Pomáháme firmám z offline světa. Z přesunu prodeje na internet těží i tradiční značky a rychle rostou, říká šéf FG Forrest

Luboš KrečLuboš Kreč

jelen

Foto: FG Forrest

Radovan Jelen, šéf společnosti FG Forrest

Hollywoodské studio Paramount poslalo před dvaceti lety výstražný dopis do Náchoda. Jeho obsah by se dal shrnout následovně – víme o vás, klidně si svůj název nadále používejte, ale koukejte nám z něj platit licenční poplatky… Adresátem byla malá webová agentura z Náchoda jménem Forrest Gump, pojmenovaná podle slavného snímku s Tomem Hanksem. „Líbilo se nám, že hlavní hrdina dokázal velké věci z ničeho,“ usmívá se Radovan Jelen. Tuto firmu už od roku 2002 pod názvem oblíbeného filmového hrdiny nenajdete, byť odkaz mezi řádky zůstává: dnes je totiž známá jako FG Forrest.

Přejmenování z Forresta Gumpa na FG Forrest není zdaleka jedinou změnou, kterou společnost, jež má kromě Náchoda kanceláře i v Praze a Hradci Králové, prošla. Naopak. „Děláme něco úplně jiného, než s čím jsme začínali. Na startu jsme se zaměřili na multimediální cédéčka, ale celkem rychle jsme pochopili, že příležitosti jsou jinde – na internetu,“ vysvětluje Radovan Jelen.

Když se mnou hovoří o webových stránkách, je to jen malá výseč toho, co s kolegy dělají. Zhruba před deseti lety se totiž rozhodli posunout z tvůrců webových prezentací a základních e-shopů na dodavatele komplexnějších e-commerce řešení. „Čím dál méně šlo o designérskou a programátorskou práci a čím dál víc to zasahovalo do marketingu. A to nás nelákalo. Chtěli jsme dělat složitější projekty, řešit nejen rozhraní, které vidí zákazník, ale i všechno za ním,“ vypráví.

V FG Forrest tak postupně začali vytvářet internetové obchody pro velké společnosti, kde bylo potřeba napojení na zákaznické databáze, účetnictví a další systémy. Logicky se tak začali orientovat na klienty s tisícovkami zaměstnanců a stovkami tisíc, či spíše miliony zákazníků. Digitalizace nebo přesun do online prostředí totiž může pomoci firmám z mnoha různých odvětví, včetně těch, co jsou tradičně „offline“.

cez-1

Foto: FG Forrest

Pohled na webové rozhraní pro ČEZ

Například se skupinou ČEZ spolupracují přes deset let a vytvořili pro ni jeden z nejrozsáhlejších intranetů v Česku, který denně navštíví kolem 15 tisíc zaměstnanců. FG Forrest pro ČEZ vytvořil také několik desítek webových prezentací s více než 160 tisíci podstránkami. Dlouhotrvající spolupráce vynesla jedné z nejstarších internetových agentur několik ocenění – například IEA, Fénix nebo WebTop 100.

Pro pojišťovnu Kooperativa zase bylo stěžejní, aby nová webová prezentace návštěvníky rychle navedla, kam potřebují, ať už stránky prohlíží na desktopu, telefonu nebo tabletu. Pro takový úkol dali v FG Forrest dohromady celý „arzenál“ interních odborníků –⁠ UXáky, designéry, programátory i testery.

„Na projektu Kooperativy se nám znovu potvrdila výhoda vlastního in-house týmu expertů. Máme minimální fluktuaci, spousta kolegů je u nás přes deset let a nám tahle soudržnost hrozně vyhovuje. Díky tomu známe svoje silné i slabé stránky a můžeme se dobře doplňovat,“ uvádí k pracovnímu prostředí v agentuře její ředitel.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zajímavou výzvu představoval e-shop pro tradičního výrobce luxusního křišťálu Moser. V FG Forrest totiž museli vymyslet, jak do online prostředí dostat přes 200 tisíc možných kombinací skleniček, váz a dalších objektů. Klasické nafocení všech produktů nepřipadalo v úvahu. „Vyrobit a nafotit všechny varianty by trvalo mnoho let,“ říká s úsměvem Radovan Jelen.

„Rozhodli jsme se použít technologii 3D skenování a s pomocí grafických úprav věrně zobrazit veškeré varianty. I díky perfektní spolupráci s Moserem se nám skutečně podařilo přenést všech 200 tisíc kombinací produktů do online,“ doplňuje Jelen.

Jednou ze srdcovek jsou v FG Forrest projekty pro Rodinný pivovar Bernard. Už v roce 2011 této svérázné značce postavili nový web, za který si odnesli zlato ze soutěže WebTop100. Tento úspěch zopakovali po deseti letech koncem roku 2021, opět za nový web s e-shopem pro Bernard.

moser-1

Foto: FG Forrest

Pohled na online konfigurátor pro Moser

„Responzivní design a moderní grafiku v souladu s netradiční identitou značky jsme vytvářeli naprosto samozřejmě. Hodně nás ale bavila i práce třeba na sekci ‚Kam na Bernarda‘. Zkrátka jste třeba někde v cizím městě a dostanete chuť na jejich pivo. No co teď, kde ho hledat? Teď už stačí jen vytáhnout telefon, jít na nové stránky a za pět vteřin zjistíte, která nejbližší hospoda ho čepuje. Pár kolegům už to prý zachránilo život na cyklovýletech,“ směje se Radovan Jelen.

Právě tyto a mnohé další projekty považují v FG Forrest za největší lákadlo pro nové zaměstnance, kterých aktuálně hledají několik. „Home office už je naprostý standard, tím v našem oboru dávno nikoho neohromíme. Jdeme na to přes unikátní projekty a možnosti dalšího růstu. Spousta programátorů k nám nastoupila hned po škole a dnes jsou z nich špičky v oboru. Mimo práce na smysluplných projektech právě tohle vnímáme jako velký benefit – skutečně kvalitní mentoring,“ vysvětluje Jelen, když si povídáme v zasedačce jejich moderní kancelářské budovy v pražském Karlíně.

Úspěchy e-shopů a webů z dílny společnosti vedly k tomu, že platformu na jejich výrobu a správu jménem Edee.one vyčlenila do samostatné firmy a otevřela ji dalším zájemcům z řad webových agentur. Ti na ní za licenční poplatek mohou stavět weby a e-shopy pro sebe nebo pro své klienty.

Poměrně velké plány má FG Forrest podle Radovana Jelena ale i v dalších letech. „Dál budeme firmám pomáhat z offline světa do online. Jasně vidíme, že i tradičním značkám se to vyplatí. V roce 2020 našim klientům vzrostly tržby v průměru o 100 procent a v roce 2021 to bylo o dalších 33 procent. I díky takovým výsledkům jsme rádi, že jsme před dvaceti lety ‚přesedlali‘ z výroby CD na tvorbu rozsáhlých webů a později také e-shopů,“ říká šéf tuzemské společnosti, která si dál, byť už nepřímo, nese odkaz na slavnou filmovou postavu.

Partnerem článku a celého CzechCrunche je FG Forrest. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Stát je na digitalizaci připravený, musí se změnit myšlení ve státní správě, říká majitel miliardového Altronu

Peter BrejčákPeter Brejčák

uzelec-boxedRozhovor

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Milivoj Uzelac, zakladatel a majitel společnosti Altron

S nástupem internetu a digitalizace se celý globální byznys stále více točí kolem dat a aby se mohla vytvářet, přenášet a ukládat podle potřeby, je nutné budovat datová centra. Právě ta staví a dodává tuzemská společnost Altron, jednička českého trhu, která na něm působí už třicet let, během kterých vyrostla na téměř miliardový byznys.

Za fiskální rok končící v březnu dosáhl obrat Altronu 917 milionů korun a o další zakázky nemá nouzi. „Digitalizace byla předmětem diskusí už před pandemií, covid ale výrazně celý obor zrychlil,“ popisuje zakladatel a majitel firmy Milivoj Uzelac v rozhovoru pro CzechCrunch.

Globální trhy se nyní Altron chystá dobýt pomocí takzvaných kontejnerových datových center. Představit si je můžete jako kostičky LEGO, které je podle potřeby možné spojovat a rozpojovat, aby tak flexibilně a také relativně levně naplňovaly potřeby jednotlivých klientů.

„Jde o naše know-how a ve světě jsme se přesvědčili, že takový produkt má co nabídnout, chceme se stát světovým expertem této oblasti,“ prozrazuje svou vizi Uzelac, jehož firma taková řešení nabízí stovkám klientů v Česku včetně ministerstev. V rozhovoru popisuje stav tuzemské státní datové infrastruktury, ale také byznys Altronu, interní transformaci, další plány rozvoje i situaci na trhu práce.

Letos jste v Altronu oslavovali 30 let od založení, zároveň se v médiích objevily zprávy, že se chystáte firmu prodat…
Neřekl bych, že se chystám Altron prodat, i když to tak asi mohlo vyznít. Já nekončím a mám pocit, že mám ještě spoustu nápadů i energie. Naše výsledky jsou zcela v pořádku a jsme velmi profitabilní. Naším dlouhodobým cílem je ale dobývat globální trh, čehož pravděpodobně nejlépe dosáhneme ve spojení se strategickým partnerem. Určitě do toho ale nepůjdeme na sílu. Díky spolupráci bychom mohli rovnou získat to, co bychom jinak dělali pokusem a omylem. A na to už nemám čas, při svém věku touto metodou nechci jít. (smích)

uzelec1

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Milivoj Uzelac, zakladatel a majitel společnosti Altron

V posledních letech ve vaší skupině ale dochází k velkým změnám. Co se děje?
Dlouhodobě jsme měli ambici růst pomocí rozšiřování záběru v zahraničí, proto se posledních deset let část našeho byznysu odehrávala v dceřiných společnostech. Čtyři pět let zpátky jsem si uvědomil, že nejsem s naším vývojem spokojený, a rozhodl jsem se, že se budu potýkat s neúspěchy, udělám za sebou pořádek a zametu.

K čemu konkrétně to vedlo?
Podívali jsme se, co u nás nefunguje efektivně. Co se dalo prodat, jsem prodal, například dceru Altronu na Slovensku a ve Spojených arabských emirátech. Holdingovou společnost v Nizozemsku, která nás jen stála peníze, ale reálně nám nic nepřinášela, jsme zavřeli.

Projevuje se to i na vašich výsledcích?
Kumulovaná závěrka za celou skupinu vypadala pořád více méně stejně s obratem na úrovni 800 milionů korun. Předtím jsme ale platili výrazně vyšší náklady, což vedlo k nižšímu zisku. Všechny změny se pak projevily v tom, že se výnosy přesunuly do výsledovky Altron a.s. a zároveň se nám zvýšil zisk, protože jsme nepotřebovali tolik generálních ředitelů a šéfů IT a financí a podobně. Vystačíme si s relativně úsporným managementem.

K růstu nám teď pomáhá i nejdůležitější změna, a to koncentrace na jeden byznysový směr. Máme jednu společnost, v níž soustředíme veškerý potenciál i lidi, což se na výsledcích projevuje také pozitivně.

Od covidu jsme si všichni trochu naivně slibovali, že se uvolní a pročistí trh práce, nakonec je to přesně obráceně.

Jak se vám daří v samotném byznysu?
Byznysu máme dost, čísla za letošní rok (Altronu končí aktuální fiskální rok v březnu 2022 – pozn. red.) budou přibližně stejná jako letos, podobná predikce je i pro další rok. Pohybovat se budeme těsně pod jednou miliardou korun.

Proč vlastně nerostete rychleji?
Potýkáme se s problémem na personální straně, chybí nám kvalitní lidé z technických oborů, nejsou k dispozici. Mohli bychom dělat více byznysu, obchodní příležitosti jsou, ale brzdí nás nedostatek lidí, ostatně tím trpí celá Evropa. Pracovní síla extrémně zdražuje, což v kombinaci s inflací přináší další rizika.

Od covidu jsme si všichni trochu naivně slibovali, že se uvolní a pročistí trh práce, nakonec je to přesně obráceně. Vlády v celé Evropě za žádnou cenu nechtěly dát volnou ruku trhu a nedošlo k restrukturalizaci, během které by se lidé přesunuli do oborů, kde je po nich největší poptávka. Na západ od nás to není tak neobvyklé, v Americe lidé úplně běžně mění obor a stěhují se za prací, u nás se to vůbec nenosí.

Na trhu vás tedy na jedné straně brzdí nedostatek lidí, na druhé straně ale roste poptávka po datových centrech a související infrastruktuře?
Digitalizace byla předmětem diskuzí už před pandemií, covid ale výrazně celý obor zrychlil. Posledních deset dvacet let na trhu rostla dopravní infrastruktura a logistická centra, díky globalizaci ekonomiky se doprava stala krevním řečištěm byznysu. Dnes je krví ekonomiky internet a digitální prostředí, od začátku pandemie o to víc. Data se shlukují do datových center, každá oblast hospodářství potřebuje datovou infrastrukturu, protože potřebuje vytvářet, přenášet, ukládat a poskytovat nějaká data.

Růst v oblasti určitě bude pokračovat, kdy a jak se zastaví, si netroufnu predikovat. My tento trend vnímáme jako příležitost a chceme se podílet na vytváření infrastruktury digitální společnosti, ačkoliv to zní hrozně šroubovaně. (smích)

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vnímáte, že by se v čase měnil i samotný trh?
Obor datových center původně vyrostl v telekomunikacích. První zlom nastal s nástupem firem jako Google nebo Facebook, které začaly dělat obrovský a jiný typ byznysu na internetu. Jejich datová centra změnila trh i architekturu samotných řešení. Když totiž jedna z takových služeb na pár hodin nefunguje, celý svět je pomalu v panice.

Oboru teď dominují poskytovatelé služeb, kam patří Microsoft, Amazon, Google a pak firmy jako Facebook. Stále ale existuje trh o řád níže se středními i malými řešeními a ten se pořád vyvíjí. Například každá nemocnice si staví vlastní datové centrum, jednoduchá a rychlá komunikace na dálku jim umožňuje obrovský posun v byznysu. Podobně je tomu ve státní správě a pohodlí uživatelů. O automatizaci a robotizaci se můžeme bavit v průmyslu, který nejvíc bojuje s nedostatkem kvalifikovaných lidí. To vše vede ke zvýšené poptávce, boom ještě nastane.

Jakým způsobem se na tento boom připravujete?
Českým zákazníkům nabízíme široké portfolio služeb, jež souvisí s datovými centry – od konzultací po realizaci včetně servisu, provozu, školení personálu, auditů či certifikací. To vše poskytujeme jen na tuzemském trhu, a to kvůli legislativním normám, dostupnosti a kvalifikovanosti pracovní síly, jejím jazykovým schopnostem i chuti cestovat. To je ostatně i naše poučení z Emirátů, kde jsme začali s velkou ambicí a chtěli jsme dělat úplně všechno. Nakonec jsme ale zůstali u výrobků, které vyrábíme v Česku.

Jde o kontejnerová řešení datových center a jejich modifikace do větších celků. Laicky řečeno jsou to „bedny“, které tady vyrobíme, pošleme na místo a tam je my nebo naši partneři složíme dohromady. Jde o naše know-how a ve světě jsme se přesvědčili, že takový produkt má co nabídnout a jsme na dobré cestě stát se světovým expertem této oblasti. Zájem je jasný v Evropě, na Blízkém východě a nabízí se Afrika. To je náš první cíl.

pruvodce_headline

Přečtěte si takéCzechCrunch představuje nový speciál Průvodce začínajícího investoraJe libo akcii, bitcoin nebo kus bytu? CzechCrunch spouští průvodce nejen pro začínající investory

Jaký je pak další cíl?
Chceme se dostat do Ameriky, kde se podobná řešení dělají jako na běžícím páse. Kontejnery lze rychle vyrobit a přesunout, jednoduše a rychle skládat dohromady. Firmy nemusí moc plánovat, pokud skončí, jednoduše se vše rozebere a pošle dál. Naším cílem je umět vyrábět na sklad podobně jako autoprůmysl, zatím na to ale nemáme dostatečná čísla.

Neovlivňuje negativně poptávku po těchto lokálních řešeních stále větší nástup cloudu? Jde o konkurenční řešení nebo spíš komplementární?
Věřím, že komplementární. Kvůli latenci i rizikům chtějí mít firmy nejdůležitější data u sebe a zálohu pak mají někde v cloudu, což zvyšuje jistotu, že se s daty nic nestane. Běžná kancelářská práce zůstane v cloudu na Googlu, Teamsech a Zoomu, když ale firma vyrábí na robotizovaných strojích, data musí mít prostě u sebe lokálně. Například velká automobilka bude mít na globální centrále všechna data, dokumentaci pro jednotlivé výrobny a konkrétní dva tři modely pak budou distribuovat do lokálních fabrik.

Takovým způsobem se lokální datová centra rozšiřují, nadále budou a ruku v ruce s tím se bude rozvíjet i svět cloudu. Do toho vstupují legislativní aspekty, kdy se země snaží chránit data svých občanů, což vytváří podhoubí pro lokální datová centra. Na druhé straně, menší firmy si nemohou dovolit vývoj ochranných řešení jako například Microsoft nebo Amazon, proti globálním hrozbám budou lépe chráněny u nich.

Jednotlivé resorty, ministři a další lidé nechtějí digitalizaci centralizovat, což je ale jediná efektivní cesta.

Klientem Altronu je například ministerstvo vnitra. Jak byste zhodnotil přístup vlády k datové infrastruktuře?
První aspekt je politický, tedy jestli stávající garnitura vnímá digitalizaci státní správy jako zásadní myšlenku. V určitém období jsme díky pánům jako Ivan Langer (mj. také bývalý ministr informatiky – pozn. red.) nebo Stanislav Gross (bývalý premiér ČR – pozn. red.) byli v mezinárodním popředí. Pak přišly vlády, které vzniklý potenciál úplně nevyužily. Určitě tady ale máme robustní infrastrukturu, stát má dobrá datová centra.

Problémem nejenom v Česku, ale v celé Evropě je schopnost politiků překousnout vlastní ego a smířit se s tím, že odevzdají část své agendy. Jednotlivé resorty, ministři a další lidé nechtějí digitalizaci centralizovat, což je ale jediná efektivní cesta – například ministerstvo financí by mělo jeden balík datových center, vnitro pak druhý balík a vzájemně by se zálohovaly. To ale nikdo nechce, vlastní centrum chce každý jednotlivý úřad.

Data by měla být více centralizovaná?
Určitě, ale čeká nás ještě dlouhá cesta k tomu, aby se všechno dotáhlo do správného konce a hlavně aby digitalizační procesy byly nastavené správě. Například za elektronické daňové přiznání musíme vládu pochválit. Ale pak často narazíte na protipól, kdy vyplňujete stejná data několikrát, přitom by si je úřady mohly vyměňovat a více využívat centralizaci. Úřady to nechtějí a proti tomu stojí „ochránci“ práv a svobod, kteří říkají, že všechno v digitálním prostoru je nebezpečné a vlády budou data zneužívat.

Do určité míry technologický pokrok umožňuje obrovskou kontrolu občanů, podívejme se například na Čínu…
Fungovat jako v Číně bychom asi nikdo nechtěli. Ale kdybych měl svoji digitální stopu s jednotnými daty pro žádost o nový řidičák, občanku, cestovní pas, nemusel bych nikam chodit a přišly by mi kurýrem do dalšího dne do AlzaBoxu, byl bych za to rád a nebál se. Ta data stejně už o mně stát má, jen jsou roztříštěná.

grok-2

Přečtěte si takéNoví virtuální společníci od Groka se utrhli ze řetězuNabízí režim pro dospělé a plánují únos papeže. Noví virtuální společníci od Groka se utrhli ze řetězu

Kdy bychom se takové centralizace mohli dočkat? Záleží i na technologiích?
To je politické, nikoliv technické rozhodnutí. Z technologického hlediska stát víceméně připravený je, dostupnost řešení nebude omezovat horizont toho, kdy ideálního stavu dosáhneme. Musíme počkat, než se politická reprezentace smíří s tím, že jim někde ubude část kompetencí. Důležité je, aby došlo ke změně myšlení ve státní správě.

Partnerem článku a celého CzechCrunche je Altron. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.