých 3,9 procenta lidí.
Druhou příčku obsadil náš nejbližší soused, tedy Slovensko. Tam je v nájmu jen 7,7 procenta obyvatel. Třetí místo s vysokým podílem osobního vlastnictví zaujímá Chorvatsko, kde v nájmu bydlí pouhých 8,7 procenta lidí. Desítku dotváří Maďarsko, Litva, Polsko, Bulharsko, Malta, Estonsko a Lotyšsko. V Česku bydlí v nájmu 21,1 procenta lidí.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsNa opačné straně žebříčku jsou pak bohaté západní země. V EU je to Německo, kde je osobní vlastnictví versus nájem půl na půl. V Rakousku je v nájmu 44,7 procenta obyvatel. Jedinou zemí, kde nájemní vlastnictví převažuje, je neunijní Švýcarsko, v nájmu je tu 57,7 procenta lidí.
Nově zveřejněná data ale nejsou překvapivá – čísla jsou totiž v posledních letech až na pár výjimek stále stejná. V roce 2014 bylo v první desítce zemí s největším podílem osobního vlastnictví Rumunsko, Chorvatsko, Litva, Bulharsko, Slovensko, Polsko, Lotyšsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko. K několika změnám tedy došlo, Česko bylo však i tehdy na jedenácté příčce.
Potřeba je dvanáct průměrných ročních platů
Podle dat z roku 2019 žije v Česku nejvíce lidí v nájemním bydlení v hlavním městě. V Praze je to až třetina. Mohou za to především vysoké ceny nemovitostí. Ty se přitom rok od roku dotahují na vyšší a vyšší příčky. Byť jsou nemovitosti v tuzemsku v porovnání s jinými evropskými zeměmi levnější, Češi mají nižší platy a na pořízení vlastního bytu nebo domu tedy déle šetří. Dostupnost vlastního bydlení se tak rok od roku zhoršuje.
„Trend nájemního bydlení sílí a sílit bude. Je to důsledek rostoucích cen nemovitostí. Vůbec poprvé se tak někteří lidé budou muset smířit s tím, že pokud chtějí bydlet v konkrétní lokalitě, třeba v hlavním městě, na vlastní bydlení zde nedosáhnou. Nájem je pro ně pak jediná alternativa,“ uvedl pro server Seznam Zprávy ředitel realitní kanceláře Maxima Reality Vladimír Zuzák. Podle něj už je v současné době vidět, jak se mění struktura zájemců o nákup nemovitostí. V Praze se mladý bezdětný pár stává výjimkou.
Pandemie koronaviru výrazně ovlivnila nemovitostní trh v Praze
Jak je na tom Česko ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, probádala společnost Deloitte. Podle ní vyšel loni v tuzemsku metr čtvereční nového bytu v průměru na 2 822 eur neboli 70 tisíc korun, což znamená, že aby si Čech mohl koupit sedmdesátimetrový byt, potřebuje na něj 12,2 průměrné roční mzdy.
Hůř na tom je z dvaadvaceti srovnávaných evropských zemí jen Srbsko, kde je potřeba 15,2 průměrného ročního platu. Naproti tomu v Bulharsku na stejně velký byt stačí 4,8, v Rumunsku 7, v Polsku 7,6 a v Chorvatsku 8,1 průměrného ročního výdělku.
Platí také, že bydlení v Česku je starší a menší než v Unii. Zatímco u nás je průměrná velikost bytu 78 metrů čtverečních, průměr EU je 96 metrů čtverečních. Největší byty mají na Kypru, v Lucembursku a v Belgii. Nejmenší v Rumunsku, Litvě a Lotyšsku.
Mladí v nájmu chtějí kupovat
Touha po vlastním bytě je přitom v Česku stálá i u mladé generace. Letošní průzkum Sociologického ústavu Akademie věd ukázal, že ti, kteří dosáhli dospělosti po roce 2000, tedy takzvaní mileniálové, po vlastnictví nemovitosti stále touží.
„Spolu s věkem roste četnost přímého vlastnictví. Zatímco ve skupině lidí mezi 18 a 35 lety bydlí ve svém 29 procent z nich, mileniálové starší 27 let mají vlastní bydlení v 45 procentech případů. Ti, kteří bydlí v nájmu, pak často směřují ke koupi nemovitosti,“ uvádí vedoucí studie Martin Lux.
A dodává, že nájemní bydlení představuje jakousi přestupní stanici, mezičlánek na cestě ke kupní smlouvě. „Byť v něm mnohdy setrvávají déle, než by chtěli, protože si koupi zkrátka nemohou dovolit,“ uzavírá Lux.
