Strava ovlivňuje naše zdraví v mnoha ohledech a jinak tomu není ani u zdraví ústní dutiny. Vliv toho, co konzumujeme, na ústní dutinu, pak může mít důsledky i pro celkové prospívání našeho organismu. V druhém díle série o dentální hygieně se se zubní lékařkou Nikolletou Benešovou podíváme právě na to, jaký vliv má naše strava na stav chrupu a dásní.

Každý z 32 zubů dospělého člověka je tvořen tvrdými zubními tkáněmi, jako je sklovina, zubovina a cement, které převyšují svou tvrdostí i lidskou kost. Uvnitř zubu se ale nachází měkká rosolovitá tkáň obsahující krevní cévy a nervová zakončení. „Tato zakončení i krevní kapiláry prochází otvorem na konci kořene ze zubu ven, do okolní kosti, a tím chrup propojují s celým tělem. Stejně tak dásně a sliznice úst jsou velmi dobře prokrvenými částmi těla a krev, která tato místa zásobí, proudí dále organismem,“ vysvětluje Benešová.

Ústa hrají důležitou roli nejen při příjmu potravy, ale i v řadě dalších procesů. Kromě toho, že jsou vstupní branou do organismu, podílejí se také na imunitních pochodech, obsahují orální mikrobiom a umožňují člověku mluvit. „Zdravý, udržovaný chrup a bělavý odstín zubů taktéž činí člověka atraktivním, často vizuálně mladším, a statisticky zvyšuje jeho sociální status ve společnosti,“ říká zubní lékařka.

I proto je třeba klást důraz na konzumovanou stravu, která má na zdraví zubů a dásní zásadní vliv. A není většího strašáka než cukrů. Ty totiž podporují rozmnožování takzvaných kariogenních bakterií, které se cukry ze stravy živí a zároveň vylučují kyseliny, které narušují povrch zubní skloviny a mohou následně způsobovat kazy.

„Stejné bakterie také při svém metabolismu produkují další odpadní látky, které krom zubů ovlivňují negativně i dásně a zapříčiňují jejich zánět,“ vysvětluje Benešová. Zubní povrch může být ale narušen i dalšími kyselinami, které jsou přítomny ve stravě, a je proto důležité myslet i na to, zda jich nekonzumujeme příliš. Rizikové může být například pravidelné pití nápojů jako jsou Coca-Cola nebo freshe, vhodné ale není ani neustálé popíjení vody s citronem.

Vlivem kyselin mohou být pak ze zubního povrchu uvolňovány části minerálu hydroxyapatitu, který vytváří tvrdé zubní tkáně. Právě proto je pak důležitý proces remineralizace, díky kterému je povrchová struktura zubu zacelována a kterou mají na starost například sliny. Pokud je tak škodlivé odvápňování zubů kyselinami vybalancováno remineralizací, je vzniku zubního kazu předcházeno.

Zároveň je ale vhodné podporovat proces remineralizace i zvenku, třeba lokálními dentálními prostředky. „Patří mezi ně především takzvané remineralizační zubní pasty, obsahující například fluoridy, vápník či samotný hydroxyapatit,“ vysvětluje Benešová a upozorňuje, že v tomto procesu strava nebo konkrétní potraviny neposlouží. „Většinou jde pouze o mýtus, že pokud budeme například přijímat více potravin s vápníkem nebo pít hodně mléka, zlepšíme si celkový stav chrupu,“ doplňuje.

Kromě cukrů a kyselin mohou zdraví ústní dutiny ovlivnit i barevné potraviny a nápoje, které způsobují pigmentace zubů. Mezi ty patří například káva, čaj, červené víno, borůvky nebo koření jako kari. „Jelikož se zpravidla nevyhneme konzumaci těchto či jiných barevných potravin, mohou se následkem toho objevit na zubech tmavá zabarvení, tzv. pigmentace. S tím si jednoduše poradí profesionální dentální hygiena, která je krom estetického hlediska důležitá zejména z pohledu prevence, a která se tak stala již běžnou součástí pravidelné dentální péče,“ říká Benešová.

Opotřebení skloviny a snadnější usazování pigmentů pak může být způsobeno i mechanickými faktory, jako je žvýkání, kousání nebo okusování tužek a nehtů. „Negativní vliv mívá i zatínání a skřípání zubů, ať už vědomé nebo nevědomé během spánku, sportu nebo stresu,“ dodává zubní lékařka.