Pět tisíc piv denně, dřevo odolné vůči zemětřesení a hlavně český byznys. Expo v Ósace se blíží
Světová výstava se uskuteční už příští rok v Japonsku. Češi si od ní slibují hodně. Získali lukrativní pozemek, teď brousí náplň.
Architektonickou soutěž na český národní pavilon pro Expo 2025 vyhrálo studio Apropos Architects
Zbývá přesně 360 dní do zahájení Expa 2025 v japonské Ósace. Před desítkami let právě tady sklidil český pavilon velký úspěch a na něj chtějí nyní organizátoři navázat. Ať už prostřednictvím unikátní budovy, nebo maskota Reného. Zároveň má pavilon na světové výstavě otevřít dveře českému byznysu v Japonsku i celém regionu.
Česko získalo v Ósace poměrně lukrativní lokalitu. Na umělém ostrově vznikne ta největší dřevostavba na světě – obrovský pochozí kruh, který navrhl japonský architekt Sou Fujimoto. Bude objímat celou plochu světové výstavy, a tedy i všechny pavilony. V průměru bude mít 600 metrů a procházka po jeho obvodu vydá na dva kilometry. A český pavilon bude vidět zhruba ze třetiny tohoto okruhu, navíc se nachází blízko oceánu a na promenádě s vodními fontánami.
Nejen to je na něm speciální. Návrh vznikl podle architektonické soutěže, v níž zvítězili Apropos Architects. Ti načrtli budovu, kterou tvoří v zásadě dva materiály – dřevo a sklo. Jde tedy o dřevostavbu tvořenou CLT deskami, která nemá ocelovou konstrukci. Jako taková bude v Japonsku naprosto ojedinělá, tamní zákony totiž stavbu čistě ze dřeva neumožňují.
Češi museli japonským úřadům dokázat, že stavba jen ze dřeva odolá i velmi silnému zemětřesení a případnému tajfunu. Proto jsou některé části skleněné fasády otevíratelné a slouží jako únikové východy. „Kromě toho, že je budova velice zajímavá po designové stránce, je také technologicky inovativní, takže věřím, že Japonce překvapíme i tím, co všechno dokážeme,“ říká generální komisař české účasti na Expo 2025 Ondřej Soška.
Český pavilon na Expu 2025 má lukrativní polohu
Lidé budou při návštěvě pavilonu stoupat po ochozu nahoru a míjet české umění. To se nyní ještě vybírá. Zhruba na půli cesty je odbočka k centrálnímu auditoriu, místu, kde se mají odehrávat námluvy mezi českými firmami a japonskými zástupci. „Je to místo uprostřed celého pavilonu a chceme ho využívat pro představení firem, konání odborných konferencí, workshopů a pro kulturní program. Hlavním cílem je ale otevřít českým firmám dveře nejen do Japonska, ale do celého regionu,“ popisuje Soška.
V místnosti se sedmdesáti sedačkami se mají ve zhruba 25 tematických blocích představovat české firmy, ale například i české kraje. Seznam zatím není finální, s prvními firmami jsou už ale podepsané smlouvy. Konkrétně jde o libereckou společnost Elmarco a brněnskou společnost AtomTrace. Kromě hlavních bloků se ale počítá s účastí asi stovky českých firem. A hlavně kvůli nim teď organizátoři převedli český pavilon do virtuální reality.
Stavba je tak v podstatě přístupná v pražském Virtuplexu, kde si ji zájemci o partnerské místo na světové výstavě mohou pořádně prohlédnout a zjistit, jaký má potenciál. Nasadí si brýle, přenesou se do Japonska a projdou si pavilon od země po střechu. Akce na Expu se mají zaměřit například na strojírenské inovace, budoucnost bankovnictví, cestovní ruch, umělou inteligenci či inovace v zemědělství i hi-tech startupy. Některá místa v programu jsou stále volná.
Byznysová jednání se budou moci odehrávat i na střeše. Do části prostor budou mít přístup i běžní návštěvníci, zbytek ale bude jen pro partnery, zároveň bude možné střechu uzavřít pro soukromou akci. Je odtud krásný výhled přímo na oceán a k dispozici i občerstvení.
Český pavilon ale na svoje návštěvníky myslí nejen na střeše. Dole před budovou vznikne místo, kde si lidé budou moci sednout a odpočinout si. Bude tvořené čtrnácti schody, které budou představovat čtrnáct českých krajů – na každém bude QR kód, který po naskenování ukáže krásy každého z nich. Zároveň je venkovní sezení na dohled od spodní restaurace.
I ta je takovým malým oříškem. Podávat by se tady mělo české jídlo, provozovat ji ale bude muset někdo, kdo má licenci v Japonsku. „Gastronomický koncept už vymýšlíme víc než rok, chceme tu samozřejmě představit české chutě, zároveň ale takové, které budou pro Japonce stravitelné. Bude tu přece jen trochu horko, a kdybychom podávali kachnu, ne každý by to ustál,“ popisuje Soška.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs
S konceptem pomáhá kuchař Tomáš Reger, který léta strávil v zahraničních kuchyních a nyní provozuje v Brně restauraci Element. Jaké jídlo se tu bude podávat, se ještě ladí, nápoje jsou ale jasné. Pivo. V restauraci má být asi šestnáctka píp, kde se bude čepovat o sto šest. Ani to přitom není ponechané náhodě. V Česku organizátoři měřili, jak dlouho trvá, než se jedno pivo načepuje, a zda bude možné obsloužit velký počet příchozích lidí. Je to mimochodem asi osm vteřin.
Piv by se tady mělo vypít okolo pěti tisíc za den. O jakou značku půjde, je zatím rovněž v jednání, v řádu týdnů bude také vypsána zakázka na provozovatele restaurace. Uvnitř se bude jídlo a pití podávat v křišťálu a porcelánu, venku půjde o recyklovatelný plast.
Maskotem se stala sklářská bytost
„Chceme Česko představit jako zajímavou destinaci, současně ale také chceme, aby celá návštěvnická cesta měla nějaký příběh, vytvořila emoci, kterou si lidé zapamatují,“ líčí Soška. Účast se čeká velká, podle něj bude český pavilon jedna z nejoblíbenějších částí celého Expa. To přitom navštíví během půl roku konání třicet milionů návštěvníků, což je v průměru asi 160 tisíc denně. V nejvytíženější dny by mohlo přijít až tři sta tisíc lidí za den.
Ti všichni si budou moci prohlédnout i český pavilon. Na jeho stavbu má nyní česká účast zhruba oněch 360 dní. Postup by měl být rychlý, prefabrikace totiž zabere o poznání méně času než budova z betonu. V současnosti probíhají na pozemku vyhrazeném pro Čechy přípravné prace. Prefabrikace umožní ale i rychlé rozložení stavby a její přenesení jinam, až světová výstava skončí. Počítá se s tím, že dům bude postaven znovu někde v Česku. O lokaci se ale rozhodne až v budoucnu.
Co už je jasné teď, je podoba českého maskota. Zatímco Japonci stvořili maskota ze svého loga, což je v podstatě kruh s několika očky pojmenovaný Myaku-Myaku, česká postavička má jméno René, a to po svém tvůrci, českém výtvarníkovi a skláři Reném Roubíčkovi. Ten stvořil skleněnou plastiku již pro Expo v Ósace konané v roce 1970. Jmenovala se Mrak. Sklář zemřel v roce 2018, jeho dcera ale organizátorům otevřela jeho ateliér, a ti tu objevili skulpturu, která jim přesně padla do oka. „Chtěli jsme jít podobnou cestou jako Japonci a zkusit být trochu tajemní, překvapiví. Chtěli jsme něco, za čím by byl příběh,“ líčí Aleš Kysela, který se stará o marketing české účasti.
Oficiální maskot české účasti – skleněný a plyšový René
Skleněná plastika představuje křišťálovou bytost a má také poukázat na český talent a kreativitu. Půjde pravděpodobně o jedinou věc, který stvořil jeden autor pro obě světové výstavy v Ósace. „Jsou Japonci, kteří přes Reného Roubíčka vnímají celou českou zemi,“ dodává Kysela.
Originál je ale jen jeden. Vystaven bude na samém vrcholu českého pavilonu. Vznikne zároveň 25 kopií, které budou vzácné a budou si je moci koupit například sběratelé. Zatím existují dvě, jednu dostal darem končící japonský velvyslanec v Česku Hideo Suzuki, druhá kopie je v Česku. Další by měly vznikat v průběhu roku. Existuje ale také plyšová varianta. A ve hře je, že bude i virtuální Exponaut René – skrýval by se v Česku i Japonsku, a kdo by nasbíral všechny, vyhrál by zájezd do Japonska a opačně.
„Tatínek razil, že možnosti skla jsou na prvním místě. Nechtěl ho znásilňovat tím, že navrhne nějakého panáka a pak ho ze skla vyfouká. Chtěl, aby sklo promluvilo samo. Chápal to tak, že je tu od toho, aby dal sklu vyniknout. Vytvořil řadu bytostí a tvarů, které vznikly na oslavu toho, co sklo umí,“ říká sklářova dcera Michaela Lesařová-Roubíčková.
Nepřehlédněte:
