V Modřanech, v místě někdejšího cukrovaru, vzniká nová čtvrť, která je velká asi jako jedno celé Václavské náměstí a třetina navíc. Část nové zástavby by měla být už za rok hotová, proto se developerská společnost Skanska rozhodla oživit i budoucí veřejná prostranství. Vyhlásila tak soutěž na umělecká díla, která budou novou čtvrť dotvářet.

Soutěž pod názvem ART.cukrovar poptávala díla, která budou reagovat na témata udržitelnosti, místní komunity a historie. V porotě usedl sochař Pavel Karous, designér Maxim Vlečovský, krajinářská architektka Štěpánka Enderle i zástupci architektonického studia Chybík+Krištof, které projekt Modřanského cukrovaru navrhlo. Na výběru se ale podílel i pražský Institut plánování a rozvoje nebo městská část Praha 12. Do soutěže byl zapojen i krajinářský architekt Ferdinand Leffler, který určil podobu veřejných prostranství.

„V Česku nebývá zvykem, aby veřejné prostory soukromé developerské výstavby byly doplněny zhusta volným a užitým výtvarným uměním. Když už nějaké dílo vznikne, téměř vždy naplňuje znaky mělkého korporátního umění. Jinak je to v tomto případě, kdy je propojení architektury, veřejného prostoru a uměleckého díla věnována mimořádná pozornost,“ uvedl Karous, který se stal předsedou poroty.

Ta nakonec vybrala čtyři díla, která nyní CzechCrunch exkluzivně představuje. Vstup areálu má zdobit Cukrouš, zvíře spletené z kovových prutů. Je obrostlé popínavými rostlinami, které tvoří jeho srst. „Bude díky nim živý, proměnlivý v čase a bude stárnout společně s lidmi, kteří zde budou žít,“ uvedla autorka Cukrouše Linda Čihařová. Právě proměnlivost v čase i propojení s přírodou ocenila porota nejvíce.

Druhým vítězem soutěže se stali architekti Matúš Berák a Jan Bittner, kteří vytvořili pískoviště. Ne tak ledajaké – v sobě má totiž vložený model starého cukrovaru. Dílo architekti nazvali Industriální archeologie a porotu na něm zaujalo spojení historie, archeologie a dětské hry. Bonusem je využití recyklovaného materiálu rebetong. „Skrze hru tu mohou děti být archeology a badateli, kteří objevují minulou podobu cukrovaru,“ popsali dílo autoři.

Kousek od budoucího náměstí Modřanského cukrovaru, na pobytových terasách, vzniknou větrníky, kinetické objekty od akademického sochaře Františka Svátka ve spolupráci s Evou Hubičkovou a Alenou Mocovou. Skupina větrných kinetických soch má nekonečné množství variant, a to díky tomu, že se pohybují a neustále mění formy. To má podle poroty až meditativní účinek. „Mohou přispět k atmosféře relaxace a vhodně doplní modrozelenou koncepci celého projektu,“ popisují autoři.

Čtvrtým vybraným dílem je lev, konkrétně Lev, co hlídá řepu. Tak se jmenuje socha, která má stát na novém náměstí. Autory jsou Roman Kvita a Pavlína Kvita. „Při historické rešerši nás zaujala zmínka o ochranné známce, kterou cukrovar používal. Lva se dvěma ocasy jako symbol českého podnikání. Kombinací s cukrovou řepou připomínáme významnou minulost spjatou s průmyslovou érou,“ uvádějí autoři sochy, která je zároveň vodním prvkem.

Ke čtyřem finalistům porota vybrala další dvě díla, která by se mohla objevit v další etapě výstavby. Jde o Krystal od Lucie Rónové a Modřanskou bránu od Miriam Kaminské. „Obrovský zájem ze strany umělců spolu s pestrostí a kvalitou zaslaných návrhů potvrdily, že cesta takové mezioborové spolupráce je správná, funkční a hodnotná,“ uvedl šéf Skanska Residential Petr Michálek. Do soutěže se přihlásilo 68 autorů se 122 uměleckými koncepty. Do druhého kola prošlo deset návrhů.

S první etapou stavby Modřanského cukrovaru se začalo loni, dokončená by měla být příští rok, přičemž se počítá s tím, že v létě se tam budou moci nastěhovat majitelé bytů. Na konci roku by měla odstartovat výstavba druhé etapy, kterou už Skanska pustila do prodeje. Dohromady developer na plochu 58 tisíc metrů čtverečních naplánoval etap šest, přičemž s tou poslední by se mělo začít v roce 2027.

Skanska v projektu počítá s propracovaným systémem hospodaření s pitnou dešťovou i užitkovou vodou. Jde také o první projekt, který využívá šedou vodu na praní prádla. Na střechách mají být fototermické panely k ohřevu teplé vody a na stavbu developer používá už zmíněný rebetong, recyklovaný beton, který se vyrábí ze stavební suti a nahrazuje přírodní kamenivo. Prim budou mít v zástavbě chodci, minimum silnic slouží k tomu, aby se lidé dostali do garáží.

Zajímavostí také je, že jeden kupec bude moci koupit jen jeden byt. Pokud by jich chtěl více, firma ho vyzve, ať počká na další etapy výstavby. Skanska tak chce zabránit skupování nemovitostí na investici a slibuje si od toho lépe budovanou sousedskou komunitu.