Počítejte s tím, že si vás proklepnou. Jak na prodej firmy, radí advokátka Linda Kolaříková

Odprodej společnosti není jen o jednoduché převodní smlouvě, ale o celé řadě dokumentů.

kolarikova_1Speciál

Foto: Archiv LK

Linda Kolaříková, advokátka z kanceláře Sedlakova Legal

0Zobrazit komentáře

Prodej startupu může být skvělou, ale také poměrně nervy drásající událostí, se kterou se pojí mnoho faktorů. Proto se vyplatí mít ve všech věcech spojených s exitem pořádek. A hlavně se připravit na důkladnou kontrolu ze strany kupujícího. Jak na to, přibližuje advokátka Linda Kolaříková z kanceláře Sedlakova Legal, která se podílela i na našem speciálu Právo ve světě startupů.

Vypiplali jste úspěšný podnik a přišel čas poslat ho do světa? Exit z podnikání může být radostnou, ale téměř vždy i stresující záležitostí. Ať už máte mladý startup, nebo generace fungující rodinný podnik, je těžké nevnímat ho jako své drahocenné, krví a potem vydřené dílo, či dokonce vlastního potomka. Zkuste se nad tento postoj povznést a počítejte s tím, že až se na vaše děťátko budou chodit dívat zájemci, budou na něm hledat primárně kazy a slabá místa. Nejde přitom o útok na vás, jen racionální byznysový pohled.

Nejpozději ve chvíli, kdy vůbec začnete přemýšlet o prodeji společnosti, přemýšlejte také o pořádku ve všech jejích záležitostech. Divili byste se například, kolik zakladatelů po letech s překvapením zjišťuje, jaké že vlastně jsou administrativní požadavky na řádné vedení společnosti. Většina nesrovnalostí se dá napravit a je rozhodně lepší řešit je dříve, než vám je vytkne kupující. Ideální čas najmout si právníka a udělat si větší či menší vlastní právní prověrku, takzvanou due diligence.

Samozřejmě záleží, jestli nabízíte odprodej širšímu počtu zájemců. Nebo máte jediného. Také záleží, jak dobře už společnost znají. V každém případě však počítejte s tím, že si ji pořádně proklepnou.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Standardem je prověření compliance záležitostí, majetku a závazků společnosti, podle oboru pak vyhodnocení v dalších relevantních oblastech. U technologických společností je obzvlášť zásadní duševní vlastnictví k vyvíjeným produktům. Menší výtky snižují cenu, větší mohou pokazit i celý obchod, tak buďte připraveni!

Pokud jste si snad dosud mysleli, že vše zvládnete sami, přichází poslední příležitost najmout si právníka. Vlastního. Při jakémkoliv prodeji je nevyhnutelný střet zájmu. A nikdo, ani na přátelském utkání, nemůže hrát za oba týmy naráz. Mějte proto někoho, kdo kope jen za vás.

Odprodej společnosti není jen jednoduchá převodní smlouva, ale celá řada dokumentů. Především komplexní investorská smlouva, často i nastavení vztahů společníků do budoucna. Skutečně se vyplatí nechat to na profesionálech.

V každém případě počítejte s tím, že si vaši firmu pořádně proklepnou.

Ve většině případů nemá kupující zájem o pouhé rychlé nabytí celé společnosti. Klíčovým faktorem bývají lidé. Proto vstupy do společností a výstupy z nich bývají typicky pozvolné a je zásadní, jak se starý a nový management sžije. Zde naopak – v ideálním případě – nemusí ke střetu zájmu dojít vůbec. Podaří-li se podnik postupně úspěšně předat, odchází prodávající s více penězi a kupujícímu nechává úspěšně zaběhnutý stroj. Klasická win-win situace.

I jazykově evokuje exit ze společnosti jakousi „smrt“. Ta ale může znamenat i znovuzrození. Co tedy po konečném odchodu? Nezůstávejte „v hrobě“ (čtěte: vyvarujte se jednání bývalých majitelů denně pozorujících vrátnice „svých“ továren), vydechněte a najděte si nový cíl. Ať už jsou to nohy v písku při zaslouženém odpočinku, nebo další podnikatelská výzva.

***

Všechna témata z našeho speciálu Právo ve světě startupů naleznete zde.

Právo ve světě startupů

Tenká linie švarcsystému. Na jaké věci si dát pozor při zaměstnávání lidí na IČO?

Kdy je využívání „ičařů“ ve firmě v souladu se zákonem a kdy ne?

Luboš KrečLuboš Kreč

Kdy je zaměstnávání lidí na IČO v pořádku?

0Zobrazit komentáře

Diskuze o zaměstnávání lidí na živnostenské oprávnění (a zvlášť ve startupové komunitě) je v Česku v posledních měsících ožehavé téma. A odstartoval to především online supermarket Rohlik.cz. V našem speciálu Právo ve světě startupů jsme proto i takzvaný švarcsystém rozebrali a objasnili klíčové body, kdy je využívání „ičařů“ ve firmě v souladu se zákonem. A kdy naopak není.

Když zkraje roku hasil online supermarket Rohlik.cz problém s nespokojenými kurýry, nechtíc rozpoutal ještě jednu debatu – o roli švarcsystému ve světě startupů. Část jeho řidičů totiž není zaměstnaná na klasický pracovní poměr, ale jsou oficiálně živnostníky. Jde o praxi, která je nejen mezi tuzemskými startupy velmi rozšířená. Jenže zároveň hodně riskantní.

Když přijde na najímání zaměstnanců, nabízí advokátka Linda Kolaříková z právní kanceláře Sedlakova Legal základní rozdělení: „Spolupráce může být různá – společník přímo držící podíl na společnosti, zaměstnanec či kontraktor neboli OSVČ. Když se rozhodnete pro OSVČ, musíte si ale ověřit, že to úřady nebudou vnímat jako výkon závislé práce, tedy takzvaný švarcsystém.“

Proč je to takový problém? Protože švarcsystém je zakázaný a hrozí za něj celkem drakonické pokuty. Pro zaměstnavatele až 10 milionů korun a pro zaměstnance až 100 tisíc korun. Důvod takových pokut je nasnadě – jednak touto cestou státu utíká dost peněz, jednak jde o ochranu pracovníků.

To jsou i dva základní důvody, proč firmy k zaměstnávání na IČO přistupují. Na jedné straně společnost ušetří výrazné náklady za odvody na sociální a zdravotní pojištění, na druhé není ve vztahu ke spolupracovníkovi vázaná parametry zákoníku práce. Ten je v českém prostředí relativně striktní a stanovuje velmi přísná pravidla třeba pro to, kdy a za jakých podmínek lze lidi propustit.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kde se vlastně vzal název švarcsystém? Pochází od jména benešovského podnikatele Miroslava Švarce, který ve své stavební firmě v 90. letech ve velkém využíval právě systém zaměstnávání nikoli na pracovní poměr, ale na IČO. Byl sice průkopníkem, ale státu se to ani trochu nelíbilo – Švarc nakonec musel svou společnost zavřít a dokonce strávil několik měsíců ve vazbě.

Jak poznat, kdy už jde o nepřípustný švarcsystém, popisuje Jaroslav Menčík z právní kanceláře Mavericks: „Jde o situaci, kdy živnostník fakticky vykonává závislou práci, ale neřídí se pracovněprávním vztahem. To je tehdy, když je živnostník ekonomicky závislý na svém klientovi, poskytuje mu své služby osobně, je ve vztahu podřízenosti vůči klientovi, vystupuje jménem klienta a na odpovědnost klienta a řídí se jeho pokyny.“

Zahraniční investoři neradi vidí, že má firma v nějakém směru potenciálně problematické vztahy a zaměstnávání přes IČO v Česku vždycky trochu sporné bude.

Takže pokud plánujete využívat ičaře, bylo by dobré si dát pozor na následující věci:

  • Mezi živnostníkem a firmou by neměl být vztah podřízenosti, respektive nadřízenosti.
  • Spolupráce na IČO má vzniknout dobrovolně, nikoli z donucení.
  • Poskytovatel služeb vystupuje svým jménem, nikoli klientovým.
  • Živnostník má více klientů a nedostává pravidelně shodnou odměnu od jedné společnosti.
  • Neměla by být pevně stanovená pracovní doba.
  • Spolupracovník na IČO používá vlastní zařízení jako mobil nebo počítač.
  • Živnostník nese jen omezenou odpovědnost.

I když tohle všechno splníte, může ale nastat situace, kdy se zaměstnáváním na IČO narazíte – to když přijdou investoři nebo když se svůj startup rozhodnete prodat. Předně jde o to, že především zahraniční investoři neradi vidí, že má firma v nějakém směru potenciálně problematické vztahy a zaměstnávání přes IČO v Česku vždycky minimálně trochu sporné či komplikované bude. Investoři pak můžou žádat, aby se maximum spolupracovníků buď převedlo do zaměstnaneckého poměru nebo aby zakladatelé zaručili, že případné pokuty uhradí ze svého.

Druhý rozměr je spíše symbolický. Pokud startup při vyjednávání o investici deklaruje, že má desítky – nebo dokonce stovky – zaměstnanců, ale v účetnictví pak nic takového není a všechny personální náklady jsou schované v kolonce „služby“, tak to na velké investory nemusí udělat zrovna seriózní dojem.

Právo ve světě startupů