Posouvají digitální výuku do 21. století. Slováci inovují počítačové učebny i v desítkách českých škol

Své řešení má Nexineo nasazené na více než 500 školách ve čtyřech zemích. Na další expanzi teď získalo investici.

Peter BrejčákPeter Brejčák

stanislav-chlepko

Foto: Nexineo

Stanislav Chlepko, zakladatel Nexineo

0Zobrazit komentáře

Nedostatečná integrace digitálních technologií na školách vede ke snížené motivaci a důvěře žáků ve formální vzdělávání. Jde o celoevropský problém – podle dat OECD připadá na prvním stupni základních škol v průměru až osmnáct žáků na jeden počítač. U starších a na středních školách se tento poměr díky hodinám informatiky zlepšuje. Pořád to ale není dostatečné. A na pomoc přichází slovenská společnost Nexineo, která již své řešení dodává na více než stovku českých škol. Aby jich bylo o to více, získala peníze od investorů.

K optimální metě tří žáků na jeden počítač – což chce evropské vzdělávání dosáhnout do roku 2030 – má současný stav daleko. Do škol tak bude i nadále přibývat množství nového hardwaru, výzvou není jen jeho dodání, ale také správa a údržba. Nexineo problém řeší pomocí vlastního hardwaru, díky němuž by mohl každý žák mít k dispozici vlastní PC schované přímo ve své školní lavici.

Konkrétně jde o malou jednotku ve tvaru připomínajícím reproduktory nebo hlasové asistenty. Jde o zobrazovací jednotku s operačním systémem Windows a softwarem Nexineo, který je upraven pro kolaborativní práci. Správa několika desítek těchto „krabiček“ probíhá z jednoho centrálního místa.

Učitelé tak mají v každé učebně k dispozici výkonný centrální server, ze kterého mohou žákům sdílet svoji plochu nebo si naopak zobrazit plochy žáků a kontrolovat, na čem právě dělají. Podle zakladatele firmy Stanislava Chlepka tak jde o alternativu k systému s desítkami běžných počítačových skříní, jež dělají zbytečný hluk a jejich vzdálenou správu či nastavení většina učitelů sama nezvládne.

stanislav-chlepko-2

Foto: Nexineo

Stanislav Chlepko s „krabičkou“ Nexineo

„Pandemie urychlila digitalizaci ve školství, nároky na využívání digitálních technologií se neustále zvyšují. Na trhu však chybí řešení, která by byla jednoduše použitelná učiteli a žáky, ale zároveň levná a dostupná,“ popisuje Chlepko. Dle jeho slov dokáže Nexineo snížit náklady na provoz celého systému o sedmdesát procent a snížit také elektronický odpad.

Firma vznikla v roce 2013, během posledních šesti let řešení nasadila do více než 530 škol ve čtyřech zemích. Drtivá většina z nich je na Slovensku a v Česku, další realizace udělala v Polsku a Maďarsku. Podle oficiální závěrky Nexineo loni utržilo v přepočtu 26 milionů korun se ztrátou sedm milionů. Nyní ale podepsalo svoji historicky největší zakázku a jen v prvním kvartále prý dosáhlo na tržby přes čtrnáct milionů korun.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Výsledky a vize společnosti zaujaly také investory, kteří jí nyní posílají 1,3 milionu eur (31 milionů korun). Konkrétně jde o fond Venture to Future Fund a soukromé osoby z investiční platformy Crowdberry. Přes ní mohou zájemci přidat dohromady ještě dalších dvanáct milionů korun. Předtím externí kapitál získalo Nexineo během pandemie, Slovak Investment Holding jej podpořil sumou milion eur (aktuálně 24 milionů korun). Prostředky teď chce využít hlavně na další zahraniční expanzi.

„Výuka po celé Evropě zaostává za technologiemi a my jsme rádi, že právě na Slovensku vzniká software a hardware, který je přátelský nejen ke studentům, ale i učitelům. Zároveň posouvá digitální výuku do dvacátého prvního století. V projektu vidíme velký potenciál na mezinárodní uplatnění a možné zvýšení kvality vzdělávání nejen v Evropě,“ komentuje partner Crowdberry Michal Ondrišek.

Slovenské chytré popelnice získaly investici skoro 150 milionů z Tchaj-wanu, kam expandují

Společnost Sensoneo pomáhá s nakládáním s odpady městům i firmám ve více než 80 zemích světa. Letos právě na Tchaj-wanu hodlá otevřít pobočku.

Iva BrejlováIva Brejlová

martin_basila_sensoneo_ceo

Foto: Sensoneo

Martin Basila, ředitel a spoluzakladatel startupu Sensoneo

0Zobrazit komentáře

Když v roce 2017 vznikla, podnikat v oboru takzvaného internetu věcí – tedy připojení „obyčejných“ předmětů do sítě tak, aby mohly počítače monitorovat jejich stav – nebylo nijak neobvyklé. Přesto se slovenská společnost Sensoneo vymykala oblastí, kam takové technologie směřovala. Rozhodla se zaměřit na odpadové hospodářství, počítače nechat monitorovat stav a naplněnost popelnic a algoritmy propočítávat třeba trasy popelářských vozů. Zřejmě se to vyplatilo. Firma právě oznámila, že získala investici ve výši 6,2 milionu eur, tedy více než 146 milionů korun.

Přesvědčit správce odpadových nádob o tom, že si zasluhují chytré zacházení, nebylo jednoduché. Sensoneo zmiňovalo, že ještě před pár lety žádná země odpad skutečně efektivně neřešila. A mnozí zákazníci měli dojem, že chytré krabičky nainstalované na takových místech jsou jen technologie pro technologie.

Přesto je firma přesvědčila. Dokáže totiž ještě předtím, než popeláři sednou do auta, říct, že nemá smysl jezdit vysypávat prázdné nádoby. Naplánuje jim trasu. Snižuje spotřebu pohonných hmot, opotřebení vozů i šetří čas zaměstnanců. Její nástroj slouží pro kompletní digitalizaci a automatickou evidenci procesu svozu. Naplněnost můžou sledovat města i občané.

Zmíněných 146 milionů doširoka otevírá dveře do regionu jihovýchodní Asie, věří firma. Hlavním investorem je totiž společnost Taiwania Capital, vedle toho se na ní podílejí i současní investoři, Crowdberry, EIC Fund a Venture to Future Fund.

sensoneo

Foto: Sensoneo

Senzory Sensoneo v odpadových nádobách

„Sensoneo je vynikajícím příkladem toho, jak může společnost se sídlem v regionu střední a východní Evropy přilákat mezinárodní zákazníky a konkurovat na světovém trhu díky důslednému zaměření na inovace,“ myslí si Mitch Yang, vedoucí partner fondu v rámci Taiwania Capital, který se zaměřuje na investice do firem střední a východní Evropy. „Jsme přesvědčeni, že technologie společnosti Sensoneo určují standardy v oblasti inteligentního nakládání s odpady,“ popisuje.

„Taiwania je mezinárodně uznávaná investiční společnost,“ chválí z druhé strany Martin Basila, generální ředitel a spoluzakladatel společnosti Sensoneo. „Tato investice nám otevírá nové obchodní příležitosti v Asii a je potvrzením našeho růstu v APAC regionu (asijsko-pacifický region – pozn. red.), který je jedním z našich klíčových trhů,“ říká.

Sensoneo v současnosti s nakládáním s odpady pomáhá městům a společnostem ve více než 80 zemích světa. Podle finančních výkazů firma v roce 2021 dosáhla čistého obratu 1,8 milionu eur, zůstávala nicméně v minusu. Loni už utržila přes čtyři miliony eur, tedy v přepočtu asi 95 milionů korun. Stoupal i počet zaměstnanců, a to ze zhruba 50 na 80.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podobný růst tržeb chce zopakovat i v následujících letech – a kromě toho zrychlit ziskovost a přijímat nové kvalifikované zaměstnance.

„Kromě toho plánujeme v letošním roce otevřít naši pobočku na Tchaj-wanu, což nám umožní být blíže našim zákazníkům a přinášet naše řešení inteligentního odpadového hospodářství do asijských zemí,“ dodává Basila.

Firma už instalovala chytré senzory na odpadové nádoby například v Buenos Aires, Dubaji, Reykjavíku, Praze či třeba v Al-Ula v Saúdské Arábii. Naposledy ohlásila zakázku, díky které jich rozprostře víc než 11 tisíc po Madridu.

mk_tk_roivenue

Přečtěte si takéČeský startup koupili Holanďané. Teď míří do USA a mění vedeníČeský startup koupili Holanďané, teď dál roste. Míří do Ameriky a mění své vedení

Kromě optimalizace svozu řeší i zálohování a zpětný sběr odpadů. Je tvůrcem softwarového systému na něj a aktuálně je jediným integrátorem zálohování působícím ve třech zemích: na Slovensku, Maltě a v současné době je i v první fázi zálohování v Rumunsku. Hovoří o tom, že implementuje zálohování v další středoevropské zemi a také v prvním státě v regionu západní Evropy.

Aktuální investice je pro Sensoneo už třetí v pořadí a má označení série A. Uvádí, že dosud získala 2,2 milionu eur, kromě zmíněných fondů také od českých Credo Ventures či Y Soft Ventures.