Není to ubytování úplně pro každého. Třeba jedni zákazníci si stěžovali, že jim ráno nohy olizovaly kozy. „Opravdu byli naštvaní. Vidíte – a pro někoho jiného to může být skvělý zážitek,“ usmívá se Michal Strnad, jeden ze spoluzakladatelů služby Bezkempu. Ta propojuje lidi, kteří mají zajímavý pozemek, chatku, stan nebo třeba vinici, s těmi, kteří jsou za pár nocí často na samotě ochotni zaplatit. Čechy nadchla. Loni si zákazníci přes Bezkempu rezervovali pozemky za 22 milionů korun. V nejvytíženější den na různých místech nocovalo naráz 2 600 osob.

Kdysi si tu představu chtěl Michal Strnad sám vyplnit – jezdit v karavanu, nocovat v přírodě a vychutnávat si všechna romantická místa tak, jak je člověk vídá ve filmech a reklamách. Jenže když se ji pokusil realizovat, zjistil, že nemá kam jet. Každý pozemek někomu patří a nadivoko na nich parkovat nechtěl. Umístit svůj nocleh na parkoviště u obchodu, jak to někteří dělají, nebylo přesně to, co hledal.

Strnad už tehdy provozoval další e-commerce projekty s bratry Petrem a Pavlem Nohejlovými. A spolu dokázali vymyslet další jednoduchou službu. V tuzemsku přeci musí být hodně lidí, kteří mají volné zahrady, lesy, pole nebo chatky a za peníze by je mohli pronajímat těm, kteří jsou ochotni snést trochu toho nepohodlí třeba ve stanu výměnou za nocleh na zajímavém místě.

Služba Bezkempu vznikla během pár týdnů v červnu 2018. „Ani jsme tehdy nechytli tu první sezónu,“ říká Strnad. „Ale učili jsme se na tom, jak to dělat. Tím, že jsme projekt začali komunitně, lidi se rychle začali nabalovat. A rostlo to výrazně,“ dodává. Za celý rok 2018 měl projekt 760 rezervací. V roce 2019 jich už byly tři tisíce. Pak 13 tisíc. A loni už 23 tisíc.

Foto: Bezkempu

Michal Strnad a Pavel a Petr Nohejlovi, zakladatelé Bezkempu

Teď se spoluzakladatelé s projektem stěhují z webu na aplikaci. Tak, aby lidé mohli řešit rezervace, i když nemají signál, vyhnuli se problémům s nalezením GPS pozemku nebo si mohli najít místo na přenocování opravdu na poslední chvíli a na pár kliků si ho zajistili. To když na daném prostoru vyfotí ceduli s QR kódem.

„Majitelé už si je na pozemky dávají. Vjedete, načtete si, zaplatíte, jedete. Už i obce budují místa, která takovou technologii využívají. Dají si odkaz na Bezkempu s QR kódem a fungují,“ popisuje Strnad.

V projektu je dnes schovaných asi dva tisíce různých míst, přitom ještě před dvěma roky, před pandemickým nárůstem poptávky, jich bylo zhruba dvě stě. Reálně je jich ale dostupných zhruba 1200. To proto, že je majitelé můžou podle svého vypínat a zapínat.

Kdo by tu dobrovolně spal?

I díky nespolupracujícím zvířatům jsou tu pozemky někdy opravdu hodně specifické. Můžete spát v ohradě s jeleny. Na zámku, vinicích nebo farmách. I nad včelínem. „Když jsem to viděl, říkal jsem si, kdo bude dobrovolně spát nad včelami. A lidi si to strašně chválí,“ popisuje Strnad. Díky dohodnutému vstupu na soukromé pozemky jde přespat u chráněné krajinné oblasti nebo i v ní, pokud takový nocleh, na místech u rodinného domu, výjimky umožňují.

Ještě v roce 2020 Bezkempu zrealizovalo rezervace za 10,8 milionu korun. Zmíněných 22 milionů korun, za které si lidé na různých pozemcích koupili možnost přespání loni, tak znamená oproti předchozímu roku růst na víc než dvojnásobek. Nocovat se dá v různých staveních nebo stanech i karavanu.

Z každého z propojení si služba nechává dvacet procent. Což tedy znamená, že obrat z provizí se za loňský rok se pohyboval nad čtyřmi miliony korun. Ale nejde jen o to. Bezkempu se podařilo rozrůst i o nabídku karavanů a obytných vozů k zapůjčení. Podobně jako u pozemků Bezkempu žádné nevlastní, ale vytváří prostor, který umožňuje lidem s vozy nabízet je těm, kteří by si je rádi půjčili.

Bezkempu je i přes zmíněná čísla prý oddechovka. „Nepotřebovali jsme to úplně tlačit,“ říká Strnad. Naráží na další aktivity všech tří zakladatelů. Bratři Nohejlovi i on se na internetu pohybují už dlouho. Strnad je mimo jiné majitelem společnosti Lemicom, pod kterou spadá například projekt Bezpotisku nabízející oblečení bez značek, motivů i dalších nápisů.

Projekt se i tak z Česka přelil na Slovensko, a i když zakladatelé říkají, že momentálně žádnou velkou expanzi neplánují, sem tam se objeví i za hranicemi. Postupně službu překládají do angličtiny, němčiny a polštiny. V některých zemích jsou spolupracovníci, kteří ji postupně prezentují, jednají s majiteli pozemků, občas se Bezkempu objeví i na veletrzích.

„Máme pár subjektů, které by nám s rozmachem služby možná pomohly. Jeden je světový. Ale nevíme, co z toho vzejde. Úplně se nechceme vzdát toho puncu svobody – to když služba začne být vnímaná jako tvrdá komerce. Děláme to opatrně. Abychom nezkazili ducha,“ říká Strnad.