Aiko, Ewa Farna, Lenny a nejspíš další. Zaprvé známé české hudebnice, zadruhé tváře kampaně Equal, v rámci níž se Spotify snaží zviditelňovat ženy v hudbě. Součástí iniciativy je i velká obrazovka na slavném Times Square v New Yorku, jejíž pronájem firmu vyjde asi na tři miliony dolarů (65 milionů korun) měsíčně. Právě zde teď mohou kolemjdoucí ze všech koutů světa kromě Aiko nebo Farné zahlédnout také zpěvačku Lenny.

Jelikož je sedmadvacetiletá Lenka Filipová alias Lenny dcerou stejnojmenné české písničkářky, s hudbou začala už ve čtyřech letech, když se dostala ke klavíru. Umění, ať už herecké, nebo hudební, je od té doby zásadní součástí jejího života. Snad díky tomu ji dnes málokdo zná jako dceru slavnější zpěvačky, ale hlavně jako samostatnou tvůrkyni.

Ještě tři roky předtím, než stihla vydat debutové album Hearts, si díky dvěma kratším EP vysloužila cenu Objev roku v anketě Anděl. Když pak v roce 2016 album vyšlo, dostalo se mu chvály ze strany kritiků i posluchačů a vyhrálo čtyři Anděly, mezi nimi i v kategorii Album roku. Lenny s ním dokonce uspěla v zahraničí – například píseň Hell.o se několik týdnů udržela na vrcholu italské hitparády.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Lenny (@lennyfilipova)

Druhá dlouhohrající nahrávka s názvem Weird & Wonderful vyšla loni v květnu, a byť tuzemskou scénu nepřekvapila tak jako debut, stále si vysloužila mnoho chvály. Například v recenzi na serveru Aktuálně.cz ji označili za potenciálně jednu z nejdůležitějších nahrávek českého popu za dlouhou dobu, protože se nebojí narušovat očekávání a sebevědomě jít vlastní cestou.

Lenny je tedy u nás poměrně známá osobnost, ke světovému úspěchu má ale přes zmíněné náznaky ona i bezpočet dalších stále poměrně daleko. Právě s tím se snaží Spotify, podle všeho bez nákladů pro samotné umělkyně, pomoci. Reaguje tak na analýzy, podle nichž ženy přes možné zdání stále představují jen relativně malou část nejposlouchanějších umělců.

Streamovací služba proto před časem představila iniciativu Equal zaměřenou na zvýšení viditelnosti hudebnic mimo těch několika na vrcholu. Equal zahrnuje jak reklamní kampaně, jako třeba tu na Times Square, tak speciální playlisty s převážně ženskou tvorbou. Více jsme kampaň Spotify popsali už v dřívějším článku, když se na jednom z nejviditelnějších billboardů na světě objevila Ewa Farna.

Ještě před ní mohli lidé na desítky metrů vysoké obrazovce vidět také zpěvačku Alenu Shirmanovou alias Aiko. Ta svou hudební kariéru započala v zásadě v české edici pěvecké soutěže Superstar, kde se dostala do semifinále. Přes debut v silně mainstreamovém formátu pak ale svůj umělecký pseudonym začala spojovat hlavně s alternativním popem. Dnes žije v Londýně, a ačkoliv jsou texty jejích písní v angličtině, velká část jejího publika je nicméně stále česká. Po Aiko, Ewě Farné a Lenny by na Times Square měla zazářit také Slovenka Karin Ann.

Postavení žen v hudebním průmyslu je stále složité

Pro ty, kteří hudební průmysl alespoň okrajově sledují, není složité postavení žen v něm žádnou novinkou, přičemž dalece přesahuje jen jejich nižší viditelnost. Nejznámějším příkladem z poslední doby je případ country-popové hvězdy Taylor Swift, která se rozhodla znovu nahrát většinu alb ze své diskografie. Původní nahrávky, tzv. masters, totiž koupil vlivný hudební manažer Scooter Braun, který s umělkyní odmítl jakkoliv vyjednávat a dlouhé roky ji prý šikanoval.

Potíže s vlastnictvím nahrávek samozřejmě nečelí pouze ženy, lze nicméně přinejmenším spekulovat, zda by větší rovnost pohlaví na nejvyšších pozicích nahrávacích společností neměla pozitivní vliv na vztahy umělců s majiteli práv. Muži opanované manažerské pozice jsou pak jen dalším z problémů hudebního průmyslu. Například Billboard před časem zveřejnil článek, v němž zmiňuje mnoho případů vlivných producentů zneužívajících především mladší, začínající umělkyně.

Zejména ženy v populární hudbě pak čelí také specifickým očekáváním spojeným se vzhledem, s čímž se snaží bojovat například Billie Eilish. Ta až donedávna na veřejnosti, fotografiích či videích vždy nosila pytlovité oblečení, aby poukázala a zároveň se sama vyhnula problematické posedlosti tělem zpěvaček. Rozhodnutí se více odhalit, jak to ostatně v poslední době dělá sama Eilish, je samozřejmě na každé z nich, tlak ze strany hudebního průmyslu i posluchačů nicméně hraje velkou roli.

Kampaň Spotify je samozřejmě o něčem zásadně jiném a je otázkou, zda by firma jeho velikosti a vlivu mohla významnějším způsobem reagovat také na zmíněné problémy. Pro začátek nicméně může alespoň v nějaké míře pomoci se zvýšením viditelnosti ženských umělkyň v hudebním průmyslu. To zdaleka nezahrnuje pouze samotné zpěvačky, ale také písničkářky stojící za hity jiných, producentky, zvukové inženýrky a podobně.