Osud galaxie i obří píseční červi. Je tady první trailer očekávaného sci-fi Duna od Denise Villeneuva
O filmové nebo televizní zpracování kultovní sci-fi série Duna se pokoušeli už mnozí, buď se ale projekt v nějaké fázi zasekl nebo výsledek nebyl vzhledem k předloze příliš uspokojivý. Režisér Denis Villeneuve ovšem po umělecké stránce dokáže uspět snad se vším, na co sáhne, a pro novou adaptaci hlavního díla Franka Herberta tak byl jasnou volbou.
I kdyby americký sci-fi spisovatel dokončil jen šestidílnou románovou ságu Duna, zajistil by si tím pevné místo jak v dějinách žánru, tak moderní literatury obecněji. Vše přitom začalo, když měl jako novinář napsat článek o písečných dunách v Oregonu.
Téma ho ale natolik zaujalo, že nasbíral velké množství materiálu a o šest let později začal vydávat fikční příběh odehrávající se hlavně na pouštní planetě, kde lze najít vzácné koření melanž, jednu z nejhodnotnějších látek vůbec.
Tato základní premisa je součástí rozsáhlých dějin daleké budoucnosti lidstva a představení fungování složité společnosti zastřešené galaktickým Impériem. Melanž není prostou obdobou zlata, ale substancí s mnoha vlastnostmi, takže po požití zlepšuje zdraví, prodlužuje život a poskytuje zvláštní psychické schopnosti. Ke všemu je silně návyková.
Později si už lze alespoň zhruba domyslet, že Duna se zabývá různými spory o moc, snahami získat větší přístup ke vzácnému koření a využívat ho k zásadním proměnám lidského druhu dříve než ostatní. Jednou z nejdůležitějších postav v tom všem je Paul, syn vévody jednoho z nejmocnějších lidských rodů ve vesmíru. Právě on může být budoucností Impéria.
Arthur C. Clarke, autor předlohy a spoluautor scénáře pro Kubrickův film 2001: Vesmírná odysea, označil Herbertovo dílo za srovnatelné jedině s Pánem prstenů. Zatímco ten se ale stal také jednou z nejoceňovanějších filmových trilogií, Duna na své široce uznané převedení do audiovizuální formy stále čeká. Mnohokrát v minulosti se pochopitelně objevily i názory, podle nichž jde o takřka nezfilmovatelný materiál.