Je to vesmírný projekt, na kterém pracovali vědci z celého světa dekády. A teď začíná nést první ovoce. Webbův vesmírný teleskop, nejvýkonnější zařízení svého druhu, se sice vzneslo na raketě Ariane už v prosinci minulého roku, až doteď ale NASA čekala se zveřejněním jím pořízených záběrů. Dnes představila pět úchvatných snímků.

První z nich zahrnuje mnoho detailů, hvězd i galaxií. Není sice tak spektakulární jako ostatní, ovšem podstatné je, co demonstruje.

Ukazuje totiž maximální vzdálenost, do níž je teleskop, jehož úkolem je zkoumat historii vesmíru a hledat známky života v jeho předalekých končinách, schopen dohlédnout. Jedna ze zobrazených galaxií je stará 13,1 miliardy světelných let, přičemž vesmír samotný je starý přibližně 13,8 miliardy let.

Pro lepší představu síly optiky teleskopu zkuste natáhnout paži a představte si, že by vám na prstu leželo jediné zrnko písku. Právě na takový výsek vesmíru se na obrázku díváte.

Potenciálně obyvatelná planeta

Druhá představená fotografie není ani tak fotografií, jako spíš grafem, který je ale také velmi zajímavý. V tomto případě se naopak stroj podíval do relativní blízkosti – „jen“ 1 150 světelných let daleko, stále do galaxie Mléčné dráhy, na planetu WASP-96.

Ukázal tím svou schopnost proniknout vrstvami prachu a analyzovat složení atmosféry planety. V ní detekoval jasné známky toho, že se zde nachází voda. Tato schopnost naznačuje, jak významnou roli bude v příštích letech teleskop hrát při hledání potenciálně obyvatelných planet.

Umírající hvězdy

Skutečně fascinující záběry ale přišly na řadu se třetí fotografií, respektive dvěma dalšími fotografiemi. Jedná se o dva snímky stejného objektu – planetární mlhoviny zvané Jižní prstenec. Jde o úkazy tvořené plynem a prachem, které vyvrhávají umírající hvězdy.

Fotografie pořídily dvě různé kamery na palubě teleskopu, přičemž zajímavější je záběr vpravo, který vznikl díky infračervené kameře. Až ten odhalil, že uprostřed mlhoviny se nenachází jedna, ale dvě hvězdy.

Dvě galaxie, které se spojují

Čtvrtý obrázek opět nabízí hned několik galaxií najednou. Protože jich je pět, vědci je nazvali Stephanův kvintet. Pozornosti by rozhodně neměly uniknout zejména dvě galaxie, vzdálené zhruba 290 milionů světelných let, které jsou v procesu vzájemného spojení se.

Galaxie na detailu níže vlevo zase nabízí nebývalé množství detailů a zřetelně jsou v nich znatelné jednotlivé hvězdy – nachází se totiž „jen“ 40 milionů světelných let daleko.

Vznikající hvězdy ve známé mlhovině

Zlatý hřeb večera si vědci z NASA přichystali v pátém snímku. Představili novou, spektakulární fotografii mlhoviny Carina. Ta samotná už známá byla. Webbův teleskop však vůbec poprvé dokázal v detailu zachytit zrod nových hvězd v regionu zvaném NGC 3324. Vědci tak získali nová a cenná data o tom, jak hvězdy vznikají.

NASA také upozornila, že toto vše je teprve začátek. Webbův teleskop bude nové snímky posílat zpět na Zemi každých pět dní, takže se můžeme těšit na stovky nových záběrů i objevů. Celkově má palivo na dvacet let provozu.