Plzeň staví technologické centrum za půl miliardy. TechTower má přilákat startupy a udržet ve městě mladé talenty

Peter BrejčákPeter Brejčák

techtower-min

Foto: SIT Plzeň

Plzeňská TechTower se má stát technologickým hubem města

Areál a budovy bývalého pivovaru Světovar na Slovanech nacházejících se na okraji Plzně jsou typickým brownfieldem. A právě ten aktuálně prochází velkou rekonstrukcí, která z něj má udělat vědeckotechnický park pro startupy a další inovativní firmy z oblasti vyspělých technologií. V rámci projektu TechTower za bezmála půl miliardy korun chce město víc motivovat mladé lidi, aby z něj neodcházeli a zakládali své firmy právě v srdci západních Čech.

„V jeden okamžik jsme si uvědomili, že nám středoškoláci odcházejí na vysoké školy v jiných městech a z velké části o tyto talenty jako město ‚přicházíme‘. TechTower je v podstatě rozvinutí pilotního projektu, který realizujeme v Cukrovarské ulici společně s neziskovkami TechHeaven a Nvias,“ popisuje pro CzechCrunch Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně (SIT).

Cílem je tak vytvořit místo, kde se komunita lidí starších 16 let bude cítit dobře, kde budou řešit reálné problémy a projekty zadávané městem či navzájem sdílet své zkušenosti. To následně může vést i přímo ke vzniku startupů, kterým v TechTower poskytnou také kancelářské a coworkingové prostory a možnost pořádat různé eventy a konference.

Budoucnost projektu, jehož realizace by se měla podle plánů dokončit v září příštího roku, přitom neovlivnila ani pandemie koronaviru, jejíž dopady podle očekávání do velké míry dlouhodobě ovlivní to, jakým způsobem se budou lidé setkávat a pracovat. SIT však i s vědomím různých dopadů a nejistého vývoje v rekonstrukci pokračuje.

„Obáváme se a uvědomujeme si dopady koronaviru. Na druhou stranu to, co se v Plzni vybudovalo, myslím náš unikátní ekosystém Rozvoje talentů a Inspirace k podnikání, byla také neznámá cesta s mnoha křižovatkami, slepými uličkami. Když se budeme bát, nehneme se z místa. Naší obrovskou výhodou je parta lidí, která tohle všechno vydupala ze země a stále má elán tvořit pro Plzeň lepší budoucnost,“ reaguje Šantora.

Podpora technických talentů od školky po založení firmy

Ředitel plzeňské Správy informačních technologií naráží na další aktivity, které magistrát západočeské metropole realizuje už několik let s cílem podpořit inovativní podnikání a mladé talenty. V rámci speciálního úseku SIT Port rozvíjí technologickou komunitu, podporuje technické vzdělávání i startupy.

Zaměřuje se přitom na nadané mladé lidi od šestnácti let, přičemž tak navazuje na činnost dalšího úseku, Centra robotiky, ve kterém se město věnuje rozvoji talentů již od předškolního věku do ukončení základní školy. V oblasti vzdělávání přitom město spolupracuje se soukromými firmami, s nimiž řeší jejich konkrétní potřeby a potřebné nové dovednosti v horizontu tří až čtyř let, aby byl celý program aktuální a relevantní.

„Ukažte mi základku, kde se učí robotika od první třídy jako povinný předmět zakomponovaný do školního vzdělávacího plánu. V Plzni to jedeme už čtvrtým rokem a letos vynášíme tuhle unikátnost na dalších šesti městských škol. Díky propracovanému mimoškolnímu vzdělávání v Centru robotiky a projektům v SIT Port umíme pružně reagovat na znalostní a dovednostní potřeby budoucích zaměstnavatelů, kteří jsou v našem regionu,“ pochvaluje si Šantora.

ludek-santora

Foto: SIT Plzeň

Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně

Na tyto všechny aktivity v oblasti práce se studenty a studentskými týmy pak navazuje BIC Plzeň. Byznysové a inovační centrum v momentě transformace studentského týmu na obchodní společnost pomáhá s jejím založením a inkubací.

„Vznikem nové firmy v podstatě ‚uzavíráme‘ ucelený ekosystém Rozvoje talentů a Inspirace k podnikání a dostáváme se tím do prostředí existujících společností. V této oblasti se město prostřednictvím BIC snaží existujícím firmám ve městě a regionu pomáhat se zvyšováním konkurenceschopnosti,“ přibližuje Šantora.

K tomu využívá několik nástrojů, například podnikatelské vouchery podporující spolupráci univerzit a výzkumníků při zavádění inovací, další specializované služby na bázi poradenství zvyšující konkurenceschopnost (platforma platinn.cz), mezinárodní spolupráce v rámci sítě Enterprise Europe Network či podporu nových technologií.

Konkrétním příkladem je zapojení Plzně jako testbedu pro 5G sítě, což do města přivedlo nově vzniklé konsorcium pro výzkum autonomních kolejových vozidel se zapojenými firmami jako O2, Škoda Transportation, Siemens včetně Západočeské univerzity a samotného města.

„Důvod byl prostý, je zde 5G síť a nová tramvajová trať poslouží jako polygon. Město navíc díky účasti v projektech Horizon pracuje na 3D modelu města, digitálním dvojčeti a podobně,“ vyjmenovává Šantora a dále zmiňuje příklad podpory technologií dronů, které město realizovalo právě díky projektům Horizon 2020.

„Dronaři“ jsou v Plzni přímo členy Integrovaného záchranného systému a jako první v republice létali v rámci ostrého nasazení při požárech, zřícených budovách, hledání osob v terénu či bezpečnostních akcích. Policii pak poskytují ucelené řešení streamingu, kdy dokážou distribuovat obraz z jakéhokoliv místa v terénu do krizového štábu, a to s minimální latencí a velící důstojník může reagovat v reálném čase.

„Z této spolupráce vzešla nová činnost, kdy nás policie volá k závažným dopravním nehodám a my pomocí dronu vytváříme 3D model nehody pro forenzní šetření,“ říká Šantora a doplňuje, že Plzeň drony využívá například i při tvorbě digitálních „dvojčat“ mostů v průběhu času, což se zapojením umělé inteligence pomůže s detekcí závad či vyhodnocením rizik. Pomocí laserového skenování povrchů a objektů chce město sledovat i rozšíření kůrovce v městských lesích.

Startupové město

Podpora rozvoje technologické komunity přitom nezůstává jen u zmiňovaných oblastí. SIT Port celoročně pořádá desítky akcí od hackathonů přes startup weekendy a soutěže až po festivaly či workshopy. K dispozici má také prostory Garáže, tedy plně vybavenou dílnu s CNC stroji, 3D tiskárnami, pájecími stanicemi, měřící technikou a podobně.

Přijít tvořit tak může kdokoliv, kdo má zájem, a to včetně začínajících startupů. Ty mohou navíc prostory využít jako konferenční nebo zasedací místnosti. SIT Port dále mladým firmám dokáže zajistit individuální poradenství či například zafinancovat specifické hardwarové vybavení i testování prototypů.

„Specifický je projekt Výzvy, který už částečně prostupuje do startupové komunity. Principem Výzev je zadání jakékoliv organizace, společnosti – většinou jde o městské organizace –, která potřebuje vyřešit nějaký problém. Místo toho, aby si najala firmu, zadání svěří nám a dá prostor studentům a mladým talentovaným lidem, aby předvedli, co umí,“ doplňuje Tomáš Cholinský, ředitel úseku SIT Port.

tomas-cholinsky

Foto: SIT Plzeň

Tomáš Cholinský, ředitel úseku SIT Port

Pokud se daný projekt podaří dotáhnout do zdárného konce, účastníci Výzev získávají kromě finanční odměny a zkušeností i první cennou referenci, která může podle SIT Portu stát na počátku jejich vlastního byznysu.

Jako úspěšné příklady plzeňských startupů Cholinský zmiňuje třeba Protector19 zaměřený na prodej kvalitních a přitom cenově dostupných ochranných štítů na obličej či Chytré Callcentrum přinášející řešení umožňující nahradit stále se opakující práci, a to díky plně automatizovanému systému, jenž vede telefonní konverzaci v přirozené řeči.

„Ale je jich mnohem víc, sami jsme se například stali klienty startupu BestTalk, který nabízí online řešení pro organizátory konferencí, tj. webový nástroj pro získávání a real-time zpracování zpětné vazby od účastníků akce a pokročilé zpracování dat včetně databázového interface,“ dodává Cholinský.

Krize není stopka, ale příležitost

Jak však přiznává, i aktivity SIT Portu musely kvůli pandemii přizpůsobovat do nové podoby. „Řadu akcí jsme museli zrušit, některé jsme přesunuli do online verze. Na druhou stranu se snažíme držet hesla, že krize není stopka, ale příležitost, takže jsme rozjeli i nové projekty a hledáme cesty, jak zůstat v kontaktu,“ říká.

Jako konkrétní příklad zmiňuje zřízení nahrávacího studia, v němž vznikají podcasty s odborníky, kteří v rámci workshopů běžně radí začínajícím podnikatelům – tedy s právníky, experty na propagaci, finance a podobně. SIT Port zároveň ve studiu natáčí videa, například rozhovory s řediteli škol, ve kterých hovoří o jednotlivých studijních programech.

foto3-min

Foto: SIT Plzeň

Jeden z eventů organizovaných SIT Plzeň

Cholinský i jeho kolega Šantora tak věří, že Plzeň díky svým aktivitám bude motivovat stále více mladých lidí, aby například na studium vysokých škol neodcházeli do jiných měst a aby ve městě zakládali i své firmy.

„Spousta měst má coworky, inkubátory, huby. Spousta měst pořádá akce pro budování komunity mladých technicky orientovaných lidí, jako jsou hackathony či startup weekendy. Plzeň k tomu nabízí něco navíc. Program Výzvy předkládá komunitě 16+ reálné problémy, potřeby našeho města, jeho organizací a samozřejmě i podnikatelského sektoru, který je na nás navázán,“ říká ředitel SIT.

„V komunitě pak vznikají týmy, která nám předkládají svá řešení. Vybraná z nich pak společně realizujeme, jsme andělským investorem, prvním zákazníkem, první referencí. K tomu přidáváme podporu pro transformaci ‚řešitelského týmu‘ do podoby obchodní společnosti – startupu a vazbu na budoucí investory,“ dodává Šantora.

Partnerem článku a celého CzechCrunche je SIT Plzeň. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Rubriku Startupy podporujíjt-retina