Je to téma, o kterém se v posledních měsících intenzivně diskutuje. A po dnešku by už o ní mohlo být jasno. Poslanci se totiž ve třetím, a tedy závěrečném čtení mají zabývat daňovým balíčkem, jehož součástí je i takzvaná windfall tax neboli daň z neočekávaných příjmů. Tu navrhla vláda jako mimořádné opatření, které má sloužit k pokrytí nákladů, jež státu vzniknou kvůli zastropování cen energií. David Borkovec, daňový expert a partner ve společnosti PwC, připomíná, jak aktuální návrh vypadá a co přesně si od něj vláda slibuje.

Co se stalo: Ministr financí poslal do Poslanecké sněmovny návrh takzvané windfall tax neboli zdanění nadměrných zisků firem z určitých oborů, zjednodušeně řečeno bank a energetických společností. Daň je koncipovaná jako přirážka ve výši 60 procent pro část zisků, které převyšují 120 procent průměru z let 2018 až 2021. Jinými slovy – z každé koruny v tomto pásmu by firmy odváděly státu 79 haléřů (19 haléřů současná sazba a 60 nová windfall tax).

Proč je to důležité: Aby bylo z čeho zaplatit kompenzace drahých energií pro domácnosti a firmy. Vláda už dříve ohlásila několik opatření v čele s úsporným tarifem nebo zastropováním cen kilowatthodiny silové elektřiny a plynu. Tato opatření mají jedno společné – jsou velmi nákladná a v době krize na ně musí vláda sehnat dodatečný příjem.

Na co se zaměřit: Je otázkou, zda se vládě tímto způsobem podaří získat 150 miliard korun (85 za rok 2023), se kterými návrh počítá. Zejména u bank, které nyní vykazují vysoké zisky, je velmi pravděpodobné, že se na nich brzy podepíše útlum ekonomiky a příjmy a zisky jim poklesnou. Obávám se proto, že představy ohledně výše očekávaných přínosů nové daně z neočekávaných zisků do státního rozpočtu jsou optimističtější, než jaká bude realita.

Mezi řádky: Jedním z argumentů, který se často používá při diskusích o nových daních, je, že podniky, na které je nová daň či jiný poplatek uvalena, se budou snažit tento výdaj přenést na své zákazníky. Zavedení windfall tax se ale právě v tomto liší například od zvýšení sazby DPH, které se také často používá z důvodů navýšení příjmu státního rozpočtu. Pokud by se nyní snažili banky a dodavatelé elektřiny vybrat od klientů víc peněz a tím si zvýšit zisk, moc by si nepomohli, protože by jeho velkou většinu (zmíněných 79 procent) odvedli státu.

Kontext: Vládě opravdu není co závidět. Něco s cenami energií dělat musí. A protože je jasné, že to bude drahé, musí na to sehnat zdroje. Inspirace jinými zeměmi tady není moc praktická. Například Velká Británie dodatečně zdaňuje firmy těžící ropu a zemní plyn. To by ale vzhledem k rozsahu těžby v Česku nic nevyřešilo. Zvolit tedy řešení prostřednictvím mimořádné dočasné daně v konturách, na kterých se dohodla EU, proto možná není ideální, ale zřejmě je to cesta nejmenšího odporu.

Co bude dál: Dnes jde windfall tax do třetího čtení v Poslanecké sněmovně. Bude se pravděpodobně rozhodovat o finální podobě novely. Třeba o tom, koho se nakonec bude týkat. Naopak nejspíš mimo hru už jsou návrhy na retroaktivitu neboli uplatnění daně i za rok 2022. Zároveň se ale už nyní mluví o tom, že novela se dočká změn i v průběhu příštího roku.