Ponorka, co se vydala k Titaniku, implodovala krátce po ponoru, říká pobřežní stráž. Nikdo nepřežil

V neděli se ztratila ponorka s pěti lidmi, která se vydala na prohlídku vraku Titaniku. Nalezené trosky jasně sugerují, že nikdo nepřežil.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

titan

Foto: OceanGate

Ponorka Titan pro pět lidí

0Zobrazit komentáře

Byla by to pouze bizarní kuriozita – několik bohatých lidí, včetně britského miliardáře Hamishe Hardinga, si za 250 tisíc dolarů udělala výlet ponorkou k vraku slavného Titaniku. Jenže pak se ponorka s názvem Titan ztratila. Zpráva okamžitě obletěla svět a rozjelo se pátrání. Teď ale přišlo oznámení, že se našly trosky ponorky. Celá posádka prakticky jistě zahynula.

Miniponorka se do hloubky necelých čtyř kilometrů vydala v neděli 18. června, zhruba 700 kilometrů od pobřeží kanadského ostrova Newfoundland. Pouhou hodinu a 45 minut od ponoru ale ponorka ztratila veškerou komunikaci s povrchem – a zmizela. Jelikož měla mít na palubě zásobu kyslíku asi na 70 až 96 hodin, předpokládalo se, že existuje šance plavidlo najít a posádku zachránit.

Teď ale na tiskové konferenci mluvčí pobřežní stráže oznámil, že trosky, nedávno nalezené nedaleko vraku Titaniku, s nejvyšší pravděpodobností patří Titanu. Pravděpodobným scénářem je, že ponorka implodovala ještě před dosažením finální hloubky a všichni na palubě okamžitě zahynuli.

„Trosky odpovídají katastrofickému selhání tlakové komory,“ uvedl mluvčí. Vyjádřil upřímnou soustrast pozůstalým všech pěti lidí, kteří zahynuli, a dodal, že nalezení nebo vylovení jejich těl je vysoce nepravděpodobné kvůli „neuvěřitelně nehostinnému prostředí“ na dně oceánu. Odhaduje se, že tlak v okolí Titaniku se pohybuje okolo 375 atmosfér.

Výprava, kterou organizovala americká společnost OceanGate, obsahovala celkem pět členů. Byli mezi nimi britský miliardář Hamish Harding, pákistánsko-britský miliardář Shahzada Dawood, jeho devatenáctiletý syn Suleman a hlubokomořský průzkumník a expert na Titanik Paul-Henri Nargeolet. Na palubě byl také zakladatel OceanGate Stockton Rush.

Celá výprava byla kritizována dlouho před nedělním spuštěním ponorky na vodu, zejména kvůli nedostatečnému důrazu na bezpečnost a testování. „Není tam žádná záloha, žádný únikový modul,“ řekl televizi BBC americký novinář David Pogue, který se v Titanu pod hladinu vydal loni.

Zařízení působilo v několika směrech improvizovaným dojmem: řízení probíhalo pomocí ovladačů herní konzole, některé prvky byly jen svařené trubky. Odborníci na podmořské výpravy z Marine Technology Society Rushovi už v roce 2018 napsali dopis, kdy upozorňovali na nedostatečnou bezpečnost.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zakladatel OceanGate ale s upozorněními otevřeně polemizoval. „Víte, existuje určitá hranice. V jistém okamžiku je bezpečnost čistým plýtváním. Pokud chcete být v bezpečí, nevstávejte z postele. Nenastupujte do auta. Nedělejte nic. V určitém okamžiku budete muset podstoupit určité riziko a je to ve skutečnosti otázka poměru rizika a odměny,“ řekl Rush pro CBS News.

K události se pro americkou televizi ABC News vyjádřil i režisér slavného Titanicu James Cameron, který ohledáváním slavného vraku podle vlastních slov strávil více času než kapitán lodi u jejího vedení. K Titaniku se v průběhu let ponořil třiatřicetkrát. Před lety se přímo podílel také na vývoji ponorky Deepsea Challenger, v níž se v roce 2012 sám vydal na dno Mariánského příkopu, téměř třikrát hlouběji, než kde leží Titanik.

Cameron zdůraznil, že od šedesátých let, kdy proběhly první výpravy hluboko pod hladinu moře, se technologie ponorek výrazně vyvinuly a dnes splňují velice přísná bezpečností pravidla. Pro Titan ovšem nic z toho neplatilo. „Jelikož imploze je natolik násilná událost, myslíme na ni jako první,“ řekl režisér. Popsal, jak při návrhu Deepsea Challenger tři roky vše testovali pouze v počítačových simulacích a následně provedli mnoho tlakových testů ve skutečnosti.

„Mnoho lidí v komunitě hlubokomořských průzkumníků mělo ohledně této ponorky velké obavy,“ poznamenal Cameron. „Zasáhla mě podobnost této události a katastrofy Titaniku, kdy sám kapitán byl opakovaně varován před ledem před lodí, a přesto plnou rychlostí vplul do ledového pole,“ dodal. Situaci označil za ohromující selhání bezpečnosti.

Nenechme se mýlit. Ukrajina zatím testuje linii, hlavní ofenziva teprve přijde, říká analytik Bříza

Zatímco Ukrajina dodržuje informační embargo, Ruskem vypouštěné novinky mají značit jeho převahu. To však vůbec nemusí být pravda, říká odborník.

briza-hp

Foto: Archiv Vlastislava Břízy

Odborník na jaderné zbraně Vlastislav Bříza

0Zobrazit komentáře

Když na začátku června vyletěla do povětří Kachovská přehrada, začaly se ozývat hlasy, že tato především humanitární katastrofa může zpomalit očekávanou ukrajinskou protiofenzivu. Že skutečně začala, již před časem potvrdil i prezident Zelenskyj, ovšem z vnějšího pohledu to může vypadat, že okupační ruská vojska neztratila zásadní části území. Ovšem to platí jen prozatím.

Odpálení přehrady měl již v únoru za realistický scénář i expert na jaderné zbraně a bezpečnost Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ačkoliv s jistotou nevíme, že ji odpálili Rusové, řetězec nepřímých důkazů tomu jasně napovídá. V kontextu aktuálního dění na celé frontě lze však tento krok vnímat spíš jako ránu ze zoufalství. Ukrajina se totiž na největší údery teprve připravuje.

„Ukrajinské tajné služby odvádí skvělou práci v tom, že ruská strana vůbec neví, odkud hlavní úder půjde. I proto z pohledu Rusů musela Kachovská přehrada vyletět do vzduchu. Území, které je zaplaveno, totiž znemožňuje práci mechanizovaných jednotek. I kdyby hypoteticky Ukrajinci chtěli jít tou nekratší možnou cestou, tedy překročit Dněpr, tak je to v tuto chvíli nereálné,“ vysvětluje Bříza v podcastu Čestmíra Strakatého, který si můžete pustit na přehrávači níže.

Slovo hypoteticky je přitom v tomto případě zásadní. Jakkoliv to totiž může vypadat, že ukrajinská protiofenziva je již v plném proudu, ve skutečnosti podle odborníka na mezinárodní vztahy největší úder teprve přijde a není ani jasné, kde se tak stane. Ukrajinci zatím podle něj jen testují ruské obranné linie a mohou provádět i protiútoky, které mohou vypadat jako hlavní, ale ve skutečnosti se jedná o klamné operace. Skutečná protiofenziva je pravděpodobně rozplánována na týdny až měsíce dopředu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Z uniklých, částečných informací to však může vypadat, že naopak Ukrajina je ta strana, která se teď zásadně nepohybuje. Jenže Ukrajinci na rozdíl od svého protivníka vesměs dodržují informační embargo a mediální prostor tak plní informace často vypouštěné ruskou stranou, například ty o prvních zničených bojových vozidlech Bradley nebo tancích Leopard.

„Rusové deklarují, že jsou jejich obranné síly mimořádně úspěšné a dokládají to fotkami a videi několika zničených Leopardů a vozidel Bradley. Myslíte, že podobné ztráty by pro Ukrajinu znamenaly neúspěch celé operace? Naopak – kdyby přišli o takto malý počet vozidel, bude to pro Ukrajinu fatální úspěch,“ vysvětluje Bříza.

Ukrajina navíc bude mít k dispozici čerstvé síly, které by hlavní fázi protiofenzivy měly podpořit. Podle posledních uniklých informací má totiž armáda prezidenta Zelenského dvanáct plně vybavených mechanizovaných brigád, z toho devět se západní technikou. Jedná se o 60 až 70 tisíc vojáků, což je obrovská síla. Zdaleka se navíc nejedná o všechny brigády, které má ještě ukrajinská armáda k dispozici.

Podle Břízy by mohla i polovina tohoto množství vojáků stačit na zásadní průlom v bojích. Co přesně bude jejich cílem, je těžké říct, ovšem vysoce žádoucí je pro Ukrajinu pokusit se odříznout Krym, znemožnit jeho zásobování a ruskou armádu tak přetnout vedví, v podobné operaci jakou předvedli němečtí vojáci při obsazování Francie na jaře roku 1940. Ruská armáda na sever od Krymu by se tím pádem ocitla v gigantickém kotli, který by nebylo možné zásobovat.

Ruská strana toto pochopitelně dobře ví, a je tak otázkou, co se bude dít dál. „V konvenční oblasti už toho Rusům moc dalšího nezbývá. Nicméně nezapomínejme na zásadní fakt, že takto velká ofenziva, jakou připravují Ukrajinci, nenastala v několika posledních dekádách bez vzdušné převahy,“ analyzuje Bříza. Bez letecké podpory totiž budou ukrajinské pozemní síly vystaveny většímu riziku, neboť přesnost moderních letectev je velká a Rusko s nimi může zasazovat velké rány. Ačkoliv Ukrajina má dnes špičkovou protileteckou obranu, ta chrání především civilní obyvatelstvo a na obranu na frontě nestačí kapacity.

k20_71

Přečtěte si takéNejsem na peníze bohatý člověk, říká Kroupa z Paměti národaNejsem na peníze bohatý člověk, na vše ostatní ale snad ano, říká Mikuláš Kroupa z Paměti národa

startup-academy-1

Přečtěte si takéStartup Academy ukončila další běh. Vítěz pomáhá s napájenímPomáhají s nabíjením během vojenských operací. S produktem teď vyhráli Startup Academy od CzechCrunche

Jako Damoklův meč se nad celým konfliktem vznáší ještě možnost, že by ruský prezident Vladimir Putin použil jadernou zbraň. Jakkoliv je jeho konvenční armáda z velké části zdecimována, jeho jaderná arzenál je v plné síle. Jeho využití za realistickou možnost v úterý označil i americký prezident Joe Biden. Podle Břízy je však odpálení atomové bomby stále nepravděpodobné.

„Vojensky to nedává smysl. Na frontě, co je dlouhá přes tisíc kilometrů, by použití ani pěti jaderných zbraní neznamenalo žádnou výhru Ruské federace. Naopak by to pro ni znamenalo problém, protože její armáda není připravena operovat v zamořeném prostředí. Mezinárodně to nedává smysl už vůbec, protože by Rusko přišlo o svého jediného významného spojence, tedy Čínu. Ta už od šedesátých let aplikuje doktrínu, že nikdy nepoužije jadernou zbraň v konfliktu jako první,“ uzavírá Bříza.