Koná se zpravidla jednou za deset let a pro nadšence do demografie je to nejspíš největší svátek vůbec. V sobotu v Česku začal cenzus, jinak známý také jako Sčítání lidu, domů a bytů. Vůbec poprvé v historii je postavený především jako onlinový a Český statistický úřad (ČSÚ) také významně zredukoval množství otázek.

Statistici často říkají, že jakmile skončí jeden cenzus, začíná příprava dalšího. Úderem půlnoci z pátku na sobotu tak vyvrcholil letitý a komplikovaný maraton příprav. Během něho musela vláda schválit třeba i speciální zákon a vyzkoušet onlinové řešení. Start se neobešel bez problémů – systém nezvládl nápor a hned v sobotu byl online formulář po většinu dne nedostupný. Nyní by už ale vše mělo fungovat bez problémů.

ČSÚ oznámil, že za první den zpracoval 250 tisíc formulářů, zbývající občané se pak mohou sečíst na webu scitani.cz nebo prostřednictvím mobilní aplikace až do 11. května. ČSÚ termín prodloužil na základě sobotních výpadků. Formulář stačí jeden za celou domácnost a jeho vyplnění by mělo čtyřčlenné rodině zabrat zhruba půl hodiny. Pokud se někdo nemůže nebo nechce sečíst online, může od 17. dubna do 11. května vyplnit listinný sčítací formulář.

„Zatímco v roce 2011 vyplnilo online formulář 25,5 procenta lidí, letos počítáme s tím, že online formu využijí více než dvě třetiny občanů. Nahrává tomu i fakt, že zhruba 90 procent českých domácností již dnes má přístup k internetu,“ říká pro CzechCrunch Jolana Voldánová, mluvčí Sčítání 2021.

Od roku 2011 se nezměnila jen forma cenzu, ale i jeho obsah. ČSÚ letos využívá napojení na několik státních registrů, což přináší řadu benefitů. Hned v prvním kroku je možné se přihlásit jednoduše pomocí občanského průkazu, cestovního pasu nebo přes datovou schránku či bankovní identitu. Výrazně pomůže například i našeptávač adres nebo oborů podnikání.

Využití dat, která stát má, umožnilo také výrazně zredukovat počet otázek. Formuláře jsou tak oproti roku 2011 zhruba poloviční. ČSÚ zároveň – stejně jako při každém předchozím sčítání – některé údaje zcela vypustil. Nebude se tak vůbec ptát na majetkové poměry či zda má domácnost auto nebo počítač.

Úřad tvrdí, že zjišťuje především informace, které stát nemá jak zjistit z jiných zdrojů. I přesto se ale objevují otázky například na obor zaměstnání či OSVČ, tedy v zásadě údaje, které by měla mít například Česká správa sociálního zabezpečení.

Proč má sčítání smysl i v době digitální

Sčítání lidu v různých formách probíhá už celá staletí. V moderním pojetí na našem území poprvé proběhlo už v dobách Rakouska-Uherska. Říšští úředníci tehdy zjišťovali třeba i fyzický stav, gramotnost nebo míru slepoty a hluchoty. Je ovšem pravdou, že tehdy měl státní aparát neporovnatelně méně informací o svém obyvatelstvu oproti dnešku.

Má tedy dnes cenzus ještě smysl? Statistici říkají, že rozhodně ano. Česká republika je ostatně pouze jeden z 55 států, které tento rok svá národní sčítání uskutečňují. Není to ani žádný relikt z dob minulých či byrokratický výmysl, svůj cenzus letos zažije například i proslule digitalizované Estonsko.

Každá otázka má jasný důvod, ač nemusí být na první pohled zřejmý. Sčítání představuje například jedinou možnost, jak může stát zjistit, kde lidé ve Česku reálně žijí. To se totiž často neshoduje s úředně vedeným trvalým pobytem. Skutečné bydliště je však důležité ke zjištění toho, kde občané reálně potřebují služby ke svému životu.

„Podle dat ze sčítání lze například snadno vypočítat, kolik a v jakých lokalitách bude v příštích letech předškolních dětí. Obce tak získají přehled o tom, jaká bude nutná kapacita tříd ve školkách a jak ji v budoucnu naplánovat,“ vysvětluje Marek Rojíček, předseda ČSU. Totéž platí i pro rozmístění domovů pro seniory, sportovišť či složek integrovaného záchranného systému.

V dotazníku mohou občané najít i velmi specifické otázky. CzechCrunch získal na žádost ČSÚ dokument, kde je důležitost některých z nich podrobně vysvětlena. Kupříkladu otázka A7 „Je do bytu zaveden přívod vody?“ může znít prostoduše, ale opak je pravdou.

„Údaj o domácnostech čerpajících vodu z vlastní studny naznačí, kdo je nejvíce ohrožen v době sucha. Tyto výsledky tak mohou ovlivnit rozvoj vodovodu v dané lokalitě,“ říká dokument. Podobnou logikou přistupuje i k otázce vytápění bytu. Z ní lze ve finále vyčíst třeba kvalitu ovzduší, emisní mapy či podíl obnovitelných zdrojů energie.

Data využijí obce i podnikatelé

Anonymizovaný dataset o více než deseti milionech lidí je obrovsky cennou záležitostí. Dokáže ho ale stát ve finále skutečně využít, například na stavbu nové infrastruktury? Trik je v tom, že výsledky se využívají i zcela jinde než na státní úrovni.

Důležitý je především fakt, že po zpracování jsou data ze sčítání veřejně a zdarma dostupná. Využít je proto může každý dle svého uvážení a například některé obce tak aktivně činí. Magazín ČSÚ Statistika a my nabízí hned několik projektů, ve kterých našla své místo data ze sčítání v roce 2011.

V Českých Budějovicích díky demografickým datům vznikl matematický model automobilové dopravy, v Brně pomohla s projektem bydlení pro mladé a v Ostravě pomáhají s rozšiřováním bikesharingu. „Využíváme je při rozšiřování našeho systému do dalších měst, eliminaci vandalismu či optimalizaci rozmístění kol pro některé cílové skupiny,“ řekl pro Statistika a my Lukáš Luňák ze společnosti Nextbike.

Podnikatelské možnosti využití dat jsou ovšem mnohem širší. Data mohou pomoci například developerům ve stavebnictví nebo cestovním ruchu. „Pokud máte třeba zájem poskytovat služby v oblasti rekreace a turismu, bude vás zajímat například fakt, že nejvíce rekreačních objektů se nachází v okrese Děčín,“ říká předseda ČSÚ Marek Rojíček o výsledcích z roku 2011.

Bezpečnost zdravotní i datová

Onlinová forma sčítání se ukazuje jako ještě důležitější v současné době, i když při letitých přípravách nikdo nemohl tušit, že na sčítací rok připadne i pandemie. I při doplňkovém terénním šetření, kterého podle odhadů využije zhruba čtvrtina obyvatel, tak budou nastavená přísná hygienická opatření.

ČSÚ nicméně počítá s tím, že některá data mohou být současným překotným obdobím ovlivněna. „Výsledky budou vypovídat i mnohé o současné covidové situaci a budou zajímavým srovnáním pro další generace. Samozřejmě vznikají komplikace, třeba v případe otázky na dojíždění do práce. Tu by lidé měli vyplnit podle toho, jak si myslí, že budou dojíždět po pandemii,“ říká pro CzechCrunch Voldánová.

Navzdory komplikacím úřad podle Voldánové neuvažoval o variantě odložení celého sčítání. V současné podobě dostal posvěcení i od Ústředního krizového štábu. V případě odložení by se navíc musel změnit i zákon, který sčítání zaštiťuje.

Mimo zdravotní bezpečnosti je velký důraz kladen i na tu datovou. Ačkoliv sčítání nemůže být z podstaty anonymní, po zpracování data podléhají podle ČSÚ „kompletní anonymizaci, vymazání či zničení“. Zveřejněné údaje budou pouze souhrnné, čísla za konkrétní osobu z nich tedy nepůjdou vyčíst.

Sčítáni lidu, domů a bytů 2021 probíhá v onlinové formě do 11. května. Ti, kdo ho nevyužijí, budou muset mezi 17. dubnem a 11. květnem vyplnit listinný formulář, který si vyzvedne sčítací komisař.Povinnost sečíst se mají i cizinci, kteří pobývají v Česku déle než 90 dní, nebo i Češi, kteří sice mají v Česku trvalý pobyt, ale žijí v zahraničí. Cenzus je podle zákona povinný pro všechny obyvatele Česka. První výsledky pak ČSÚ zveřejní na přelomu let 2021 a 2022.

Aktualizace 28. 3. 17.20: Český statistický úřad oznámil, že kvůli sobotním výpadkům prodlužuje možnost online sečtení až do 11. května. Původně mělo trvat pouze do 9. dubna a listinné sčítání mělo navázat mezi 17. dubnem a 11. květnem.