Tygr tasmánský, v češtině známější jako vakovlk, vyhynul zkraje 30. let minulého století. V dalších letech se kolem něj rozvinula mytická pověst skoro jako kolem Elvise či lochnesky. Nepřežil? Neskrývá se někde? Téměř jistě ne – to by se ale mohlo změnit. Zasadit se o to chce elitní tým vědců s podporou význačných osobností Hollywoodu a Silicon Valley.

Společnost Colossal Biosciences oficiálně vznikla teprve loni, stojí za ní známé jméno ze světa genového inženýrství a biochemie: George Church. Profesor z Harvardu byl jedním z hybatelů mezinárodní iniciativy mapující lidský genom, je průkopníkem technologie genetických nůžek Crispr-Cas9 a také věří, že se podaří oživit vyhynulá zvířata. Jeho prvním cílem byl mamut, teď k němu tedy přidal i legendárního vakovlka.

Colossal založil Church s několika kolegy a s pomocí podnikatele Bena Lamma, který je jejím šéfem. Na startu získali 15 milionů dolarů, tedy asi 360 milionů korun, letos na jaře přidali dalších 60 milionů dolarů, celkem tak už od investorů posbírali v přepočtu téměř dvě miliardy korun.

Peníze jim poslali známí venture kapitáloví podnikatelé, například známá dvojčata Winklevossova, která se soudila s Markem Zuckerbergem o Facebook, spoluzakladatel Etherea a Cardana Charles Hoskinson, motivační řečník Tony Robbins, Tim Draper, který má ve svém portfoliu Teslu, SpaceX, Baidu, Coinbase či Robinhood a hodně fandí bitcoinu, a také známé herní a kryptostudio Animoca Brands.

Přidaly se ovšem také celebrity, o což se zasloužil hlavní investor do Colossal Biosciences, a to někdejší šéf filmového studia Legendary Entertainment Thomas Tull – ten jednak obě investiční kola vedl, jednak nalákal třeba Chrise Hemswortha, tedy představitele Thora v Avengerech, nebo Paris Hilton.

Hemsworth, který pochází z Austrálie, kde se kdysi vakovlk běžně vyskytoval a byl v tamní přírodě vrcholovým predátorem, ke své investici uvedl: „Jeho vyhubení mělo na naši přírodu devastující dopad. Proto jsem nadšený, že mohu pomoc ho vrátit zpět.“ Vakovlk byl tvor zhruba 60 centimetrů vysoký, vážil do 30 kilogramů a měl hladkou, částečně pruhovanou srst. Byl to největší přirozený suchozemský predátor v Austrálii, na Novém Zélandu a na Nové Guineji.

„Tasmánský tygr je taková naše lochnesská příšera,“ řekl deníku Financial Times Andrew Pask z Univerzity v Melbourne, který vede výzkumný tým zaměřený na obnovu vakovlkova genomu a který se na nejnovějším projektu s Colossal Biosciences spojil. Narážel na to, že se po celé 20. století objevovaly „zaručené“ zprávy, jak někdo vakovlka zahlédl. „Není otázkou zda, ale kdy k oživení dojde. A klidně to může být dřív než u mamuta,“ dodal.

U mamuta byl původní předpoklad Charlese Churche, že by kolem roku 2027 mohla být na světě mláďata křížence mamuta a indického slona. Jenže znovuzrození vakovlka by údajně mělo být snazší, protože se dochovalo víc vzorků. Zároveň je ale genom tasmánského tygra komplexnější a určitou výzvou je i to, kdo jsou jeho nejbližší příbuzní, kteří by se dali použít při reprodukci – zatímco u mamuta to je podobně velký slon, u vakovlka to je vakomyš, což je řádově menší tvor.

I proto jsou někteří experti skeptičtí k podobným snahám a upozorňují, že to je jako v Jurském parku. Tedy že se plánuje stvoření zvířat, která ale nebudou moci sama v přírodě přežít, protože nebudou mít schopnost se přirozeně reprodukovat. „Mnohem efektivnější je věnovat se důsledné ochraně zvířat, aby nevymírala, než je pak podobně složitě a draze vracet zpět,“ prohlásil například Euan Ritchie, profesor ekologie z Deakin University v Melbourne.