Palestinští ozbrojenci unášejí rukojmí do Gazy. Izrael už sáhl po odvetě, Netanjahu mluví o válce

Izraelské letectvo v reakci na útoky Palestinců podniká nálety na Pásmo Gazy. Teroristům se v okolí enklávy podařilo obsadit několik osad.

Luboš KrečLuboš Kreč

Izraelská armáda zahájila odvetu proti útoku ozbrojenců

0Zobrazit komentáře

Padesát let od začátku Jomkipurské války, kdy na Izrael zaútočily arabské armády, rozpoutali palestinští teroristé mohutnou operaci proti židovskému státu. Z Pásma Gazy na něj vypálili tisíce raket a pronikli na jeho území, kde vraždí vojáky i civilisty a unášejí desítky lidí včetně dětí a seniorů jako rukojmí. Premiér Benjamin Netanjahu už oznámil, že země je ve válce.

Izraelské tajné služby a armáda jsou po celém světě pověstné svými schopnostmi. Takové selhání, jakého se ale dopustily nyní, nepochybně povede k mnoha změnám – v noci z pátku na sobotu Palestinci vedení militantní organizací Hamás provedli masivní vpád do Izraele z Pásma Gazy. Použili k tomu mimo jiné paraglidy, s nimiž jejich výsadkáři přelétli hranice. „Infiltrace proběhla po zemi, po moři i ze vzduchu,“ oznámila izraelská armáda.

Na cíle ve střední a jižní části země navíc teroristé, podporovaní hlavně Íránem, vypálili několik tisíc raket, hovoří se až o pěti tisících. Potvrzených izraelských obětí je zatím nejméně 250, zraněných přes 1450, protože ozbrojenci vtrhli do řady měst a kibuců, kde nahodile střílejí do lidí, mnohé také unášejí. Na sociální síti X (dříve Twitter) se objevila dramatická a někdy velmi brutální videa, někteří komentátoři dění v obcích v okolí Gazy přirovnávají k masakrům v ukrajinské Buči, kde Rusové také stříleli nevinné civilisty.

Bezpečnostním složkám trvalo několik hodin, než spustily protiofenzivu. Zatímco Palestinci svou operaci pojmenovali Příboj al-Aksá (podle posvátné mešity v Jeruzalémě, o níž vedou se Židy letitý spor), Izraelci zvolili název Železné meče. Do zbraně povolali několik tisíc rezervistů, na Gazu útočí tři desítky stíhaček, u hranic patrolují bojové vrtulníky a speciální komanda se snaží vybojovat zpět ztracené pozice na hraničních přechodech. Izraelské nálety v Pásmu Gazy už zabily nejméně 232 lidí, tvrdí podle televize CNN palestinští představitelé.

Probíhá také několik izraelských akcí s cílem osvobodit rukojmí, minimálně ve dvou obcích došlo k přestřelkám mezi speciálními jednotkami a teroristy. Hamás se chlubí, že údajně zajal několik důstojníků. Podle fotografií i zpráv z místa jsou však mezi rukojmími nejen vojáci, ale i civilisté.

„Není to žádná operace, jsme ve válce. Nepřátelé pocítí odvetu, jakou ještě nezažili,“ prohlásil v projevu k národu premiér Benjamin Netanjahu. Že izraelská armáda nakonec převezme iniciativu a že na řadě palestinských míst rozpoutá peklo, je v podstatě jasné. A velmi pravděpodobně to byl i důvod, proč se teroristé rozhodli svou akci, kterou museli měsíce plánovat, uspořádat.

Izrael je totiž už dlouho politicky rozpolcený, tamní společnost rozděluje soudní reforma, kterou Netanjahu se svými (mnohdy krajně) pravicovými koaličními partnery prosadil. Hamás, což je militantní organizace ovládající Gazu, nyní využil zmatků v izraelských institucích, přičemž na jeho podporu se vyjádřil i Mahmúd Abbás, šéf konkurenční a umírněnější palestinské politické frakce Fatahu. „Máme právo na obranu,“ řekl.

Ve hře je ale – jako vždy na Blízkém východě – i geopolitika. Izrael vyjednává o narovnání vztahů se Saúdskou Arábií. Obě strany ke smíru tlačí americký prezident Joe Biden. Pokud by Rijád uznal židovský stát, šlo by o klíčovou změnu a intenzivnější spolupráce Saúdů s Izraelci je něco, co se vůbec nelíbí jejich sokům: především Íránu a jeho spojencům v Sýrii či Kataru. A právě ti mají na Palestinu velký vliv. Tvrdá reakce Izraelců může alespoň oddálit výraznější sblížení se Saúdy, které pomalu probíhá už několik let.

Spojené státy, Evropská unie i naprostá většina evropských států už vyjádřila Izraeli podporu. Mezi nimi i americký prezident Joe Biden. Terorismus není nikdy ospravedlnitelný. Izrael má právo bránit sebe a svůj lid, řekl.

Jak dlouho ale bude konflikt trvat, je otázkou. Izraele se zastal i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ačkoli Jeruzalém byl zatím ve vztahu k válce na Ukrajině velmi opatrný, protože potřeboval tichou součinnost Rusů na hranicích se Sýrií, která je jeho velkým nepřítelem.

Ovšem bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který byl v minulosti vnímán jako liberál, ale proměnil se ve fanatického protizápadního a válečného štváče, si i tentokrát pustil myšlenky na špacír: „Co může přimět Američany, aby se přestali manicky snažit rozpoutávat konflikty všude po světě? Zjevně jen občanská válka u nich doma!“