Až tři a půl tisíce ploch v Česku jsou pozemky, které dříve sloužily průmyslu, výrobě nebo zemědělství. Dnes leží prázdnotou. Jedním z největších takových ploch je kladenská Poldi, která tvoří mimochodem asi třetinu celého města. Někdejší hutě teď znovu ožívají, průmysl tady zůstane. FER Consults, která podstatnou část brownfieldu vlastní, a její sesterské společnosti plánují z takzvané Poldovky vybudovat nový areál.

„Po vyčištění pozemků na nich plánujeme stavět a pronajímat průmyslové haly,“ uvedl pro CzechCrunch jednatel společnosti Pavel Pravda. FER Consult ale zrovna tak plánuje zachovat některé původní objekty jako generátory či halu, kde docházelo k takzvané nitridaci, chemickému vytvrzení povrchu zušlechtěné oceli. Zůstat by měl i objekt, kterému se říká modelárna. „Převážná část areálu by měla sloužit průmyslu, některé objekty by ale mohly sloužit pro kulturní či společenské účely. Budeme to vyhodnocovat jak technicky, tak ekonomicky,“ doplnil Pravda.

FER Consult není jediným hráčem v Poldovce – společnost část pozemků prodala, a to mimo jiné investiční skupině RSJ, která tu společně s developerem Panattoni plánuje postavit výrobní haly. Dohromady by měly být dvě o rozloze bezmála devadesát tisíc metrů čtverečních. Panattoni plánuje, že v Poldovce vznikne moderní industriální areál, který se bude jmenovat Panattoni Business Park Kladno. Haly by měly mít na střechách fotovoltaické panely a počítá se rovněž s centrálním zásobováním teplem nebo tepelnými čerpadly.

„Výstavbu na brownfieldech máme rádi, protože tak vracíme život do tradičních průmyslových lokalit. Ještě na začátku devadesátých let pracovalo v tomto dnes už mrtvém území přes šest tisíc zaměstnanců ve velmi složitých pracovních podmínkách. Tyto těžké provozy nahradíme moderním komplexem,“ doufá Pavel Sovička, generální ředitel Panattoni pro Česko a Slovensko.

Foto: Areál Poldi

Areál Poldi Kladno

Jak FER Consult, tak i Panattoni o svých budoucích plánech v Poldi jednají také s Kladnem. „Spolupracovali jsme s ním na územní studii, která určuje zásadní budoucí směřování areálu. S městem též konzultujeme všechny naše podstatné stavební záměry v Areálu Poldi,“ líčí Pravda. Se skupinou RSJ zase magistrát uzavřel plánovací smlouvu. Na jejím základě se developer měl zavázat k investicím v řádu milionů korun do vybudování potřebné infrastruktury, zejména pro dopravu.

Nedávno oznámila nový projekt v areálu nicméně také česká developerská společnost Logport Development. Ta nyní plánuje brownfield revitalizovat a následně začít s výstavbou. Dohromady má Logport k dispozici patnáct tisíc metrů čtverečních. Na nich plánuje vystavět šest tisíc metrů čtverečních prostor. Na ploše 0,1 hektaru vzniknou kanceláře, a to konverzí existující budovy. Zbývající plocha bude určena pro lehkou výrobu, distribuci a skladování. Logport plánuje v místě využít alternativní zdroje energie, proto bude využívat fotovoltaiku, dešťovou vodu a plánuje také zužitkovat přebytečné teplo ze sousední teplárny.

„Revitalizace bývalého areálu Poldi Kladno je klíčovým cílem pro budoucnost celého průmyslového developmentu v Česku. Brownfieldy, jako je tento, jsou přesně ta místa, kam průmyslový development patří,“ míní ředitel společnosti Logport Development David Vais.

Zatímco Logport plánuje dokončení výstavby na první čtvrtletí roku 2024, Panattoni chce nové haly nájemcům předat v průběhu roku 2025. Kdy ale areál pojede, není jasné. „Odhadnout, kdy bude Poldovka plně využívána, nelze. Je to závislé na řadě faktorů, zejména pak na odstraňování starých ekologických zátěží,“ vysvětluje Pravda.

Zájem na novém životu v Poldovce má přitom i Kladno. „Sto padesát let směřoval do Kladna díky dolům a ocelárnám příliv nových obyvatel, pracovníků, firem a služeb. Po krachu průmyslu se tok této energie obrátil a městu velice chybí. Většina obyvatel Kladna směřuje za prací do metropole,“ uvedl na konferenci Brownfieldy radní pro rozvoj města Ondřej Rys s tím, že na okrajích Kladna zůstaly pozůstatky průmyslových areálů, přičemž největší je právě Poldovka.

Poldina huť byla založená na konci devatenáctého století Karlem Wittgensteinem. Proslula zejména pro výrobu speciálních ocelí Poldi. Po druhé světové válce se areál rozrostl, stejně tak pak také v šedesátých a sedmdesátých letech. Po revoluci ale došlo k útlumu výroby a nakonec i k pozastavení fungování celého areálu. A proč se vlastně jmenuje Poldi? Jméno mu dala žena Karla Wittgensteina Leopoldina. Hlava jeho manželky se pak objevila také v logu společnosti.