Do středu pozornosti a zároveň na zdejší poměry závratných tržeb ji vystřelil covid. Ale od začátku to bylo mnohem víc. Firma GeneSpector je nebývale aktivní – rozhodně na tuzemský spin-off, tedy společnost, která se zformovala na vysoké škole a pak se osamostatnila. V prvních měsících letoška oslavila rok a půl svého fungování a obrat 500 milionů korun. Teď k obratu přihodila ještě dalších sto. A především sesterská GeneSpector Innovations právě založila pobočku ve Spojených státech. Hodlá dostat do světa nejen rychlou diagnostiku dýchacích onemocnění, ale pomoct i s onemocněním ledvin nebo testovat kondici střev.

Zdejší prostředí je velmi startupové. V centru Prahy zabírají aktivity kolem GeneSpectoru a organizace Univerzity Karlovy, která umožňuje zajímavým nápadům dostat se z akademického prostředí na trh, rovnou tři patra. Tedy, jedno je ve výstavbě – podkroví zatím zakrývají igelity, a než se z něj stanou kanceláře nebo místa na další setkávání, bude potřebovat ještě hodně péče.

GeneSpector je firma, která vyrostla na covidu. Odborníci z Univerzity Karlovy dokázali metodu testování PCR zrychlit, zjednodušit a zefektivnit, takže v době, kdy pandemie měla v tuzemsku největší sílu, používal každý třetí PCR test vyhodnocovaný v tuzemsku právě řešení od nich.

Jenže ta chvíle dala podmínky na mnohem víc. „Vzniklo uskupení lidí, kteří mají obrovskou motivaci něco dokázat v oblasti biomedicíny. Už více než rok pracujeme na jiných aplikacích mimo covid,“ popisuje Michal Pohludka, spoluzakladatel a ředitel společnosti a zároveň osoba, která významně pomohla velká kola nejen této firmy rozjet.

Foto: CUIP

Řešení diagnostiky covidu vyvinuté firmou GeneSpector

Není to tak dávno, co se Pohludka vrátil ze Spojených států. Letěl se tam setkat s investory. Ale i podívat se, jakým způsobem fungují tamní univerzity nebo jak se z nich můžou projekty dostat na trh. Farmaceutická a zdravotnická oblast je specifická. Trh je extrémně regulovaný a složitý, popisuje Pohludka. Pro firmu je zásadní spojit se s partnery a díky nim vstoupit s vlastními produkty do světa, tedy nechat si pomoct s protlačením do distribučních sítí.

„Nesměřujeme primárně na Spojené státy,“ vysvětluje však Pohludka. Nová pobočka má být způsob, jak vytvořit globální dosah. „A my se potřebujeme pro technologie, které máme, spojit s velkou firmou a s nimi jít do celého světa. To nejsme schopni udělat z Česka. Je pro nás mnohem jednodušší jít z druhé strany,“ dodává.

Zatímco na světové pandemii vyrostla firma GeneSpector, její sesterská GeneSpector Innovations si dala za cíl pomáhat s dalšími nemocemi. A právě ta za oceánem otevřela pobočku. Kontrakty už jsou podepsané, produkty na americkém trhu už také jsou. Ne úplně veřejně dostupné, ale startuje klientská studie jednoho léčiva. „A naše diagnostika je svým přístupem velmi zajímavá pro americký trh. Je zahrnuta v klinických studiích už teď,“ říká Pohludka.

Neprodáme ani kousek

Firma hodlá veškeré aktivity směrovat do Bostonu. Město je střediskem vysokoškolského vzdělávání a zdravotnictví. Zde a v okolí sídlí ty nejvýznamnější americké univerzity i nemocnice a GeneSpector tu má obchodní i vědecké kontakty.

„Americká firma je pro nás takový akcelerátor, že ušetříme 30 let vývoje společnosti a půjdeme s produkty skrze globální hráče rovnou na trh,“ představuje si Pohludka. Je si ale jistý, že vývoj zůstane v České republice. „Firma je česká, vlastníky máme z Čech a tak to i zůstane. Nechceme prodat ani kousek. Ani té české. Ale ani americké,“ usmívá se.

GeneSpector i GeneSpector Innovations se můžou opřít o vědce s obrovskou odborností, mají z čeho vybírat. Pohludka ukazuje seznam projektů v různých fázích vývoje – od těch počátečních až po probíhající patentová řízení – a tabulkou na počítači listuje dlouho. Jsou jich desítky. Jeden z těch nejvýznamnějších v ní je projekt na rozpoznávání onemocnění ledvin, který by měl brzy získat patent. Dokáže levně a velmi brzy detekovat dědičné onemocnění, které zatím uměl najít jen drahý genetický screening.

Foto: CUIP

Michal Pohludka, spoluzakladatel a CEO společnosti GeneSpector

Zajímavých je ale mnohem víc. Další projekty se zabývají tím, jak by se lidé mohli na některé parametry testovat sami v klidu doma. Aby se mohli třeba píchnout do prstu a ze dvou kapek krve, které by do laboratoře poslali, zjistit svůj stav. Nebo podobně ze slin. Mezinárodní patent a klinické studie už má prediktor závažného respiračního infekčního onemocnění: nejen covidu, ale i chřipky nebo jakéhokoliv jiného.

„Je to diagnostika, jakou teď všichni moc dobře známe, z nosohltanu. Ze vzorku jsme schopni nejen říct, jestli je ten člověk pozitivní, ale taky jestli má jinou infekci. A především jaký bude mít průběh. Třeba jestli skončí na JIPce, a to ještě předtím, než to nastane. Je to zásadní. Léčba je nejúčinnější od počátku infekce až po dobu, než má složitý průběh,“ popisuje Pohludka.

Velkou příležitost vidí zdejší odborníci v prevenci. A právě proto startují s dalším velkým projektem, ve kterém Pohludka vidí budoucnost. Jmenuje se Macromo a v rámci něj tu chtějí lidem nabídnout genetické testování, které může odhalit řadu věcí: k jakým nemocem mají lidé predispozice? Jaký pohyb je pro ně vhodný? Nebo třeba jak je jejich tělo uzpůsobené ke spánku?

Pak jsou tu další možnosti: každý druhý člověk má v životě v určitém věku zažívací potíže a bolesti břicha, ať už ze stresu, nebo z čehokoliv jiného. A diagnostici by mohli na základě domácího vzorku testovat mikrobiom ve střevech.  Takové testy by mohly ukázat původ problémů a jak se jim vyhnout.

Celý systém by Pohludka rád propojil v aplikaci, která se může opřít o laboratorní i genetické výsledky, ale využívá i další moderní technologie. „V rámci Macroma máme různě po Evropě víc než deset developerů. Máme v něm kolegy z Matfyzu. I tým mediků,“ vysvětluje. Vedle vlastních projektů GeneSpector Innovations nedávno koupila desetiprocentní podíl ve společnosti IQS nano. Je to dceřiná společnost firmy, která vytváří ochranné prvky na bankovky, jako jsou hologramy, umí dělat nanotisky a v miniaturním světě vytvářet téměř cokoliv.

„A když je někdo schopný dělat struktury v nanoprostoru a téměř zadarmo to vyrobit v milionových množstvích, je to extrémně zajímavý nástroj pro převedení do biosvěta. To, co se teď dělá ve zkumavkách, se může dělat v nanoprostoru. Vezmete kapku. Vytvoříte orgány na sklíčku. Otestujete molekuly. Nemusíte píchat do myší a jiných zvířat a čekat, jestli je to zabije. Otevírá to spektrum aplikací, které můžou extrémně zvýhodnit nejen diagnostiku, ale i výzkum a vývoj,“ říká s nadšením Pohludka.

Spin-offy rychle a hladce

Pohludka sám má několik druhů vizitek. Zatímco na jedné se jeho funkce vejde do tří písmenek CEO u názvu společnosti je napsáno GeneSpector, druhá jej podobně staví do čela GeneSpector Innovations. Třetí vizitka pak vyžaduje obšírnější vysvětlení. Stojí na ní název pozice místopředsedy správní rady organizace CUIP, tedy Charles University Innovations Prague.

Je to organizace speciálně vytvořená pro „výrobu“ spin-offů. Tak, aby nemusel každý nový tým procházet administrativním kolečkem, žádat o zdlouhavé schvalování na univerzitní půdě a najímat si vlastní právníky. Je to akciová společnost Univerzity Karlovy a vše, co má potenciál stát se komerčním řešením, má jít právě přes CUIP. Má totiž v zádech právníky i byznysové odborníky. To, co by bez ní trvalo třeba i rok a půl, dokáže zkrátit na týdny.

Uskupení propojených organizací pomohlo k tomu, že už s prvním záměrem se z GeneSpectoru stal zřejmě vůbec nejrychleji rostoucí a zároveň největší spin-off pocházející z české univerzity. „Já si to také myslím,“ přitakává Pohludka. Není totiž úplně jednoduché firmy, které vycházejí z vysokých škol, v tomto smyslu změřit. A tak spolu řešíme, jak velké jsou výsledky, kterými se tady můžou prezentovat.

Dnes vedle zmíněných více než 600 milionů korun obratu dosahuje pro GeneSpector ukazatel EBITDA, tedy zisk před zdaněním, odpisy a úroky, na 40 procent této částky. „To je obrovské číslo. A to nemáme ani jednoho zaměstnance,“ říká Pohludka. Společnost má totiž smlouvy se zaměstnanci spřátelených organizací nebo s dalšími subjekty, které s jejím rozvojem pomáhají. Částečně tak pro ni pracuje až 30 lidí s různou odborností.

I ti z Macroma se nedávno vrátili ze Spojených států. Byli tam rovnou dva měsíce. „Je to globální projekt,“ říká Pohludka. „A když uspějeme aspoň s jedním z velkých projektů, myslíme, že budeme mít dostatečnou pozici na to, abychom vytvořili v Evropě velkou firmu,“ věří.