Kdo se pravidelně pohybuje v prostředí sociálních sítí, už se s nimi mnohokrát setkal. Řeč je o falešných profilech předních českých politiků, případně jiných mediálně známých osobností. A ačkoliv je někteří lidé vnímají spíše s despektem, jejich pozitivní vliv na veřejné dění je nepopiratelný. Dovedou totiž trefně reagovat na aktuální společenské problémy.

Falešné profily na sociálních sítích vznikají především z potřeby posílit povědomí o přešlapech lidí, kteří zastávají rozhodující pozice. K parodování na sociálních sítích se přitom nejlépe hodí výrazné osobnosti, které navíc ve veřejném prostoru působí dostatečně dlouho.

„To je i případ dvou v současnosti nejpopulárnějších parodických stránek, jimiž jsou twitterový účet falešného Karla Schwarzenberga a falešný facebookový profil Jiřího Ovčáčka,“ vysvětluje odborník na sociální sítě z agentury Fairy Tailors Jan Vašík. Falešného prezidentského mluvčího v současnosti sleduje více než 100 tisíc lidí a letos dokonce získal Křišťálovou lupu.

Jan Vašík, Managing Director agentury Fairy Tailors

Parodické vzkazy od falešného knížete, tedy parodie Karla Schwarzenberga, baví dokonce více než 300 tisíc uživatelů. „Důvodem je samozřejmě kvalitní obsah, který je relevantní pro určitou cílovou skupinu. V druhé řadě je to pak pravidelnost a samozřejmě aktuálnost. Tedy klíčová kritéria pro jakoukoliv značku, která se snaží uspět na sociálních sítích,“ popisuje důvody úspěchu tzv. fake profilů Vašík, podle něhož je satira jako důsledek nespokojenosti hluboce zakořeněná v naší kultuře.

Ačkoliv to tak možná na první pohled nevypadá, také parodické účty však podléhají na sociálních sítích určitým pravidlům. „Na Twitteru musí satirický profil obsahovat jasné rozlišení už v názvu, například označením neoficiální nebo fanouškovský. Že se jedná o parodický profil, navíc musí být podle pravidel jasné i z popisu profilu pod fotografií,“ vysvětluje Vašík a dodává, že pro uživatele může být vodítkem také modrá fajfka vedle jména, kterou Twitter označuje ověřené a tedy pravé profily.

V TOP09 nám řádí fejkové účty jako mor. Měli bychom s tím něco dělat.

— Karel Schwarzenberg (@schwarzenbergk) January 4, 2019

Mnohem benevolentnější k parodickým profilům je však podle něj v Česku nejpopulárnější síť Facebook. „Ten po svých uživatelích požaduje, aby nezveřejňovali obsah ani nepodnikali kroky, které zasahují do práv jiných osob nebo jinak porušují zákon,“ říká Jan Vašík. Facebook nicméně alespoň omezuje promovaný obsah z kategorie fake news, což znamená, že se správci stránek s parodickým obsahem musí spolehnout výhradně na organický dosah a nemohou ho podpořit reklamou.

Přesto se však mnoho lidí nechá napálit. „Považoval jsem vás za dobrého mluvčího, dokud jsem nenašel tuto vaši stránku,“ píše pan Ivan do zpráv falešného profilu Jiřího Ovčáčka. Toho, že stránka je jasně označena jako satirická, si pán, podle profilové fotografie již v důchodovém věku, zřejmě nevšiml, nebo si to neuvědomil. Podobných zmatených uživatelů se na tomto profilu vyskytuje více. Kromě těch, kteří jsou vystupováním hradního mluvčího znechuceni, nechybí ani ti, již třeba žádají o přímluvu za omilostnění svého příbuzného.

Je však třeba přiznat, že někdy lze příspěvek od falešného profilu jen stěží rozpoznat od kroků nebo výroků reálných lidí. Falešné profily totiž často posilují povědomí o přešlapech lidí, kteří zastávají rozhodující pozice, a proto se s realitou velmi úzce prolínají. Příkladem za všechny budiž ministr dopravy Dan Ťok, který v posledních dnech a týdnech řeší problémy na dálnici D1 a výstavbu dalších kilometrů. Vedle jeho oficiálního profilu @tok5934 se totiž objevil i parodický účet a někdy je skutečně těžké rozeznat, který je který. Původně se nacházel pod účtem @dantok1234, který však Twitter před několika dny zablokoval. Rychle se však objevil nový, @dantok12345, který doslova během pár dní nabral více sledujících, než má sám oficiální ministr dopravy.

Ve většině případů se přitom nejedná o nějakou propracovanou strategii, za kterou by měli stát PR agentury nebo marketingoví odborníci. „Často jsou to lidé žijící úplně normálním životem, kteří tuto činnost chápou spíše jako zábavu. Ostatně správa a budování fanouškovské základny u podobných stránek je velmi mravenčí práce, která vyžaduje určitou dávku talentu, smyslu pro humor a nadšení pro věc,“ míní šéf agentury Fairy Tailors, který se například s autorem neoficiálního profilu Jiřího Ovčáčka na Facebooku osobně sešel a natočil s ním rozhovor.

Začínám se vážně ztrácet v tom, který účet ministra dopravy je pravý a který je humoristický.@tok5934 nebo @dantok1234?

— Kateřina Frouzová (@KaterinaFrouz) 7. ledna 2019

Falšování profilů není pochopitelně jen doménou Česka. V anglosaských zemích se ale objevují parodické profily častěji na Twitteru než na Facebooku. „Za oceánem slaví úspěchy především stránky související s prezidentem USA Donaldem Trumpem. Kromě profilu, který zesměšňuje jeho politické kroky, zde existuje například i stránka věnovaná jeho kravatám, vlasům nebo třeba jeho malování,“ popisuje situaci v zámoří Jan Vašík.

V Evropě se pak těší enormní popularitě falešný profil britské královny Alžběty, který má neuvěřitelných 1,5 milionu sledujících. Z parodických stránek státníků světových mocností slavil donedávna mimořádné úspěchy i falešný anglicko-jazyčný profil ruského prezidenta Vladimíra Putina s více než milionem sledujících. Ten byl však na základě stížnosti ruské strany v listopadu 2018 zrušen. „Jiné však zůstávají, a to i v méně liberálním Rusku,“ upozorňuje Vašík a dodává: „Dokud se budou politici chovat směšně, budou tu i lidé, kteří se jim budou smát. A to je dobře.“