Postavili ji ze tří lodních kontejnerů. Teď netradiční kavárna v Holešovicích získala architektonickou cenu

Pohled na kavárnu z lodních kontejnerů

Foto: Collarch

Začátek nebyl nijak slavný. Kvůli koronavirové pandemii se některé práce zpozdily a kavárna nakonec musela otevřít jen prostřednictvím výdejního okénka. Teď je ale situace mnohem lepší a unikátní prostor, který je tvořený třemi lodními kontejnery, sbírá ocenění. Netradiční holešovická kavárna pod jednoduchým názvem Kontejner získala cenu odborné veřejnosti Grohe v rámci Grand Prix Architektů 2021.

O výstavbu kavárny se postarala platforma Collarch, která propojuje architekty z různých architektonických kanceláří po celém světě. Ta na ni použila tři lodní kontejnery – dva pro základ stavby, jeden jako horní patro. Výsledkem je projekt, nacházející se konkrétně na Ortenově náměstí, který vyniká nejen svým neobvyklým vzhledem, ale také přístupem k životnímu prostředí.

„Jde o projekt v Holešovicích, které jsou průmyslovou, dělnickou čtvrtí. Nyní se z nich stává opak – přívětivé místo, kde probíhá spousta městského života a vznikají zde kavárny či kluby. Transformace kontejneru je tomu podobná, změnili jsme opravdový lodní kontejner na přívětivý kavárenský prostor. Vyjadřuje to tedy i transformaci té čtvrti,“ vylíčil pro CzechCrunch Shota Tsikoliya, jeden z architektů Collarch.

Kavárnu v místě poptala Praha 7, která chtěla doplnit rekonstrukci celého náměstí. Soutěž se týkala prostoru ulic Plynární a U Uranie, přičemž dva lodní kontejnery jsou umístěny paralelně s hlavní ulicí. „Tvoří optickou a zvukovou clonu pro klidné posezení v parku. Třetí kontejner je posazen našikmo na zbylé dva. Vznikají tak dvě terasy s výhledem a hmota kontejneru se stává jasným prvkem viditelným z hlavních přístupových os,“ stojí v představení projektu na Grand Prix Architektů.

To, že půjde o kontejner podle architektů, z parametrů v zásadě vyplynulo a zdálo se to být ideálním řešením. Snad i proto, že ohraničený prostor byl skoro stejně velký jako dva kontejnery vedle sebe. Collarch poptala společnost B&M Gastro, která nyní kavárnu provozuje. „Co projekt, na kterém pracujeme, to specifická, do jisté míry experimentální práce. Vymýšlíme řešení podle zadání investora a vždy to má přesah do něčeho, co jsme nikdy před tím nedělali. Kontejner není výjimka,“ líčí Ondřej Janků, další z architektů Collarch.

holesovicka-kavarna-3

Kavárna z lodních kontejnerů tvoří prostor na pražském Ortenově náměstí

Foto: Collarch

Kontejner je řešením dočasným. Respektive kavárna zde bude fungovat nějakou dobu, pak se může Praha 7 rozhodnout, že už jí to nevyhovuje a chce s místem provést něco jiného. Když se tak stane, kontejnery se mohou jednoduše odvézt jinam. „Zadáním bylo vytvořit stavbu, která tam bude minimálně deset let. S tím jsme také pracovali. Byli bychom rádi, kdyby se stavba s místem sžila a byla tam i déle, ale brali jsme ohled i na případ, že se bude muset přesunout,“ říká Tsikoliya.

Kontejner sedí na poměrně drobných základových betonových patkách, přemístit ho je tak relativně jednoduché. Může zmizet bez jediné stopy. A pak použít jinde. Pro architekty přitom bylo důležité, že mohli staré lodní kontejnery zrecyklovat. „Svou konstrukcí je dokonalý k přepravě zboží, ne k tomu, aby v něm byla kavárna či něco podobného. Jeho přetvoření určité stavební úpravy vyžadovalo, ale nevznikla další uhlíková stopa, která by byla spojená s novostavbou,“ popisuje Tsikoliya.

Kavárna má mít celoroční provoz, tomu je kontejner také přizpůsobený. A protože chtěli architekti zachovat vnější charakter kontejneru, zůstal de facto nedotčený. Izolace a další jsou i proto zevnitř. Tím vznikl podle autorů vnitřní prostor, se kterým jde pracovat a upravit ho pro potřeby kavárny.

Odborné ceny veřejnosti si architekti cení. „Víme o některých lidech, kteří pro nás hlasovali, a skoro bych řekl, že na základě toho by se to mohlo jmenovat cena laické veřejnosti. V tomto kontextu je to pro nás podstatné, protože víme, že to není jen architektonický úlet z naší dílny, ale že kavárnu lidé využívají a těší je to,“ říká Janků.

Ostatně i Collarch je trochu netypický. Nejde totiž o běžné architektonické studio, ale o platformu. „Založili jsme ho relativně mladí a všichni jsme měli i jiné zájmy. Někdo učil, někdo měl jiné projekty. Platforma byla příležitost, pracovat na něčem společně, ale zároveň míst určitou svobodu. Tento formát se nám tedy zdál nejvhodnější, byť vedeme dialog o tom, zda v tomto formátu zůstaneme,“ říká Tsikoliya.

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.