Osud galaxie i obří píseční červi. Je tady první trailer očekávaného sci-fi Duna od Denise Villeneuva

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

duna

Foto: Vertical Ent.

Hlavní role Paula ve filmu Duna se ujal Timothée Chalamet

0Zobrazit komentáře

O filmové nebo televizní zpracování kultovní sci-fi série Duna se pokoušeli už mnozí, buď se ale projekt v nějaké fázi zasekl nebo výsledek nebyl vzhledem k předloze příliš uspokojivý. Režisér Denis Villeneuve ovšem po umělecké stránce dokáže uspět snad se vším, na co sáhne, a pro novou adaptaci hlavního díla Franka Herberta tak byl jasnou volbou.

I kdyby americký sci-fi spisovatel dokončil jen šestidílnou románovou ságu Duna, zajistil by si tím pevné místo jak v dějinách žánru, tak moderní literatury obecněji. Vše přitom začalo, když měl jako novinář napsat článek o písečných dunách v Oregonu.

Téma ho ale natolik zaujalo, že nasbíral velké množství materiálu a o šest let později začal vydávat fikční příběh odehrávající se hlavně na pouštní planetě, kde lze najít vzácné koření melanž, jednu z nejhodnotnějších látek vůbec.

Tato základní premisa je součástí rozsáhlých dějin daleké budoucnosti lidstva a představení fungování složité společnosti zastřešené galaktickým Impériem. Melanž není prostou obdobou zlata, ale substancí s mnoha vlastnostmi, takže po požití zlepšuje zdraví, prodlužuje život a poskytuje zvláštní psychické schopnosti. Ke všemu je silně návyková.

Později si už lze alespoň zhruba domyslet, že Duna se zabývá různými spory o moc, snahami získat větší přístup ke vzácnému koření a využívat ho k zásadním proměnám lidského druhu dříve než ostatní. Jednou z nejdůležitějších postav v tom všem je Paul, syn vévody jednoho z nejmocnějších lidských rodů ve vesmíru. Právě on může být budoucností Impéria.

Arthur C. Clarke, autor předlohy a spoluautor scénáře pro Kubrickův film 2001: Vesmírná odysea, označil Herbertovo dílo za srovnatelné jedině s Pánem prstenů. Zatímco ten se ale stal také jednou z nejoceňovanějších filmových trilogií, Duna na své široce uznané převedení do audiovizuální formy stále čeká. Mnohokrát v minulosti se pochopitelně objevily i názory, podle nichž jde o takřka nezfilmovatelný materiál.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jednou z hlavních předností románů je totiž komplexnost a uvěřitelnost jejich fikčního světa, který Herbert vykreslil na ploše mnoha stovek stran. Filmové i televizní adaptace se ale setkávaly spíše s produkčními problémy a neshodami ohledně uměleckých rozhodnutí. Vůbec tak nevznikla Duna podle vize avantgardního filmaře Alejandra Jodorowského, který chtěl do hlavních rolí obsadit například svého syna, Orsona Wellese nebo samotného Salvadora Dalího.

Jodorowského verze měla mít neskutečných čtrnáct hodin a tehdy obrovský rozpočet se téměř utratil jen v předprodukci, tedy před natáčením. O fiasku s mnoha rovinami dokonce vznikl samostatný dokument.

Teď by to už mohlo klapnout

O patnáct let později, v polovině 80. let, své zpracování dokončil David Lynch. Ačkoliv původně předlohu vůbec nečetl a žánr sci-fi ho moc nezajímal, Herbert jeho verzi označil na velmi vydařenou. Velká část kritiků ale snímek označila za nepochopitelný bez znalosti knihy a divákům zase vadila některá rozhodnutí. Podstatně horšího přijetí se dočkala televizní minisérie z roku 2000, která vznikla mimo jiné v českých ateliérech Barrandov.

V případě nového zpracování mnohé překvapil už fakt, že studia Legendary Pictures a Warner Bros. vůbec podobný projekt s blockbusterovým rozpočtem schválily. Předchozí Villeneův film, Blade Runner 2049, se totiž sice setkal s kritickou i diváckou chválou, ale v kinech propadl. A to i přes kultovní první film z 80. let a hvězdy jako Harrison Ford a Ryan Gosling v hlavních rolích.

dune-2020-timothee-chalamet-rebecca-ferguson

Foto: Vertical Ent.

Timothée Chalamet a Rebecca Fergusonová ve filmu Duna

Neúspěch Blade Runnera byl šokem jak pro tvůrce, tak pro samotné studio. Na druhou stranu se ovšem jednalo o velmi dlouhý, na hollywoodské poměry velmi netypicky vyprávěný náročný film, který publikům odchovaným na mnohem akčnějších Avengers nebo Rychle a zběsile zkrátka příliš nesedl. Je tedy velkou otázkou, co to znamenalo pro Dunu, která je ještě náročnějším materiálem. Dlouho tajený trailer mnoho nadšení nevzbuzoval.

godfather-marlon-brando

Přečtěte si takéLegendární mafiánská trilogie Kmotr dostane nový závěr. Na prosinec se chystá režisérský sestřih Francise Forda CoppolyLegendární mafiánská trilogie Kmotr dostane nový závěr. Na prosinec se chystá režisérský sestřih Francise Forda Coppoly

Nyní jsme se ale konečně dočkali a zdá se, že neúspěch Blade Runnera měl na režisérovu vizi minimální vliv. Velká část totiž v rámci možností pomalu buduje atmosféru neklidu a velkého očekávání, přičemž jen v malých dávkách odhaluje rozsáhlý cizí svět. Druhá polovina tříminutové upoutávky ovšem láká na epické bitvy a osudový příběh.

Značná část filmu bude zjevně spoléhat na charisma představitele hlavní postavy Paula. Timothée Chamalet je ale jedním z nejzajímavějších mladých jmen v Hollywoodu. Jeho předchozí kariéra plná komplikovaných silných postav i úryvky z traileru naznačují, že v roli uspěje. Vedle něj se objeví mnoho dalších dobře známých jmen jako Oscar Isaac, Josh Brolin, Javier Bardem, Zendaya, Stellan Skarsgård, Jason Momoa a další.

Všechny z nich v traileru zahlédneme. Možná vůbec nejimpozantnější záběr se ale schovává na konci upoutávky, kde dostaneme první pohled na obrovské písečné červy na pouštní planetě Arrakis. Jejich tlama působí jako díra v samotném časoprostoru.

Jelikož si je Villeneuve dobře vědom náročnosti předlohy, rozhodl se nabídku studia k režii přijmout pouze v případě, když ji bude moci zpracovat ve dvou filmech. Nyní se nám tak dostává trailer pouze na první z nich, který v kinech budeme moci zhlédnout od 18. prosince. Ani pak ale nová audiovizuální verze Duny neskončí – na příští rok se chystá také seriál Dune: The Sisterhood.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Sledování filmů z domova podporuje, práci ne. Podle šéfa Netflixu Reeda Hastingse home office zabíjí kreativitu

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

hastings-r

Reed Hastings, CEO Netflixu

0Zobrazit komentáře

Netflix je ideální způsob, jak si užívat alespoň některé nejnovější filmy, aniž bychom se museli vydávat do kina. Streamovací služba, která začala jako půjčovna DVD na dálku, tento model dokonce jako první prosadila a v současnosti je i přes stále větší konkurenci jeho synonymem. Práce na dálku je ale něco jiného. Něco, co podle výkonného ředitele Netflixu Reeda Hastingse příliš nefunguje.

Online služba, která se dnes sama postará asi o čtvrtinu celkového internetového provozu, svůj obří úspěch dnes do velké míry přisuzuje produkci stovek vlastních pořadů, které nelze zhlédnout nikde jinde. Něco zajímavého si zde najde snad každý, jeden týden tak je na vrcholu žebříčku sledovanosti reality show o atraktivních lidech na ostrově, kteří spolu nesmí souložit, druhý zase temné sci-fi o cestování v čase.

Jak se Netflixu výrazné a hlavně velmi úspěšné změny byznysu podařily, přibližuje v nové knize No Rules Rules: Netflix and the Culture of Reinvention sám šéf firmy. Popisuje například, že největší výhoda jeho startupu čelícímu tehdejšímu gigantovi na poli půjčování filmů na fyzických nosičích, společnosti Blockbusteru, spočívala ve firemní kultuře podporující nové nápady a rychlý vývoj.

netflix-office2-min

Foto: Netflix

Kanceláře Netflixu

Proto teď Reed Hastings prohlásil, že by se zaměstnanci největší streamovací služby na světě měli do kanceláří vrátit ideálně hned dvanáct hodin poté, co bude schválena vakcína na koronavirus. Realisticky šéf Netflixu samozřejmě mluví spíše o šesti měsících, rozhodně je pro něj ovšem důležité s kolegy interagovat osobně.

„Diskutování o nápadech je teď mnohem těžší,“ odpovídá Hastings na otázku magazínu The Wall Street Journal, která část firemní kultury Netflixu nyní trpí nejvíce. Příchod pandemie totiž znamenal naprosto zásadní krátkodobé a dost možná také dlouhodobé změny.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Největší z nich je rozšíření práce z domova, která je tématem mnoha diskuzí a experimentů dlouhé roky, ale v praxi mnoho pozornosti nikdy nedostala. Ovšem v době, kdy setkávat se s lidmi mimo vlastní domácnost může být i životu nebezpečné, se alternativní perspektiva rychle stane jedinou možnou. Nucené přizpůsobení podmínek pak znamenalo nový přístup.

Práce na dálku podle Hastingse není ideální pro kreativní rozvoj firmy

Velké technologické i jiné společnosti jako Twitter se tak rovnou rozhodly, že své zaměstnance nebudou nutit fyzicky chodit do práce ani v době, kdy to bude bezpečné. Microsoft natolik ostrý krok prozatím neoznámil, nicméně svoje lidi nechá pracovat z domu přinejmenším do příštího léta. Směrem ke snižování důrazu na to, kde se zrovna který kolega nachází, se pak do budoucna plánují pohybovat i české firmy, jichž jsme se nedávno ptali.

Hastings předpovídá, že blízkou budoucností je čtyřdenní pracovní týden v kanceláři a jeden den práce z domova. Volnější model by podle něj pro jeho vlastní společnost mohl být kontraproduktivní, jelikož z organických kreativních diskuzí těží nejvíce a současnou situaci vnímá jako nutné zlo: „Nevidím žádná pozitiva. Nemít možnost se setkat osobně, zvlášť v mezinárodním měřítku, je čisté negativum,“ říká.

netflixfree-2

Foto: Netflix

Netflix nedávno nabídl vybrané tituly jako Vražda na jachtě všem zdarma

Alespoň produkce nových seriálů a filmů se ale postupně vrací k normálnímu, respektive vůbec nějakému běhu. „Fungujeme už ve velké části Evropy a Asie a na pár věcech pracujeme i v Los Angeles,“ zmiňuje Hastings. I přes pandemii má jeho streamovací služba na příští rok naplánováno více nových titulů než letos.

V jiném místě rozhovoru ale zakladatel Netflixu zároveň poznamenává, že v otázce lidí je pro firmu důležitá kvalita, ne kvantita, a je ochotna si platit ty nejlepší. Velký disruptor je tak v Hollywoodu známý mimo jiné vyššími platy než jiná produkční studia. „Chceme mít ty nejlepší hráče a odměny jsou toho součástí. Raději budeme mít tři skvělé lidi než čtyři dobré,“ vysvětluje autor knihy směřované na začínající a menší společnosti.

pliskova

Přečtěte si takéEurosport ukázal budoucnost televizních přenosů. Do svého studia přes půl světa virtuálně přenesl Karolínu PlíškovouEurosport ukázal budoucnost televizních přenosů. Do svého studia přes půl světa virtuálně přenesl Karolínu Plíškovou

V běžném fungování filmy se neustále podněcuje kreativní diskuze a pozitivní tlak. Kolegové se nemají ostýchat být k ostatním kritičtí, pokud jejich výtky mohou vést k lepším řešením. „Vytváří to dostatek nepohodlí pro rozvíjení se, ale ne tolik, že na druhého člověka útočíte nebo to tak působí,“ říká Hastings.

Na jednu stranu takový přístup přispěl k letošním rekordním 160 nominacím na televizní ceny Emmy (HBO má 107), na druhou stranu si vysloužil, podle Hastingse zcela neadekvátní, přirovnání k Hunger Games. Může za to především praktika, kdy se v myšlenkovém experimentu zvažuje, zda by se firma o určitého zaměstnance poprala, kdyby dostal nabídku od někoho jiného.

Pokud ne, nejspíš není esenciální a může dostat výpověď, i když s bohatým odstupným. Sám Hastings ale zdůrazňuje, že neexistují kvóty počtu zaměstnanců nebo pravidelná hodnocení jejich přínosu. Spíše jde o každodenní přístup, kdy mají všichni myslet na to, jak se díky nim Netflix vyvíjí. Ředitel přitom co nejvíce dílčích rozhodnutí nechává na ostatních a zaměřuje se spíše na dlouhodobé směřování služby.

tiger-king-netflix-3

Foto: Netflix

Dokumentární série Netflixu Pán tygrů měla větší úspěch než druhá řada Stranger Things

Přesto přiznává, že kromě přetrvávajícího byznys modelu je takřka nemožné předvídat, kde společnost jako Netflix bude za pět let. Málokdo například očekával, jak úspěšný bude po drahých seriálech nonfikční obsah, tedy dokumenty či true-crime žánr jako Tiger King. Do budoucna se Hastings ptá na další podobné experimenty: „Můžeme přijít na to, co s animací? Můžeme v ohledu rodinných animovaných titulů konkurovat Disneymu?“

Jak ve svém rozhovoru s ředitelem Netflixu píše The Guardian, služba se docela ve velkém pouští také do reality TV, viz pořady jako Láska je slepá nebo Too Hot to Handle. Nejedná se zrovna o prestižní tituly typu Orange is the New Black Mindhunter, ale právě proto jsou zajímavé při hledání nového publika. „Jde nám to docela dobře. Ale jsme k ničemu ve srovnání s tím, co budeme dělat za tři roky,“ shrnuje Hastings filozofii firmy.

V tomto kontextu Netflix nemá příliš čas se obávat konkurence, to spíše u ní se objevují obavy – ne jen u streamovacích služby, ale i místních televizí. Americký gigant se nebojí kupovat odkudkoliv a mnohé stanice nejsou jeho rozpočtům schopny se vyrovnat. Samy se tak mohou dostat do úzkých, jelikož ztratí diváky i prostředky na další tvorbu lokálnějšího obsahu, který pro mezinárodní streamovací službu není zajímavý. Alespoň prozatím.