Pěstování plodin ve vesmíru pomůže i během cest na Mars, míní expert. Pálivá paprička z oběžné dráhy je teprve začátek

Chilli papričky vypěstované ve vesmíru

Foto: Megan MacArthur/Twitter

Recept je to zdánlivě jednoduchý. Vezmete placku na taco, přidáte grilované hovězí, artyčoky a rajčata, ovšem pozor – musí být „rehydratovaná“. Na závěr přihodíte chilli papričku vypěstovanou na oběžné dráze. Astronautům se na Mezinárodní vesmírné stanici před pár dny podařilo vypěstovat chilli papričky ve stavu mikrogravitace a část z nich použili na výrobu vůbec prvního taco ve vesmíru. Odborníci nyní vysvětlují, proč je i tato kulinářská drobnost tak důležitá.

„Velký úspěch je to zejména v tom, že jde o náročnější plodinu na pěstování. Bylo potřeba, aby vykvetla a byla opylená, tedy i plodila,“ vylíčila pro CzechCrunch astrobioložka Julie Nováková. Celý experiment navíc trval více než čtyři měsíce, během kterých astronauti zasadili semínka a museli se o rostlinku starat během klíčení.

Podle kosmického inženýra je to součást dlouhodobé snahy pěstovat v kosmickém prostředí různé druhy plodin. „Poslouží to k tomu, abychom lépe chápali, jak rostliny rostou ve vesmíru a co k tomu potřebují,“ líčí kosmický inženýr Jan Lukačevič, který působí na Akademii věd i jako poradce generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga.

To vše je samozřejmě důležité i pro budoucnost. V případě cest na Mars nebo Měsíc je dobré vědět, které plodiny je možné ve vesmíru pěstovat. Především pak s ohledem na to, že na dlouhé cesty bude složitější astronauty vybavit dopředu. Cílem je tak podle Lukačeviče i osvobodit se od přímého zásobování ze Země.

„Pokud se – zatím v teoretické rovině – bavíme o cestách na Mars, logistika je tam velmi omezená z důvodu vzájemné polohy těles. To znamená, že aby to dávalo smysl, Mars se dá ze Země zásobovat jednou za 26 měsíců. A mít zásobu na tak dlouhou dobu zase znamená, že kosmický nosič by musel mít enormní kapacitu,“ vysvětluje Lukačevic.

Má to ale vícero aspektů. Například to, že na palubách vesmírných lodí jsou pro astronauty důležité živiny a vitamíny. Zelenina a ovoce, které jsou konzervované, sušené nebo mrazem upravované přitom některé vitaminy, zejména pak vitamín C, ztrácí. „Má to i ohromný psychologický benefit, kdy astronautům prospěje vidět zeleň, barevné květy i plodiny, a je to i příjemná část jejich pracovní zátěže,“ vysvětluje astrobioložka.

Část papriček, která skončila ve zmíněném tacu, už byla snědena. Druhá část zamířila na Zemi. Tady se bude zjišťovat, na kolik se liší od pozemských papriček. Ve stejnou dobu byla totiž zasazená stejná odrůda chilli papriček i v laboratoři v Kennedyho kosmickém centru.

„Zkoumat se bude vliv mikrogravitace a odchylky oproti růstu tady na Zemi, zda buněčné dělení probíhá stejně, jakým způsobem se formuje kořenový systém i samotné plody,“ uvádí Lukačevič. Dosavadní výzkum zatím ukázal, že vesmír rostlinám spíše nevadí. „Rozhodně ne ve velké míře,“ líčí Nováková.

Co bude dál? Větší paprika

U papričky to zcela jistě neskončí. „Zásadní jsou pro astronauty plodiny, které poskytují dostatek vitamínů, zároveň ale nezabírají příliš mnoho místa a nejsou extrémně náročné na pěstování. Nabízí se tak další lilkovité rostliny, například další druhy paprik nebo rajčata,“ vyjmenovává astrobioložka. Do budoucna by pak podle ní byly zajímavé i hlízovité plodiny typu brambor.

„Na budoucích základnách bude cílem zjistit i to, na kolik jsme schopní pracovat s regolitem, což je hornina, která se nachází na jiných kosmických tělesech. Není to půda, protože neobsahuje živé mikroorganismy, otázka tedy bude, jak do regolitu dostat živiny. Tedy, když to přeženu, jak bychom dokázali pěstovat brambory na Marsu, jako se to podařilo ve filmu Marťan,“ pokračuje Nováková.

První pokusy o vynesení semínek do kosmu jsou podle Novákové staré stejně jako vesmírný program USA i Sovětského svazu. Na přelomu 60. a 70. let se podařilo semínka ve vesmíru naklíčit. Pokusy s celým růstovým cyklem až po sklizeň plodů se ale objevily až nedávno. Ve vesmíru se tak už podařilo vypěstovat na deset druhů plodin, převážně šlo o různé druhy salátů. Až nyní se podařilo vypěstovat tu nejsladší chilli papričku v celém vesmíru.

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.