Pod Ještědem vyrábí hodiny bez ručiček a číslic. Místo nich hlásí aktuální čas zářící slova
Michal Novotný hledal hodiny, které mu sednou do interiéru, až začal vyrábět vlastní. A protože ho nebaví nakupovat na Alze, přidává i zážitek.
Slovní hodiny čas neukazují, ale vyprávějí o něm
Doklady o prvním měření času pocházejí z Egypta, kde k tomu před zhruba dvěma tisíci let využívali slunečních paprsků. Ke slunečním hodinám se později přidaly hodiny vodní, přesýpací, voskové, klasické ručičkové a nakonec i digitální. Pod Ještědem však pracují na dalším způsobu, jak o čase informovat. Nástěnné hodiny projektu Time for Stories o něm doslova vyprávějí.
Za projektem slovních hodin stojí Michal Novotný a Radovan Kovář, kteří se potkali během studií na Technické univerzitě v Liberci. Přátelské vztahy udržovali i po škole, kdy se každý začal věnovat vlastním pracovním povinnostem. Zatímco Kováře zaměstnávaly projekty jako 3DK Technologies, v rámci něhož vyvíjel technologii pro dezinfekci povrchů, Novotný se věnoval agenturní činnosti a následně začal poskytovat firmám služby spojené s outsourcingem výroby, dodáváním pracovních týmů a IT řešení či řízení vztahů se zákazníky.
Jejich pracovní spolupráce odstartovala v momentě, kdy si chtěl Novotný domů na zeď pověsit hodiny. Zaujal jej koncept takzvaných slovních hodin, tedy hodin, které nemají ručičky ani digitální číslice, ale o aktuálním čase informují pomocí zobrazovaných slov. „Takové hodiny na trhu existují, koupíte si je z Číny, pár výrobců je i v Evropě. Nicméně já jsem nenašel přesně takové, které by odpovídaly mým potřebám. Buďto se jednalo o hodně low-cost produkt, nebo byl omezený výběr dekorů, zkrátka se nehodily do mého interiéru,“ vysvětluje Novotný.
Proto se obrátil na Kováře, který dle jeho slov disponuje mimořádným technickým nadáním, přičemž má na svém kontě i několik patentů. Dohromady začali vymýšlet koncept samotných hodin, ale i služby okolo. Jak totiž Novotný říká, šlo mu o to vytvořit něco zcela opačného, než na co jsou dnes zákazníci zvyklí z internetových obchodů.
„Nechci, aby si u nás někdo párkrát kliknul na e-shopu jako na Alze, šel do boxu, na něm zadal pin a vyzvedl si balíček. To mě nebaví. My se naopak vracíme zpátky, kdy mezi prodejcem a zákazníkem panoval určitý vztah,“ vysvětluje Novotný s tím, že mu jde o to se s klientem potkat v interiéru, kde by měly hodiny viset, na místě probrat materiálové možnosti i technická řešení a tím vzájemnou spolupráci odstartovat.
„Náš projekt se proto jmenuje Time for Stories. Není to přímo o tom, že by s námi zákazník brousil, řezal a lakoval, ale otevíráme mu možnost co možná nejdetailněji navnímat a ovlivnit proces tvorby věci, za kterou zaplatil,“ vysvětluje Novotný s tím, že tuto zkušenost jiní výrobci, jako je například německá firma Qlocktwo vyrábějící podobný produkt, nenabízí.
Tisíc dílů, corten i karbon
Nejdříve však bylo nutné dát hodiny dohromady. To byl úkol právě pro Kováře, kterému vývoj stroje složeného z téměř jednoho tisíce různých dílů zabral více než rok. Jednotlivé části, které pocházejí i z 3D tisku, se vzájemně skládají do vrstev a jejich jádrem jsou dva počítače a algoritmus. Ten ovlivňuje, které části LED panelu, respektive slova informující o aktuálním čase, mají svítit.