Kola historie se otáčí a přináší nám nové svědectví o tom, že člověk je tvor nepoučitelný. Zatímco osudy lidí, kteří prožili druhou světovou válku, jsou pro dnešní studenty dějepisu hlubokou historií, současné dění na Ukrajině Ukrajina Zprávy, které se týkají válečného dění na Ukrajině po vpádu ruských vojsk… Začátek ruské invaze:24. února 2022České finanční podpory:Pale Fire Capital, Seznam.cz, Alza.cz, Rohlik.cz, Livesport, SatoshiLabs, FTMO, Česká spořitelnaKde můžete pomoci i vy:Donio.cz, Darujme.cz, Člověk v tísni, Uprchlíci vítejte Více informací se stalo tvrdou realitou. Přitom tyto události pojí mnoho paralel, které ukazují, že z dějin se můžeme mnohému přiučit. Paměť národa to umožňuje v právě otevřeném muzeu nové generace, které přináší svědectví o osudech prožívaných během totalit 20. století.

Pomoc druhým v době, kdy jsou jejich osudy těžce zkoušeny rozmary agresora, se pro mnoho lidí i z Česka stala novou náplní posledních týdnů. Současné dění na Ukrajině jen potvrzuje, že se tvář války a jejích následků v historickém kontextu téměř vůbec nemění. Po řádění válečné mašinérie vždy zůstává jen zmar, slzy a hořké vzpomínky. A právě vzpomínky na nelehké časy se staly ústředním exponátem i nově otevřeného Institutu Paměti národa.

Muzeum nové generace – jak je institut v Machoňově pasáži v Pardubicích nazýván – přináší obsah ze sbírky Paměť národa, která nabízí online formou vzpomínky pamětníků totalit 20. století. Jedná se o jeden z vůbec nejrozsáhlejších vzpomínkových archivů na světě, jehož obsah lze nyní konzumovat v jedinečných kulisách.

Foto: Kristýna Bardová

Institut se může pochlubit i zajímavým architektonickým pojetím od Monument Office

„Věřím, že ‚velké dějiny‘ nejlépe přiblíží právě konkrétní lidský osud. Pro první výstavu v Pardubicích jsme vybrali zatím dva pamětnické příběhy a po čase plánujeme další přidávat. K dispozici jich máme ve sbírce Paměť národa více než třináct tisíc,“ říká kurátor výstavy Viktor Portel. Tyto dva příběhy se nesou ve znamení určité paralely ke konfliktu na Ukrajině.

Zatímco příběh Tomáše Sedláčka, důstojníka z druhé světové války, přináší svědectví o hrůzách válečné vřavy, vyprávění Jaryny Mlchové je vzpomínkou na ty, kteří byli nucení před válkou utíkat a ukrývat se, i ty, kteří jim v tom pomáhali. Do audiovizuálního zážitku převedlo tyto příběhy kreativní studio 3dsense, které navrhlo technologické řešení expozice ve spolupráci s architektonickým studiem Monument Office.

„Návštěvníky výstavou provádí digitální průvodce, který je přivádí k jednotlivým exponátům, pomáhá jim s orientací a koordinuje skupinu všech přítomných tak, aby se vzájemně nerušili. Digitálního průvodce jsme vyvinuli speciálně pro Institut Paměti národa, ale věříme, že najde uplatnění i na dalších výstavách,“ vysvětluje zakladatel kreativního studia 3dsense Jan Hrdlička.

Hrdlička zároveň doplňuje, že technologie jsou zde stále pouze prostředníkem k interpretaci obsahu. A doufá, že právě o něm návštěvníci budou přemýšlet i poté, co výstavu opustí. Obsah přitom nebude předávat pouze expozice. Doplní ji totiž také společenské akce, vzdělávací programy a na místě vzniklo i studio pro nahrávání vzpomínek pamětníků.

Nezisková informace Post Bellum, která projekt Paměť národa vede, připravuje otevření další podobné výstavy na 22. března v Olomouci, přičemž ve svém brněnském centru již pořádá pravidelné diskuze.

„Mladá generace musí mít možnost seznámit se s naší nedávnou historií atraktivní formou, přemýšlet o ní a vytvořit si vlastní názor. Protože vlastní názor založený na kritickém hodnocení faktů je něco, co nám v současnosti stále víc a víc chybí,“ uzavírá Martin Grigar z Aricoma Group, která podobně jako řada dalších soukromých subjektů, mezi nimiž je i Alza, Samsung či Seznam, vznik institutu finančně podpořila.