Člověk v bdělém stavu stráví velkou část dne v digitálním prostředí, ve Spojených státech je to lehce přes sedm hodin. Lidé s různým tělesným omezením ale někdy zjišťují, že zapojit se do digitálního světa není jednoduché, což může vést k pocitům izolace a k větší závislosti na ostatních. To byl i případ Nolanda Arbaugha, který před osmi lety po autonehodě ochrnul od ramen dolů. Kvadruplegik se ale před několika měsíci stal prvním člověkem s čipem od startupu Neuralink Elona Muska. Firma nyní popsala, jak se mu se zařízením na mozku žije.

Že se Noland Arbaugh stal prvním člověkem s mozkovým čipem Link, firma oznámila už v březnu. Tehdy také zveřejnila vlog, ve kterém devětadvacetiletý Američan ve svém domě předváděl, co dříve zapovězené mu čip nyní umožňuje. Fanoušek šachů a strategické videohry Civilizace se tehdy mimo jiné přiznal, že první noc s čipem v mozku strávil právě u počítačové hry.

„Čip mi pomohl znovu navázat kontakt se světem, přáteli a rodinou. Umožnil mi dělat věci opět sám, aniž bych potřeboval svou rodinu ve všech denních a nočních hodinách,“ říká Arbaugh v příspěvku na blogu Neuralinku. Civilizaci, šachy nebo závody Mario Kart navíc hraje i online se svými přáteli, které dokonce poráží.

Jediným řešením, jak ovládat tablet nebo jakékoliv digitální zařízení, byl pro Arbaugha ještě před operací stylus, který mu ošetřovatelé vkládali do úst. Ten mohl používat jen ve vzpřímené poloze, do které mu opět musel pomáhat jiný člověk. Kvadruplegik, kterého na vozíček připoutala dopravní nehoda, tak díky čipu od Neuralinku může nyní vše ovládat i vleže.

Protože Arbaugh mozkový čip od amerického startupu testuje jako první člověk, netráví zdaleka všechen čas jen hraním her. Ve všední dny se účastní strukturovaných výzkumných sezení, která mohou trvat až osm hodin. Za týden Američan zařízení používá celkem asi 69 hodin: 35 z toho pro vědu, 34 pro rekreaci.

Výzkumníci sbírají data třeba o rychlosti a přesnosti ovládaného kurzoru. Čip Link dokáže při používání na počítači simulovat i kliknutí na levé a pravé tlačítko myši. V přenosové rychlosti ovládání kurzoru mimochodem Arbaugh podle Neuralinku drží světový rekord s hodnotou 4,6 bitu za sekundu.

Neuralink was kind enough to open their doors for me to tour their headquarters a few weeks back. It was an amazing experience and a day I’ll never forget. This was at a company wide meeting at the end of the day. Thank you to everyone who made this possible. Hope y’all enjoy!… pic.twitter.com/YNa2Jtjhnk

— Noland Arbaugh (@ModdedQuad) March 22, 2024

Prvních sto dnů s čipem na mozku se ale neobešlo bez komplikací. Pár týdnů po operaci, kdy Arbaughovi zařízení do hlavy zavedli, se mu z mozku odpojilo několik vláken, která čip na orgán napojují. To podle Neuralinku způsobilo, že se kurzor při použití začal pohybovat pomaleji. Firma ale prý závadu úpravami softwaru napravila a odezva teď má být rychlejší. Není ale jasné, kolik vláken se odpojilo a kolik jich zůstalo na svém místě.

Neuralink není jedinou firmou, která se vývojem mozkových čipů zabývá. Dalšími jsou třeba americké společnosti Paradromics, Precision Neuroscience nebo Synchron, který do těla člověka už také čip zanesl. Vyvinul trubici, která se zavádí do cévy v horní části mozku a dokáže číst nervové signály. Vyžaduje méně invazivní operaci než výrobek Neuralinku, kvůli svému umístění ale čip nemusí být schopen zachytit tolik dat.