Odkud pocházíme a co nás činí jedinečnými? Takové otázky si lidé pokládají odpradávna. Než se neandertálci a předci dnešního člověka před zhruba sedmdesáti tisíci lety potkali, žili odděleně, ti druzí v Africe, zatímco ti první mimo tento kontinent. Asi před sedmdesáti tisíci lety začal Homo sapiens z Afriky migrovat do různých koutů světa včetně Eurasie, jejíž území pak oba druhy společně obývaly desítky tisíc let. Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos dostane Švéd Svante Pääbo, který křížení předků moderních lidí v tomto období popsal.

Rozhodnutí o udělení Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 2022 dnes ve Stockholmu oznámil Karolínský institut, který švédského evolučního genetika Svanteho Pääboa ocenil za objevy o genomech předchůdců člověka a jejich evoluci. „Byl plný emocí a nevěděl co říct, prostě velmi šťastný,“ popsal agentuře Reuters reakci Pääboa sekretář Nobelovy komise pro fyziologii a lékařství Thomas Perlmann, který mu rozhodnutí oznámil po telefonu.

Pääbovi, který dnes působí na Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, se podařilo něco, co Karolínský institut označil za zdánlivě nemožné – sekvenace genomu neandertálce. „Cenu získal za metodu, jak číst starodávnou DNA,“ vysvětlil pro CzechCrunch Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Švéd dokonce objevil i do té doby neznámý druh rodu Homo nazývaný denisované. Jeho výzkum ukázal, že se mezi sebou zmíněné druhy před asi sedmdesáti tisíci lety mísily a své geny přenesly i na dnešního člověka.

„Do nedávna jsme v biologii viděli, jak svět vypadá teď, ne jak vypadal dříve. Máme sice fosilní záznamy a dovedeme si tak udělat představu, ale ne úplně přesnou. Pääbovi se povedlo tuto představu zpřesnit,“ řekl Pačes.

Dnes sedmašedesátiletého vědce problém sekvenace neandertálského genomu fascinoval už na začátku akademické kariéry na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století. Dobře si uvědomoval, že to je velmi tvrdý oříšek. „DNA se s časem chemicky mění a degraduje. Po tisíci let jí zbývá jen stopové množství, které je navíc kontaminované například bakteriální DNA,“ vysvětlili členové Nobelova shromáždění, kteří cenu za fyziologii a lékařství udělují.

Say good morning to our new medicine laureate Svante Pääbo!

Pääbo received the news while enjoying a cup of coffee. After the shock wore off, one of the first things he wondered was if he could share the news with his wife, Linda.

Photo: Linda Vigilant pic.twitter.com/l27hnzojaL

— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 3, 2022

Pääbovi se nicméně ve výzkumu dařilo. Nejprve dokázal ze čtyřicet tisíc let staré kosti neandertálce sekvenovat genom malých organel zvaných mitochondrie, které se vyskytují v buňkách a mají vlastní DNA. Jejich genom však poskytoval jen omezené množství informací. Přesto to však znamenalo, že měli lidé poprvé přístup ke genetické informaci svého vymřelého příbuzného. Pääbo pokračoval ve svém snažení a i díky rychlému pokroku technologií se mu dařilo metodu izolování a analýzy DNA ze starodávných pozůstatků kostí zlepšovat, až se svým týmem konečně sekvenoval celý genom neandertálce. Jeho první část zveřejnil ve své studii v roce 2010.

Výrazně tak pomohl prokázat genetickou linku mezi lidskými předky a dnešním člověkem. Ukázal například, že nejstarší společný příbuzný neandertálce a člověka se na Zemi pohyboval asi před osmi sty tisíci lety. Geny neandertálců jsou však velmi relevantní i dnes. „Ovlivňují například to, jak náš imunitní systém reaguje na infekce,“ uvedli vědci z Nobelova shromáždění. Pääbo také například má za to, že až čtyři procenta lidské DNA pocházejí od neandertálců.

Výzkumům v oblasti fyziologie a lékařství se během posledních let i kvůli pandemii covidu-19 věnovala neobvykle velká pozornost, upozorňuje agentura Reuters, podle níž se tak ve vědeckých kruzích původně spekulovalo o tom, že by cenu mohly vyhrát třeba vakcíny proti této nemoci.

Přestože je Nobelova cena nejprestižnější vědecké ocenění a takové pocty se tedy dostane jen málo lidem, Pääbo není první ze své rodiny, který tuto pomyslnou zlatou medaili získal. Jeho otec, biochemik Sune Bergström, ji ve stejné kategorii dostal v roce 1982.

Ocenění za fyziologii a lékařství je letos první, které Karolínský institut vyhlásil. Tento týden oznámí i další. Postupně budou následovat jména držitelů cen za fyziku, chemii, literaturu a za mír. V pondělí pak bude předána cena za ekonomii. Loni si prestižní ocenění za fyziologii a lékařství odnesli američtí molekulární biologové David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu.

Vedle medaile a diplomu se noví držitelé Nobelových cen mohou těšit i z finanční prémie deseti milionů švédských korun (22,6 milionu korun). Laureáti si ocenění slavnostně převezmou 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, na základě jehož závěti jsou ceny udělovány od roku 1901. V předchozích dvou letech se slavnostní večer nekonal kvůli opatřením proti onemocnění covid-19.

S přispěním ČTK