Ostrava má obrovský rozvojový potenciál. Může být i dvojkou v Česku, říká architekt Josef Pleskot

Architekt má k městům, kde pracuje, vztah jako lékař ke svému pacientovi, říká Pleskot. Sám se propsal do podoby Ostravy a Litomyšle.

Eliška NováEliška Nová

pleskot-mesto2

Foto: CzechCrunch

Uznávaný architekt Josef Pleskot je hostem našeho podcastu Město

0Zobrazit komentáře

Za svoji práci získal několik ocenění a řadí se mezi ty, kdo pozvedli současnou českou architekturu nejvíce. Především se však propsal do podoby několika českých měst. Josef Pleskot už dlouhé roky dotváří obraz Ostravy a jejích Dolních Vítkovic. Předtím se podílel na podobě Litomyšle.

„Poprvé jsem byl v Ostravě jako malý kluk, když jsme s tatínkem jeli na návštěvu k příbuzným na severní Moravu. Přestupovali jsme v noci na hlavním nádraží a pamatuju si, že jsem těma dětskýma očima viděl jen světla nad Ostravou. Rudé záře, plameny. Pro mě jako pro kluka od jihočeských rybníků to byl velký zážitek,“ vypráví Pleskot v novém díle našeho podcastu Město, který si můžete poslechnout v přehrávači níže nebo na SpotifyApple PodcastechGoogle Podcastech či na YouTube.

Architekt revitalizoval areál Dolních Vítkovic, v nich divadlo Gong, Svět techniky, Bolt Tower, stojí za klubem Heligonka nebo za Zemědělským muzeem. Před nedávnem také navrhl lávku, která má propojit centrum s dolní oblastí. „Celá ta oblast je naprosto originální, a to pro celou Českou republiku. Vítkovice jsou velmi důležité i proto, že větší industriální památku nenajdete široko daleko u nás ani za hranicemi,“ líčí Pleskot.

Do roku 2031 nebo 2032 má centrum Ostravy s Dolními Vítkovicemi propojit také velká městská třída, po které budou moci jezdit tramvaje i auta, počítá se s alejemi i chodníky pro pěší. Vzniknout by tu měla celá nová čtvrť až pro sedm tisíc lidí. „Jsem přesvědčen, že Ostrava se odpíchla od svého dna. Konec industriální éry ji nepotopil a našla svoji identitu. Myslím, že v budoucnu má dokonce šanci být nejen třetím, ale klidně druhým největším městem v Česku. Má obrovský rozvojový potenciál,“ míní architekt.

Podobně se Pleskot před lety podílel také na identitě města Litomyšl. Je podle něj úplně jiná než Ostrava, zvláštně usazená v kontextu české historie. Město na hranici Čech a Moravy je už dlouho považováno za nejlepší příklad, jak pracovat s architekturou.

„Litomyšl po revoluci nezažívala žádné turbulence. Zdejší starosta věděl, co město potřebuje, co dělat. Nikdy tam ve volbách nezvítězili žádní negativisté, kteří by chtěli zničit to, co udělal někdo před nimi. Ze svého polistopadového vývoje nepromarnila ani rok,“ říká Pleskot s tím, že v Litomyšli strávil mnoho let a zná snad víc koutů než sami její obyvatelé.

Josef Pleskot má prostě města, ve kterých pracuje, velmi rád. „Když s nimi spojíte architektonickou práci, získáte k nim vztah podobný, jako má lékař ke svému pacientovi,“ míní uznávaný architekt.

Podcast Město s architektem Josefem Pleskotem si můžete poslechnout v přehrávači výše nebo na SpotifyApple PodcastechGoogle Podcastech či na YouTube. Uslyšíte v něm mimo jiné odpovědi na tyto otázky:

  • Jak se dostal k práci na proměně Dolních Vítkovic?
  • Co dalšího by se v Ostravě mělo změnit?
  • Proč je důležité dolní oblast propojit s centrem?
  • Jak architekt nahlíží na památkovou péči?
  • Jak to, že získává ve městech, kde pracuje, čestná občanství?
  • A proč je tak úspěšná Litomyšl, další město, na jehož podobě se podílel?