Kromě toho, že působí blahodárně na psychiku, má les ještě jednu zcela výjimečnou a důležitou funkci. Pohlcuje oxid uhličitý, který my lidé v nadměrné míře vypouštíme do vzduchu. O to lepší zpráva je, že plocha lesů v Česku se neustále rozšiřuje. Za posledních třicet let se rozrostla o dvě procenta, což se možná zdá jako málo. Při pohledu na dlouhodobější časovou řadu, jde ale o velký rozdíl.

A tak zatímco na konci osmnáctého století zabíraly lesy 1,97 milionu hektarů našeho území, na konci roku 2021 to bylo už 2,68 milionu hektarů. „Plocha lesních pozemků v Česku trvale roste. Částečně je to způsobeno převisem výměry nově zalesněných – původně nelesních – pozemků nad výměrou pozemků, které se z různých důvodů z lesa odnímají,“ uvádí tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Jinými slovy les, který je pokácený například kvůli výstavbě dálnice, je v menšině oproti lesu, který kupříkladu vznikl na někdejší ploše zemědělské půdy. Dalším faktorem je ale i to, že se neustále zpřesňují údaje v katastru nemovitostí.

Byť se takzvaná lesnatost Česka pohybuje mírně pod celoevropským průměrem, v kontextu jiných států na tom nejsme špatně. Lesnatost, tedy plocha lesních pozemků, je v Česku 34 procent. To nás řadí na jedenácté místo v Evropě. Hůř je na tom i Německo, kde je lesnatost 31 procent, v Polsku je to dokonce jen 30,3 procenta. Lépe je na tom naopak Slovensko s lesnatostí 39 procent a Rakousko, kde lesy zaujímají 46 procent území.

Co se narůstající plochy lesů týče, tak ani tady si Česko nestojí špatně. Zatímco u nás to byla za posledních třicet let zmíněná dvě procenta, v Německu od roku 1990 přidali pouhé jedno procento rozlohy lesů, stejně tak na Slovensku. Rakousko si naopak polepšilo s plícemi světa o tři procenta, zatímco Polsko o rekordních šest procent. „Trvalý, byť mírný nárůst vykazované plochy lesů má jednoznačně pozitivní význam,“ říká Bílý.

Za posledních třicet let se výměra lesní plochy zvyšuje konstantně. Nejvíc v tuzemsku vzrostl podíl lesních pozemků po druhé světové válce. A to v Sudetech, kde zůstala po odsunu německých obyvatel volná pole ležící ladem. Postupně si je vzala příroda sama a plochy se zalesnily.

Kůrovec jako příležitost

Na tom všem nic nemění ani několik let trvající kůrovcová kalamita, která české lesy sžírá už od roku 2015. Důvod je jednoduchý. Byť jsou v tuzemsku rozsáhlé holiny po vykácených napadených stromech, stále se počítají do plochy lesa. Lesníci totiž taková místa musí znovu zalesnit. Za normálních okolností už do dvou let. V současné výjimečné situaci je mohou zalesňovat za let pět. Zkrátka počítá se s tím, že holiny za pár let budou znovu plnit funkci lesa.

Holiny, které zůstaly po kůrovci, mají vliv na skladbu dřevin v českých lesích. Loni se dohromady vysázelo 243,7 milionů stromů, přičemž převažovaly listnáče. Vysadilo se jich 155,7 milionu sazenic, jehličnanů jen 88 milionů. Loňská obnova se přitom řadí k rekordním. Dohromady se podařilo vrátit stromy na téměř padesát tisíc hektarů holin, což je o devět a půl tisíce víc než předloni.

„V posledních letech vysazujeme více listnatých než jehličnatých stromů. Naším cílem jsou druhově pestré lesy. Daří se nám do lesa dostávat původní dřeviny, jako jsou dub, buk nebo javor, které jsou odolnější vůči klimatické změně. Nikdy jsme neobnovovali takovou rychlostí a v takovém rozsahu jako loni,“ říká ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Foto: Depositphotos

Na konci roku 2021 zabíraly lesy v Česku 2,68 milionu hektarů

Plocha, na kterých se sází listnáče, převažovala už třetím rokem. „Tato rekordní obnova probíhá v návaznosti na rovněž rekordní těžbu v důsledku kůrovcové kalamity, a to s ohledem na povinnost vlastníků, aby les na holině na lesním pozemku po těžbě obnovili,“ dodává k tomu Bílý. V konečném počtu bylo loni z lesních školek distribuováno na 300 milionů sazenic, to je dvojnásobek sazenic než v době, kdy nedochází ke kalamitě.

V zásadě tak lze říct, že všechno zlé je pro něco dobré. Zatímco dříve převažoval v českých lesích smrk, a to i na místech, kam se absolutně nehodil, nyní je příležitost k tomu, aby české lesy byly opět přirozené – tedy smíšené.

Byť z tabulky o výsadbě vyplývá, že smrk je stále nejvysazovanější dřevinou, je to především právě proto, že se rekordně obnovuje. A není pravdou, že smrk by se v české krajině nehodil vůbec nikam. Zcela jistě patří do vyšších nadmořských výšek.

Smrk je důležitý

„To, že v některých letech počet použitých sazenic smrku stoupne, neznamená opětovné masivní vysazování smrkových monokultur. Smrk je možné použít jako takzvanou přípravnou dřevinu, což znamená, že z budoucích dospělých porostů prakticky zmizí. Navíc jestliže se v daném roce obnovují lesní plochy, které jsou pro smrk vhodnými a typickými stanovišti, což je ve vyšších polohách Vysočiny, Šumavy, Krkonoš nebo Jeseníků, opět se spotřeba smrkových sazenic zvýší,“ vysvětluje Bílý. V současné době se přitom likviduje kalamita například právě na Vysočině.

Počet použitých sazenic neznamená zvyšování plochy, kterou obývají jehličnany. Potěšit může, že z hlediska počtu vysazených malých stromků jsou v závěsu buk a dub. Mnohem důležitější je ale to, že se postupně zvyšuje podíl listnatých dřevin. Listnáče převážily už v roce 2020, loni čítal jejich podíl při zalesnění více než 52 procent, zatímco u jehličnanů to bylo 47,9 procenta.

„Nebylo by fér vytvářet za každou cenu monokultury dřevin listnatých, které by mohl v budoucnu postihnout stejný osud jako smrk v důsledku masivního šíření některého z hmyzích škůdců,“ uvádí Bílý. Kromě toho, že jsou druhově pestré lesy odolnější vůči klimatické změně, jsou odolnější i vůči hmyzu, větru, sněhu a také požáru.

Kromě smrku je mezi jehličnany hojně zastoupená douglaska tisolistá a borovice, ať už kleč, blatka, černá nebo vejmutovka. Z listnatých dřevin jsou kromě buku a dubu zastoupeny břízy, a to bělokorá nebo pýřitá, lípy, mezi nimiž je malolistá i velkolistá, jeřáby, a to ptačí, břek, muk a oskeruše, habr obecný, javory klen, mléč a babyka a jilm, k jehož druhům patří horský, vaz a habrolistý. K obnově lesů a k zalesňování se v Česku využívá víc než 45 druhů dřevin.

„Smrk vždy byl – a z logických důvodů i nadále bude – nejvýznamnější hospodářskou dřevinou, která je jednou z původních na našem území. Pro vlastníky lesů smrk zůstává perspektivní dřevinou, zejména pro její rychlý růst a díky tomu, že jeho dřevo má díky svým vlastnostem široké využití v mnoha odvětvích. Takřka nepostradatelný je ve stavebnictví, většina tesařských konstrukcí je vyráběna právě ze smrkového dřeva, protože je to dřevo měkké a zpracování je většinou bez výrazných deformací, navíc je mnohem jednodušší než u dubů,“ popisuje Bílý.

Nadprůměrná obnova probíhala v Česku i historicky, byť v novodobých dějinách byl loňský rok opravdu rekordní. V minulosti se každopádně podobně jako teď při kůrovcové kalamitě vysazovalo například po větrné kalamitě na konci devatenáctého století, po mníškové kalamitě ve dvacátých letech dvacátého století či po orkánu Kyrill v roce 2007 a po dalších současných větrných kalamitách.