Ostrava je o krok dál k nové koncertní síni. Vybrala zhotovitele, který ji rozehraje do roku 2027

O potřebě koncertní síně se v Ostravě mluví od devatenáctého století. Teď je na cestě ta podle návrhu Stevena Holla a studia Architecture Acts.

Eliška NováEliška Nová

ostrava-koncertnisal1-min

Vizualizace: Steven Holl Architects & Architecture Acts

Vizualizace chystaného koncertního sálu v Ostravě

0Zobrazit komentáře

V době, kdy Praha o své nové koncertní budově teprve mluvila, vyhlásila Ostrava výsledky mezinárodní soutěže na nový koncertní sál, který by vznikl vedle Domu kultury. Slezská metropole teď ve svém tažení pokračuje a vybrala zhotovitele. Ten uspěl s nabídkou za 2,789 miliardy korun.

Nový koncertní sál podle návrhu newyorského architekta Stevena Holla a pražského studia Architecture Acts postaví Sdružení pro koncertní halu, které vzniklo spojením společností IMOS Brno a IPS Třinec a nabídlo nejnižší cenu. Následovat bude podpis smlouvy a samotná stavba. Pokud vše půjde podle plánu, Ostrava se rozehraje v roce 2027. Původně se přitom počítalo s letoškem.

Budova, která z výšky připomíná pouzdro houslí, má být složená z koncertního sálu pro třináct set posluchačů a hlediště by mělo být poskládané do takzvaného vinohradu. Sídlo zde bude mít Janáčkova filharmonie Ostrava, která tu bude také zkoušet. Návštěvníci tu ale najdou i divadelní sál s kapacitou 490 míst, multifunkční komorní sál s kapacitou o 25 míst větší, edukační centrum, kam se vejde dvě stě lidí, a počítá se také s přednáškovým multifunkčním sálem, který najednou pojme až 120 zájemců. Architekti nicméně do budovy umístili také nahrávací studio, prostor pro různé volnočasové aktivity, restaurace, kavárny nebo salonky.

Projekt se nyní nachází v první časti, během které se připravuje území, to znamená, že se řeší geotermální vrty, chystá se plynovod, kanalizace i sítě vysokého a nízkého napětí. Demoloval se také nefunkční amfiteátr. Vše by mělo být hotovo v polovině letošního roku, kdy se projekt přesune do druhé fáze, tedy samotných stavebních prací. „Současně se zahájením druhé fáze projektu koncertního sálu budou probíhat práce výstavby parkovacího domu u krajského úřadu, který nabídne zhruba šest set míst,“ říká ostravský primátor Jan Dohnal.

Ostrava chce svůj nový kulturní svatostánek financovat s pomocí grantu Evropské komise, úvěru Evropské investiční banky a také z dotací ministerstva kultury a Moravskoslezského kraje. Město na stavbu také šetří skrze účelový fond, kde je nyní 570 milionů korun.

Slezská metropole hovoří o nutnosti postavit nový koncertní sál už od šedesátých let devatenáctého století. O krok dál se ale dostala až v roce 2019, kdy vyhlásila výsledky architektonické soutěže. Šlo mimochodem o první významnou architektonickou soutěž v Ostravě od roku 1923, kdy město poptávalo novou radnici.

Porotci návrh vybrali právě pro souznění staré a nové budovy. Dům kultury stojí v Ostravě od roku 1961 a je dílem architekta Jaroslava Fragnera. Ten vycházel z klasicismu a bruselského stylu. Od roku 2004 je budova kulturní památkou. K ní by měla nově přibýt další hmota, jejíž tvar určuje nosná ocelová konstrukce, objekt je také založen na speciálních antivibračních prvcích, které zajistí, že nebudou rušit blízké tramvaje ani auta. Obvodový plášť je pak taktéž navržen s takovou skladbou materiálů, díky které bude budova odhlučněná. Zároveň by měl projít rekonstrukcí samotný Dům kultury.

Kromě toho ale porota ocenila i to, že budova by měla být šetrná k životnímu prostředí, slibuje dlouhodobou udržitelnost a nízké provozní náklady. Využívat bude například dešťovou vodu.

Sama Ostrava ale není jediná, kdo vyhlíží novou pýchu města. Budova byla v roce 2020 zařazená do žebříčku prestižního architektonického časopisu Architizer jako jeden z deseti nejlepších nadcházející projektů na světě. „Jsou to projekty, které si kladou za cíl vytvořit ústřední bod v místech, kde jsou postaveny, a poskytnout občanskou hodnotu, jež dalece přesahuje hranice každého z nich,“ komentoval výběr časopis.