Pilulka Lab podpořila první startup, který má změnit zdravotnictví. Posílá miliony na technologii, která pomáhá odhalit covid

Iva BrejlováIva Brejlová

misar-a-kvak

Foto: Carebot

Daniel Kvak a Matěj Misař ze startupu Carebot

0Zobrazit komentáře

Chtěli pomoct lékařům lépe, a především rychleji vidět znaky covidu na rentgenových snímcích plic. Teď jim projekt roste pod rukama ještě rychleji, než se na začátku odvážili pomyslet. Mladá společnost Carebot Daniela Kvaka, Karolíny Kvakové a Matěje Misaře se stala prvním projektem, který podpořil akcelerátor Pilulka Lab. Ten hledá inovativní možnosti, jak změnit zdravotnictví.

 „Za několik měsíců jsme analyzovali přes 50 firem ze 14 zemí a s několika jsme v užším jednání. Máme radost, že Carebot je první mezi projekty, které se zapojí do akcelerátoru. Splňuje pro nás všechny parametry, aby mohl být extrémně úspěšný a mohl spustit revoluci v kvalitě diagnóz,” říká Martin Kasa, spoluzakladatel Pilulka.cz a Pilulka Lab.  

Spojením s Pilulka Lab získává Carebot řádově jednotky milionů korun na svůj další rozvoj. Akcelerátor za to ve společnosti dostane minoritní podíl, podle obchodního rejstříku sedm procent.

Carebot teď projde v Pilulka Lab tříměsíčním akceleračním programem. Online lékárna Pilulka a StartupYard ho otevřeli teprve před pár měsíci a zaměřují se v něm na zdravotnické startupy ze střední a východní Evropy působící v oblastech umělé inteligence, blockchainu, lékařských dat, zdravotní péče a podpory aktivního života.

Vedle účasti v tomto programu se teď Carebot snaží o oficiální certifikaci svého projektu tak, aby se mohl používat ve zdravotnictví. Pokud vše půjde dobře, lékaři by jej mohli mít v ordinacích od roku 2023.

Carebot

Foto: Carebot

Aplikace Carebot ukáže lékařům nesrovnalosti na rentgenových snímcích

„Pilulka není jen společnost z lékárenského prostředí, ale taky technologická. Do jisté míry je vzorem. I my se snažíme spojovat zdravotnický segment s novými technologiemi,“ uvádí Matěj Misař, spoluzakladatel Carebotu

„Je to rozvoj byznysu, ve kterém Pilulka zkrátka a dobře umí chodit. Rozvoj zdravotnického segmentu. I lidí. Budeme růst, a přicházejí u nás organizační změny,“ přidává Daniel Kvak, druhý ze tří spoluzakladatelů a zároveň CEO firmy.

Třetí oko pro lékaře

Carebot je založený na umělé inteligenci, kterou jeho spoluzakladatelé někdy označují jako třetí oko pro lékaře. Spolu s nimi totiž hledí na rentgenový snímek – aktuálně především plic – a během vteřiny umí poukázat na různé nálezy, jež na něj jsou více či méně viditelné. Respektive zvýrazňuje útvary uvnitř celého hrudníku, což je oblast, pro kterou aktuálně získává zdravotnickou certifikaci.

„Dokáže se strojovou přesností doporučit, jaké nálezy se na rentgenových snímcích hrudníku vyskytují a zároveň i vyznačit ložiska onemocnění. Aplikace tak výrazně zvyšuje kvalitu diagnóz, dokáže odhalit i nálezy, kterých by si lékař v nemocničním provozu nemusel všimnout, a i díky tomu může pomoci zachránit životy,” říká Kvak. Carebot pak podle něj lékaři s 99procentní přesností naznačí, jaký nález se na snímku nachází.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jedním z důležitých momentů je skutečnost, že lékaři Carebot může pomoct přesně v prohlížeči, ve kterém si radiologický snímek beztak otevírá. Odborný personál tak nemusí dělat nic navíc, přesto mu umělá inteligence ukáže problematická místa „Náš systém ladíme s lékaři a stále jej dovyvíjíme. Neuronová síť už se učila na zhruba 500 tisících snímků. Ale nejde jen o jejich počet. Důležité je taky to, jak s nimi pracujeme. A to je jedno z našich obchodních tajemství,“ doplňuje Misař.

Mladí lidé s cílem jít do světa

S plánem díky technologii ulevit zdravotníkům před podzimní pandemickou vlnou přišli Daniel Kvak, jeho žena Karolína Kvaková a Matěj Misař. Je to trojice, která se svým zaměřením dokázala v projektu zajímavě protnout. Zatímco Kvak se v minulosti zabýval využitím umělé inteligence v hudební kompozici a úspěšně už vybudoval společnost zabývající se strojovým učením, Karolína Kvaková studuje antropologii, a Misař je bývalý novinář se specializací na zdravotnictví.

Dohromady tvoří tým, který dokáže s pomocí lékařů a odborných zdravotnických pracovníků zasadit technologii umělé inteligence do diagnostického prostředí, a ještě o sobě dát úspěšně vědět. Společnost zakládali teprve v červnu. Už první investici ale mladá firma získala hned v červenci, kdy do ní vložil peníze investor Karel Bastl, mimo jiné zakladatel společnosti Klimatex. „Byla to částka, která nám zabezpečila fungování v tomto půlroce, začátek vývoje systému a jeho dovedení do podoby, kterou máme dnes,“ popisuje Matěj Misař.

Od té doby se pravidelně objevují ve společnosti starších a větších firem na soupisu těch, které mají potenciál změnit zdravotnictví. Zaujali v žebříčku nejrychleji rostoucích firem střední Evropy. Vyjeli do New Yorku, aby se tak ukázali mezi dalšími českými startupy v rámci Pitch Night pod CzechInvestem – a akci vyhráli. V soutěži Czech Digi@Med Award je ocenila společnost Roche. A Pfizer si je vybral do svého Healthcare Lab, kde pomáhá startupům v nefinančním slova smyslu.

Mezi ony zmíněné parametry, které teď Pilulka Lab oceňuje a od kterých Kasa očekává ukazatel extrémní úspěšnosti, patří mimo jiné škálovatelnost, validace odborníky na radiologii i řízení nadšenými mladými lidmi s cílem dělat celosvětový projekt. To mají v plánu i zakladatelé Carebotu. Analýza rentgenových snímků plic je podle nich jen začátek. Stejně jako Česká republika – v plánu je dostat se do celé Evropy a následně do světa.

Když to dobře dopadne, chce se Carebot do ordinací a nemocnic reálně dostat v roce 2023. Pak se v nich chce ovšem znatelně rozšířit. „Analýza snímků hrudníku je teprve začátek. Už teď víme, že naše řešení můžeme škálovat na téměř jakákoliv screeningové řešení, která se provádí, a to nejen ta statická. Jednou bude Carebot pomáhat i u diagnóz z CT, magnetické rezonance nebo kolonoskopie,” představuje si Kvak.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Telemedicínský projekt Meddi se vydal do Latinské Ameriky. Uživatele tam může počítat na miliony

Iva BrejlováIva Brejlová

pecina5

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Jiří Pecina, zakladatel Meddi hub a autor aplikace Meddi app

0Zobrazit komentáře

Už když svou telemedicínskou aplikaci spouštěl, tak Jiří Pecina věřil, že právě jeho přístup dokáže vzdálenou péči o pacienta konečně proměnit v realitu. Tuzemský projekt Meddi app má v Česku zaregistrovaných 4 700 lékařů, rozšířil se na Slovensko a teď se společnost Meddi hub vydala dokonce do Latinské Ameriky.

Získala totiž klienta v Ekvádoru, kde navázala spolupráci s fakultní nemocnicí v univerzitním městě Cuenca. Firma už ale rozehrála partnerství i se zdravotnickými zařízeními v sousedním Peru a Kolumbii, které by se měly stát oficiálními partnery Meddi hub do konce roku. Jen tato tři zařízení dohromady obslouží půl milionu pacientů ročně. České Meddi ale může díky dalším rozjednaným kooperacím v budoucnu obsluhovat i miliony dalších.

Firma zároveň spolupracuje i s Ibero-americkou asociací pro telehealth a telemedicínu a s Latinskoamerickou diabetologickou asociací se podílí na přípravě pilotního projektu v oblasti diabetologie Meddi Diabetes, který zahrne pacienty z Ekvádoru a Mexika. Dohromady má spolupráce, jejíž je Meddi odborným garantem, podle Peciny potenciál dosáhnout na víc než 60 milionů lidí, kteří se v regionu s diabetem léčí.

Latinskoamerický sen o telemedicíně

Vysoká čísla jsou pro Meddi hub jasnou zprávou: na čím víc lidí projekt dosáhne, tím zajímavějším místem pro byznys se pro ni Latinská Amerika může stát. „Region Latinské Ameriky se potýká s nedostatkem lékařů, současně je tu lékařská péče pro obyvatele často velmi vzdálená a specializovaná lékařská zařízení, která jsou obvykle v hlavních městech, jsou pro ně nedostupná. Potenciál je tu tedy opravdu ohromný,“ myslí si Pecina.

meddi1

Foto: Meddi

Meddi app Jiřího Peciny má proměnit zdravotnictví

Vypadá to, že i když se původně chtěl soustředit nejdříve na evropské státy, lepší region by hledal jen stěží. Lidé v Latinské Americe jsou zvyklí si za medicínské služby běžně připlácet, srostli s mobilními telefony a nakupují online. A aplikace zaměřené na wellness, fitness a zdraví tvoří poměrně velký, víc než sedmiprocentní, podíl aplikací stažených z App Store i Google Play.

Telemedicínu navíc podporují i zdejší státy. „V Peru například vláda schválila zákon o telemedicíně, který nemocnicím přímo ukládá telemedicínu aktivně využívat pro obor onkologie,“ říká Pecina. Je proto přesvědčený, že tu tak zvládne nabídnout službu, která je potřebná, a jejíž zavedení může být poměrně rychlé a hladké.

„Telemedicína může nahradit část osobních setkání a celkově zefektivnit komunikaci, dokáže ale také přivést pacienty k pravidelném monitoringu onemocnění a k větší ochotě k léčbě,“ nabízí další pohled k péči o cukrovkáře Omidres Perézová, prezidentka Latinskoamerické diabetologické asociace.

Diabetologický projekt začne veřejně fungovat v prvním čtvrtletí příštího roku. Perézová bude zároveň českou platformu využívat ve svých kurzech telemedicíny, které poskytuje pro lékaře z celé Latinské Ameriky.

Lékař v telefonu jako oblíbený firemní benefit

Vzhledem k výrazně nižší dostupnosti lékařské péče může Meddi v Latinské Americe oproti Česku využít víc modelů, jak na službách vydělávat. „Ať už v podobě mikroplateb za jednotlivé konzultace nebo formou předplatného. To platí pro veřejnost. Pak je zde samozřejmě korporátní sektor, jako Veolia, kde je telemedicína jedním z firemních benefitů a jde o službu, kterou nám naši klienti platí,“ vysvětluje Pecina.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Poslední cílovou skupinou jsou pak nemocnice a specializovaná lékařská zařízení, u kterých se dá upravovat aplikace přímo pro jejich potřeby. Ostatně takovou službu využívají někteří klienti i na domácí půdě. Jako zmíněná Veolia, která byla taky důvodem, proč se Meddi o Latinskou Ameriku začala zajímat.

Její dosavadní velký klient totiž začal poptávat služby Meddi i pro své latinskoamerické zaměstnance. Ty jsou pro osm tisíc pracovníků Veolie v Česku právě firemním benefitem. „Tam má více než 25 000 zaměstnanců a v současné době jednáme o nastartování spolupráce v příštím roce,“ popisuje Pecina.

Čísla jsou jasná

Platforma Meddi na dálku propojuje lékaře a pacienta, a to buď formou videohovoru nebo zpráv. Lidé můžou přicházet se svými zdravotními problémy a doktoři jim odpovídají. Kromě toho ale obsahuje systém správy a sdílení zdravotnické dokumentace. Jde tu poslat třeba fotky zranění, nahrávat lékařské zprávy, CT, rentgen i fotografie léků. Případně posílat potvrzení nebo třeba vystavovat neschopenku.

Takový projekt lékaře zbavuje části administrace a oběma stranám šetří čas. Vše probíhá v šifrovaném prostředí. Pecina už dřív pro CzechCrunch zmiňoval, že aplikace dokáže jednoduše nahradit 20 až 30 procent návštěv lékařů – ale nemá ambici rušit až 80 procent důležitých.

„Telemedicína má obecně velký potenciál při péči o dlouhodobé nebo chronické pacienty, u kterých se dá značná část věcí řešit distančně. Pacient i lékař se většinou dobře znají a není potřeba se pokaždé přímo setkat v ordinaci,“ doplňuje teď. Právě proto je třeba zmiňovaná cukrovka a spolupráce s diabetologickými společnostmi pro platformu zajímavou oblastí.

jiri-pecina-2

Foto: Meddi hub

Jiří Pecina mimo jiné vybudoval a později prodal síť autocenter a služeb Eurocar

Podle odhadů je v Latinské Americe zhruba 60 milionů lidí trpících tímto onemocněním a asi 15 tisíc specializovaných diabetologů. „A každý zvládne pečovat o asi 500 pacientů, čísla jsou jasná. A zde právě přichází telemedicína, která může lékařům uvolnit ruce a umožnit jim postarat se o více osob. Diabetologie je, například s onkologií, přesně jedním z těch lékařských oborů, kde má využití telemedicíny ohromný potenciál a kde může skutečně pomoci,“ myslí si Pecina.

Plány ke vstupu do regionu začaly vznikat na začátku letoška, v létě pak nabraly na intenzitě. Aktivity firma řídí z Prahy. „Pro region máme ale zodpovědného vedoucího manažera, který tam dříve strávil téměř patnáct let a zdejší společnost a komerční zvyky velmi dobře zná. Nyní je v regionu téměř trvale a vede lokální salesový a implementační tým,“ doplňuje Pecina.

Lékaře si vychováme

Aplikace Meddi neúčtuje poplatky lékařům a její verze je zdarma i pro pacienty – ostatně, Pecina počítal od začátku s tím, že je to jediný způsob, jak ji mezi odborníky rozšířit. Ale nabízí nadstandardní funkce, za které si lidé můžou připlatit. Další peníze získává od firem, které svým zaměstnancům službu Meddi poskytují jako firemní benefit. A pracuje na svém rozšiřování na všech myslitelných frontách.

Za poslední rok se platforma stala zakládajícím členem Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a rozšířila se i na Slovensko. Spustila s Masarykovým onkologickým ústavem speciální verzi MOU Meddi, pro pacienty s diabetem připravuje Meddi Diabetes a pro těhotné ženy Meddi Baby. „Kromě toho pomalu uzavíráme pilotní projekt k Meddi Care, což je verze uzpůsobená pro ústavy sociální péče a plánujeme její rozšíření do dalších zařízení,“ doplňuje Pecina.

V tuzemsku bylo ve službě v loňském prosinci zaregistrovaných 2 500 lékařů. Dnešních 4 700 se má podle očekávání firmy ještě navýšit s novou verzí aplikace, kterou teď testuje. Ale roste i počet zařízení, které s Meddi na různých úrovních spolupracují: jsou jimi Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, Masarykův onkologický ústav, Ústav pro matku a dítě v pražském Podolí, Národní telemedicínský ústav v Olomouci, IKEM i Mladí lékaři.

jiri-pecina

Foto: Meddi hub

Jiří Pecina usiluje o to, aby se telemedicína uplatnila nejen v Česku

Na Slovensku se zatím soustředí na korporátní klientelu, pro kterou má zasmluvněno přes 100 doktorů. Stejně jako v Česku tu poskytuje služby Veolii a domlouvá se s dalšími velkými firmami, jako je například DHL. Pro veřejnost aplikaci uvede během první poloviny příštího roku.

Firma spolupracovala a spolupracuje na výuce předmětu telemedicína na Karlově univerzitě, Masarykově univerzitě v Brně a na lékařské fakultě v Košicích. Už dříve totiž Pecina mimo jiné zmiňoval, že si může dovolit čekat na další generaci lékařů, která s telemedicínou bude vyrůstat.

Svou trpělivost prokázal i tím, co vložil do prozatímního vývoje. Do aplikace poslal ještě před spuštěním přes 200 milionů korun a čtyři roky času. Nekončí. Teď rozšiřuje jak svůj vývojový tým. Jak v Brně, tak ten za Atlantikem.