V Ostravě se v poslední době upíná pozornost především do rozvojových území, která tu zbyla po bohaté průmyslové činnosti. To ale neznamená, že by na nic jiného nebyl prostor. V centru města, nedaleko Nové radnice, se začne rekonstruovat také mrakodrap ze šedesátých let. Nový život plný zeleně mu vdechne Eva Jiřičná.

Plány na proměnu výškové budovy na Ostrčilově náměstí už se nějakou dobu cizelují. Teď se ale dostaly do nové fáze. Mrakodrap patřil městu a to se rozhodlo ho prodat. Přihlásily se o něj dvě firmy, přičemž uspěla nakonec ta první. Rekonstruovat tak bude ve slezské metropoli společnost First Skyscraper, za kterou stojí stavební a developerské společnosti Kami Profit a BBP stavby. K podpisu smlouvy mezi městem a developerem došlo v polovině července.

To znamená, že nic nebrání tomu, aby okolo mrakodrapu začal stavební ruch. „Zahájení stavebních prací očekáváme po obdržení stavebního povolení v druhé polovině roku 2025. Předpokládaný termín dokončení je pak v roce 2027,“ uvedl pro CzechCrunch jednatel společnosti First Skyscraper Jakub Blaťák.

„Hlavním cílem města je nejen zrekonstruovaná dominantní budova v centru, ale také rozšíření portfolia bytů,“ říká Hana Tichánková z vedení města. Původně chtěla Ostrava část bytů v mrakodrapu odkoupit a používat je jako městské byty. Z toho ale nakonec sešlo. Součástí plánů je také vznik parkovacího domu, který má do lokality přinést víc stání. To bude na místě dnešního parkoviště.

Foto: AI Design

+3

Ostravský mrakodrap vznikl jako dům pro bydlení v šedesátých letech. Nastěhovali se sem dokonce i první nájemníci, pak ale začalo do domu zatékat, a tak se rozhodlo o tom, že z něj budou kanceláře. Problémy domu se prohlubovaly, až se v roce 2013 úplně uzavřel. Nefunkční je opláštění objektu, nevyhovují bezpečnostní parametry, především ty protipožární.

Ještě v době, kdy mrakodrap vlastnilo město, navrhlo nové řešení budovy studio AI Design Petra Vágnera a Evy Jiřičné. Ateliér kromě rekonstrukce navrhoval také jednopatrovou přístavbu, kde by měla být kavárna, nakonec by mělo jít o přistavění jednoho až dvou pater, které budou sloužit také bydlení. Celkem tu vznikne až 75 nových bytů ve velikostech jedna plus kuchyňský kout až po nadstandardní byty mezonetového typu. Počítá se s celoprosklenými okny a balkony.

Speciální bude mrakodrap nově tím, že bude mít zelenou fasádu s centrálním zavlažováním, zeleň se objeví také na střeše i na parkovacím domě. Netradiční je také to, že v domě bude recepce. Dohromady nyní měří ostravský mrakodrap 68 metrů a má 22 pater. Postavený byl jako součást sídliště Jindřiška, a to podle návrhu architekta Jana Slezáka.

„Po celém světě najdeme poválečné budovy postavené s nejlepším úmyslem a nejlepší dosažitelnou technologií pro potřeby své doby. Mnohé z nich ukončily svou užitečnou roli, a ačkoli jejich konstrukční a stavební stav je pořád akceptovatelný, podmínky pro bydlení a kvalita vnějších fasád neodpovídají dnešním požadavkům. Otázka jejich budoucnosti závisí na zvážení různých možností,“ komentovala před časem Jiřičná.

Město chtělo mrakodrap zachovat ze svou důvodů. Prvním je to, že podobně vysoká budova už by podle dnešních předpisů na místě znovu vzniknout nemohla. A řídilo se také udržitelností – životní prostředí by nová výstavba zatížila víc. Ukázalo se navíc, že rekonstrukce je u domu možná. Mrakodrap se bude muset podle architektů odstrojit na samotný skelet budovy, bude třeba demontovat azbestové panely a přistavět nové komunikační jádro, tedy tubus se schodištěm a výtahy, to kvůli požárním normám. Nově by měl být také bezbariérový. V parteru by pak měly vzniknout různé služby pro rezidenty, ale i komerční prostory.

„Je to projekt, který přinese nové kvalitní bydlení v centru města, ale také díky němu dojde k výraznému zlepšení veřejných prostor v lokalitě,“ uvedl jednatel společnosti First Skyscraper Jakub Blaťák. Město schválilo prodej domu už v roce 2021, tehdy náklady na rekonstrukci odhadovalo na 510 milionů korun bez daně. Nyní je částka vyšší. „Předpokládaná investice na rekonstrukci včetně stavby parkoviště se pohybuje mezi 600 až 650 miliony korun,“ dodává Blaťák.