V publiku seděl britský premiér Boris Johnson i americký prezident Joe Biden. Světoví státníci ale v pondělí ve skotském Glasgow neupínali zrak jeden na druhého, ale ke slavnému přírodovědci. Na úvod klimatické konference COP26 promluvil David Attenborough, pětadevadesátiletý britský režisér, scenárista, dokumentarista a především popularizátor všeho, co se děje v přírodě.

„Zatímco příští dva týdny strávíte debatováním, přesvědčováním a děláním kompromisů, což všechno určitě musíte, je snadné zapomenout, že klima se točí kolem jednoho čísla – koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře,“ řekl David Attenborough na úvod svého vystoupení. Přitom jen díky stabilitě klimatu v posledních deseti tisících letech podle něj dokázalo lidstvo dosáhnout tolika věcí.

„Ale používání fosilních paliv, ničení přírody, industrializace, výstavba i to, jak se lidstvo učí, to vše má za následek vypouštění uhlíku do atmosféry bezprecedentním tempem i v bezprecedentním rozsahu. Už nyní máme problémy,“ vyprávěl přírodovědec v bezmála osmiminutovém projevu na konferenci OSN o změně klimatu.

Jeho řeč měla být ale především poselstvím naděje. Podle Attenborougha musí svět na změně postupovat společně, protože žádná ze zemí – ani z těch, které už na tom pracují –  ještě není udržitelná. „Musíme využít této příležitosti a vytvořit rovnoprávnější svět. Naše motivace nesmí být strach, ale naděje,“ hřímal s tím, že až se lidé budou zpětně dívat na probíhající konferenci v Glasgow, budou se ohlížet jen na jedno. Zda se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře začala snižovat spolu s přijatými závazky.

To všechno se podle Attenborougha může povést. „Jestliže se nám podařilo destabilizovat planetu každému zvlášť, když budeme pracovat společně, budeme dost silní na to, abychom naši planetu zachránili. Během svého života jsem byl svědkem děsivého úpadku. Během vašich životů můžete být svědky úžasného zotavení,“ řekl světoznámý Brit. „Právě ta zoufalá naděje je důvod, proč se na vás na všechny nyní dívá svět a také důvod, proč jste tady,“ zakončil směrem k významnému publiku Attenborough.

Vystoupení dokumentaristy nebylo to jediné, co v Glasgow stojí za pozornost. Dojít by mělo i na první závazky. Světoví lídři chtějí podepsat dohodu, podle které se do roku 2030 zaslouží o zvrácení světového odlesňování. Připojit by se měla stovka států, na jejichž území leží kolem 85 procent světových lesů. A to včetně těch, které v odlesňování sehrávají důležitou roli, tedy Brazílie, Indonésie a Konžské demokratické republiky. Ty všechny mají na svém území obrovské plochy tropických lesů.

Na ochranu a obnovu lesů, boj s požáry nebo podporu původních obyvatel by podle dohody mělo jít 19,2 miliardy dolarů, v přepočtu přes 420 miliard korun. Dopad to bude mít i na světový obchod s potravinami, které mají na úbytek lesů vliv. Dvacet osm zemí se totiž zavázalo, že budou eliminovat negativní dopady produkce palmového oleje, sóji nebo kakaa.